Pro hlavní trenérku je balet jejím životem
<p>OLOMOUC: Prozatím 17 sezon v baletu, nejprve jako sboristka, později v pozici demisólistky. A nyní druhým rokem hlavní trenérka Baletního studia při Moravském divadle. Představujeme vám Sylvu Pospíšilovou.</p> <p>Pokud navštěvujete představení olomouckého baletního souboru, jistě jste měli možnost vidět ji na pódiu. Aktuálně vystupuje v osmi představeních. V části z nich přitom účinkují také děti z Baletního studia.</p> <p>Sylva Pospíšilová považuje práci s dětmi za dar. V Baletním studiu je začínala učit gymnastiku, později se stala hlavní trenérkou. V současné době se podílí na přípravě choreografií Baletního studia a asistuje Robertu Baloghovi. Zároveň je pedagogem baletního souboru Moravského divadla Olomouc. „Sylva všechny udržuje v kondici,“ říká na její adresu choreograf, režisér a umělecký šéf olomouckého baletu Robert Balogh.</p> <p>Sama Pospíšilová si práci s dětmi pochvaluje. „Líbí se mi jejich nadšení. Zároveň vidíte, jak rychlé pokroky dělají, pokud se snaží,“ říká na adresu svých svěřenců. Část chlapců a dívek si chodí pouze zatancovat na tréninky, další chtějí i účinkovat v představeních. Ti mají možnost potkávat se na pódiu s profesionálními tanečníky olomouckého divadla. Několik nejlepších pak Pospíšilová společně se svými kolegy připravuje na soutěže.</p> <p>Děti, které na sobě pracují, mají možnost podívat se i do světa. Baletní studio totiž účinkuje nejen v České republice, ale jeho členové vyjíždějí s „velkým baletem“ také do zahraničí. Příkladem může být turné po Německu, kde v Louskáčkovi účinkuje celkem osm dětí. „Tráví s námi dospělými dlouhé hodiny v autobuse a jsou moc fajn,“ říká na adresu svých svěřenců.</p> <p>Jak Pospíšilová sama přiznává, balet je už řadu let jejím celým životem. Když se zrovna sama nepřipravuje na představení nebo netrénuje s kolegy z Moravského divadla, spěchá do Baletního studia. „Když mám volno ve své vlastní práci, jdu zkrátka za dětmi,“ dodává skromně.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
JIHOMORAVSKÝ KRAJ: Tradiční dotační program má oproti předchozím letům jednu zásadní změnu, a to v termínech, kdy se o něj mohou zájemci ucházet. Zatímco dříve byl schvalován a uveřejňován v lednu daného roku a žádosti o dotace byly přijímány v druhé polovině února, nyní tak mohou zájemci o krajskou podporu činit už od 1. až do 31. října. Kraj na rozvoj kultury v příštím roce vypsal 15 milionů korun.
PRAHA: Rekola, česká bikesharingová společnost, představuje nový projekt propojující městskou cyklistiku a umění. Na sto deseti vybraných kolech v Praze se objevují polepy a odkazy na sociální sítě mladých českých talentů. Každé z těchto kol nese jedinečné umělecké dílo nebo odkaz na hudbu, poezii či grafiku. Mezi zapojené umělce a umělkyně patří hudebníci Lil Fault, The Interlude a Pastavbacku, Ay$kr, Devotch666 a Karolina Beranová, básníci Antonín Zhořec, Anna Smetanová, Josef Kináč a Nikola Týčová a vizuální umělci Max Butrón, Matyáš Melíšek a Amélie Počarovská. Ulovit si kolo a zažít inspirativní jízdu s jedním z umělců mohou lidé do konce roku.
PRAHA: Kulturní produkční platforma ProFitArt se kromě produkce divadelních inscenací zabývá také kreativním vzděláváním. Aktivity mají významný sociální dopad, zaměřují se na psychomotorický vývoj dětí, podporu mentálního zdraví a emoční inteligenci. Součástí tohoto proudu jsou například workshopy pro děti a pro pedagogy Učení cirkusem pod vedením lektorů Cécile Da Costa a Roberta Janče a také nejnovější projekt s názvem Tanec a duševní zdraví (nejen) ve školách, který ProFitArt realizuje ve spolupráci s britským souborem Company Chameleon a Švandovým divadle na Smíchově.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Zdeněk Fryml, Jarmila Haldová, Monika Lemberková a Jana Hladíková získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, který udílí krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818