PROCESÍ V NJEBJELČICY
<p>NJEBJELČICY Tisíce výletníků navštěvuje každoročně o Velikonocích nedalekou Lužici, aby na několika místech pozorovali průvod križerjo neboli velikonoční jezdce. Bez barvitosti a lidové nádhery není však ani další svátek v Lužici, kterým je Boží tělo.</p> <p>Slaví se obvykle začátkem června v obcích, kde žije většina křesťanů. Lidé oblékají sváteční kroje a účastní se průvodu po obci v čele s místním farářem, který nese monstranci pod bohatě zdobenými nebesy a s ní žehná přihlížejícím.<br />
Malá obec Njebjelčicy se nachází nedaleko Budyšína a je jednou z těch pár desítek obcí, kde se stále udržuje řada lidových zvyků. V roce 2000 navázali přátelské kontakty s moravskou obcí Hlučínem z Moravskoslezského kraje. Obyvatelé srbské vesničky jsou převážně křesťané a tak lidové zvyky těsně navazují na zvyky spojené s prezentací křesťanských tradic. Jedním ze svátků je červnové Boží tělo.<br />
U nás je to již téměř zapomenutý svátek, kdy procesí bylo oslavou Ježíše Krista v jeho tělesné podobě. V červnu vycházela procesí do nejbližších polí také v pracovní dny, ale ta byla jen prosebná, bez ceremoníí a okázalostí.<br />
Počátky pořádání průvodu spadá do období mezi lety 1247 a 1279. Ve XIV. století ve většině zemí křesťanské Evropy byl průvod Božího Těla nadšeně přijímán. V době barokní se tato liturgická zvyklost stala triumfálním tažením a vděčným divadlem, jak to odpovídalo dobové mentalitě. Jeho uspořádání záviselo na místních podmínkách a podle toho bylo méně či více okázalým obřadem.<br />
Za první Československé republiky byla tradice těchto procesí velmi živá i u nás a svátek Božího těla byl i státním svátkem. Vzhledem k povinné výuce náboženství na obecných i měšťanských školách se stal určitým vyvrcholením každého školního roku.<br /> Na snímku Jurije Čornaka je zachycena část dívek, účastnic procesí. Jejich čepce připomínají jihomoravské „rožky“. Bohatě je zdobena hruď na způsob paličkované ozdoby a na krku je nákrčník s četnými flitry. Procesí konají stále ještě v několika lužických obcích.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Ministr kultury Martin Baxa dne 16. května v Nostickém paláci předal Ceny Ministerstva kultury v oborech zájmových aktivit.
Na začátku slavnostního zahájení poděkoval všem oceněným za jejich dlouholetou neúnavnou práci na poli neprofesionálního umění a za jejich celoživotní přínos v daném oboru: „Bylo mi ctí dnes předat ceny Ministerstva kultury za neprofesionální umění, které má v České republice dlouholetou tradici a pro společnost zcela nezastupitelný význam. Všichni laureáti jsou mnohostranně talentovaní umělci a pedagogové, kteří svým dílem zanechávají hlubokou stopu ve společnosti i kultuře. Děkuji všem oceněným za jejich přínos v oblasti neprofesionálního umění, za jejich celoživotní uměleckou i pedagogickou práci a přeji jim do dalších let hodně zdraví, radosti a inspirace do další práce,“ řekl ministr Baxa.
PRAHA: Na tiskové konferenci dne 15. 5. 2024 novelu představil ministr kultury spolu s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu.
V loňském roce ministerstvo kultury připravilo tzv. malou novelu, která zapojuje Senát do volby rady České televize a Českého rozhlasu a přidává tak další pojistku proti ovládnutí těchto institucí. Nyní má finální podobu tzv. velká mediální novela, která zajistí stabilitu financování obou médií. Předcházela jí jednání nejen v rámci koalice, ale i s klíčovými subjekty českého mediálního trhu. Základní pilíře jsou stále stejné. Přibyla indexace poplatku v závislosti na inflaci, memoranda s veřejnoprávními médii a některé nové povinnosti pro veřejnoprávní média. Materiál nyní projedná vláda a účinnost zákona je naplánována k 1. 1. 2025.
ČR: Muzeum středního Pootaví Strakonice se stalo vítězem 5. ročníku soutěže Muzeum roku, která probíhala na turistickém portálu Kudy z nudy od 25. května 2023 do 31. března 2024. Soutěž Muzeum roku byla vyhlášena jako součást mediální kampaně Národní soutěže muzeí Gloria musaealis.
ČR: Historik Jan Hrubecký se spolu se svým kolegou Ing. Jiřím Vaněčkem rozhodli k půlkulatému výročí vzniku i zániku první československé republiky napsat knihu, která v české historiografii dosud chybí. Knihu o obráncích československého stálého těžkého opevnění, největšího stavebního projektu státu i jeho právních nástupců do dnešních dob. K rozhovoru o mužích s hraničářskými psi na límcích, kteří v roce 1938 stáli na hranicích Československa připraveni bránit republiku, demokracii a jejich vlastní domov, jsme přizvali jednoho z autorů – Jana Hrubeckého.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818