Nová kniha ukazuje krásu hanáckých krojů
KROMĚŘÍŽ: Své dlouholeté folklorní zkušenosti vložila etnoložka Muzea Kroměřížska Markéta Hnilicová do nové publikace Hanácký lidový kroj. Pracovala na ní s Bronislavou Millou Bečákovou, která patří k velkým znalkyním hanáckých krojů. Knihu vydal Hanácký folklorní spolek a spolupracovala na ní řada folklorních souborů z Hané i jednotlivců.
Publikace přináší ucelený pohled na vývoj kroje i jeho současnou podobu v různých oblastech Hané. Využít ji mohou folklorní soubory i jednotlivci, kterým poradí, jak správně o tento tradiční lidový oděv pečovat, jak jej uchovávat, oblékat a nosit.
„Je třeba vnímat proměny tradičního oděvu i procesy, ať už vnější nebo vnitřní, které jej ovlivňovaly. Je nezbytné naučit se vnímat estetickou podobu kroje, kterou naši předkové uznávali a byla jim vlastní,“ jsou přesvědčeny autorky.
Kniha má 255 stran a je rozdělena do čtyř přehledných kapitol. První je věnována charakteristice regionu Hané. Druhá se zabývá vývojem kroje od 17. až do 20. století. Třetí popisuje různé druhy lidového oděvu, ženský i mužský kroj a zejména poskytuje návod na oblékání ženského svátečního kroje, na údržbu kroje, praní, škrobení, žehlení a v neposlední řadě rovněž na jeho uložení. Všechny rady provází velké množství fotografií, takže čtenář názorně vidí, jak při zmíněných činnostech přesně postupovat.
Poslední, nejobsáhlejší kapitola ukazuje varianty kroje v různých oblastech Hané. Doprovázejí ji nádherné fotografie celých krojů a zájemcům je k dispozici také podrobný fotonávod, jak správně uvázat šátek. „Je to velké umění, které se předává z generace na generaci. Současné vazačky se to učily od lidí narozených před více než sto lety,“ podotkla Markéta Hnilicová.
Poslední publikace, která mapuje hanácké kroje, vyšla před téměř 20 lety. „Požadavek na novou knihu vzešel od samotné folklorní veřejnosti na Hané, která po obdobné publikaci volala již delší dobu. Velkou zásluhu na realizaci má právě Hanácký folklorní spolek, který zajistil vydařené grafické zpracování a také vzal na sebe veškeré starosti ohledně financování knihy. Nejtěžší bylo pokrýt tak rozsáhlé území, které region Haná zaujímá. Věříme, že naše práce splnila původní očekávání, aby byla především názornou a praktickou příručkou určenou do dnešní doby,“ doplnila etnoložka Muzea Kroměřížska.
Knihu je možné zakoupit na eshopu http://hanfos.cz, v Muzeu Kroměřížska i v dalších vybraných muzeích na Hané.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818