Za ražbu mincí v Českých Budějovicích může morová epidemie
<p>Počátky ražby mincí v Českých Budějovicích sahají až do 13. století. Tradice mincovnictví zde však dostala zelenou až v roce 1568, kdy v Praze udeřila morová epidemie a tamní mincovna provoz nezvládala.</p> <p>Císař Maxmilián II. se tehdy snažil o sjednocení měny v celé monarchii a základem měl být stříbrný zlatník. Jeho snahy selhaly a díky tomu nyní můžeme obdivovat výjimečně zdařilou repliku českobudějovického tolaru, kterou začíná razit Česká mincovna.</p> <p>„Předlohou naší repliky byl vzácný tolar z roku 1575, který pochází ze sbírek Národního muzea. Autor akademický sochař Jan Lukáš vytvořil modely pro výrobu razidel na základě otisku této historické sbírkové mince. Výsledkem je mimořádně věrná replika, která si v ničem nezadá s originálem,“ říká Lukáš Jokl, marketingový manažer České mincovny. </p> <p>Vládní mincovna byla v Českých Budějovicích zřízena roku 1569 v areálu tehdejšího dominikánského kláštera. Po měnové reformě roku 1573 se zde razily grošové české nominály (tzv. bílé groše) a tolary a jejich díly. Roku 1585 byla za Rudolfa II. zdejší hornická osada povýšena na královské horní město „Rudolfov“. Koncem roku 1611 se mincovna ruší kvůli dlouhodobým problémům se zvyšováním cen důlních a hutních nákladů a nedostatku drahého kovu pro ražbu mincí.</p> <p>Českobudějovický tolar Maxmiliána II. je předposlední replikou ze série Hold historickým mincovnám, vyražen byl z jedné unce ryzího stříbra v nákladu 1000 kusů. „Tento tříletý cyklus postupně představil nejkrásnější tolarové mince z českých, moravských a slezských mincoven. Česká mincovna na něm spolupracovala s uznávaným odborníkem profesorem Petrem Vorlem,“ uzavřel Jokl. Stříbrnou repliku si zájemci mohou pořídit v České mincovně za 1450 Kč. </p> <p>Více informací naleznete na internetových stránkách www.ceska-mincovna.cz.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
PRAHA: GALERIE SOKOL v Tyršově domě zve na výstavu „Na křídlech sdílené radosti,“ která přenáší návštěvníky do atmosféry letošního XVII. všesokolského sletu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818