<p>OLOMOUC: Dokumentární film České televize Zatajené dopisy o experimentální škole pro romské děti, která byla v 50. letech vybudovaná ve vojenském prostoru Boletice, získal cenu za nejlepší český populárně-vědecký dokumentární film na Academia Film Olomouc (AFO).</p> <p>Porota ocenila zejména snahu autorů ukázat nejednoznačnost neprobádaného tématu a zároveň jej vnést do veřejného prostoru s patřičnou naléhavostí.<br />
„Náš dokument nenabízí jednoduchá schémata, není černobílý. Není to dokument o Romech, je tak trochu o nás všech, o tom, jak se snažíme vyrovnávat s xenofobií a rasismem, a také o tom, jak budováním ghett vytváříme ghetta nová,“ říká kreativní producentka Lenka Poláková a k aktuálnímu ocenění dodává: „Velmi mne těší, že porota AFO vybrala pravé tento křehký a subtilní film nutící k zamyšlení.“<br />
„Zatajené dopisy vznikaly jako běžný solitérní dokument v rámci České televize,“ říká režisér filmu Tomáš Kudrna a doplňuje: „Původně jsme jako tvůrci neměli žádné festivalové ambice a chtěli jsme především odvést v daných podmínkách dobrou práci. Nicméně, od premiéry na Jednom světě o něj je zájem i na festivalech. Snad je to i díky tomu, že se nám romské téma podařilo pojmout nově a neotřele. Ocenění na Academia Film Olomouc jen potvrzuje, že téma vzdělávání Romů je více než potřebné, živé, že se o něm hodně diskutuje a že Zatajené dopisy přinášejí pro takovou diskusi důležitá svědectví a příběhy.“<br />
Květušínská škola míru fungovala v 50. letech ve vojenském prostoru Boletice. Šlo o unikátní experiment, který měl ověřit, zda jsou romské děti kultivovatelné a mohou se zařadit do vzdělávacího systému. Film sleduje vnučku tehdejších žáků, jedenáctiletou Karolinku, pátrající po historii školy. Ptá se svých příbuzných i sousedů a postupně se dozvídá, že díky laskavému přístupu a intenzivní péči učitelů žáci sice byli úspěšní, mnozí za to ale zaplatili vysokou cenu. Důležitou podmínkou pro úspěch experimentu bylo totiž vytržení dětí z rodinného prostředí; brzy po vzniku začala škola fungovat jako internát a dětský domov, kam rodiče neměli přístup. Mnozí žáci se navíc do školy dostali tak, že byli soudně odebráni ze svých rodin. Karolinka postupně skládá obraz nezvyklé školy, jejíž budova dodnes stojí kousek za Květušínem. Sama se ptá, jestli jsou její šance v současné společnosti větší než šance dědy Milana a pratety Marie.</p> <p> Film Zatajené dopisy uvedla Česká televize v rámci Mezinárodního dne Romů a je zdarma ke zhlédnutí v iVysílání České televize.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.