O čem vypovídá statistika

<p>ČR: V rámci statistických šetření sleduje Národní informační a poradenské středisko pro kulturu /NIPOS/ od roku 2007 mimo jiné i činnost kulturních zařízení v České republice. Statistická šetření provádí z pověření Ministerstva kultury ČR a Českého statistického úřadu. Součástí je sledování vzdělávací a kulturní činnosti, kterou pořádají kulturní zařízení, příp. kulturní komise a referáty městských a obecních úřadů, občanská sdružení, nově spolky, subjekty zřizované církvemi či obchodní korporace. Statistický výkaz se zpravodajským jednotkám rozesílá od roku 2007. Obsah se i nadále propracovává a upravuje, jak šetřená problematika, částečně z vůle zadavatele, částečně podle ohlasů a připomínek z terénu, vyžaduje.</p> <p>K 30. 6. 2014 bylo do databáze zařazeno cca 1050 zpravodajských jednotek (dále ZJ), z nichž se v roce 2013 statisticky šetřilo 521. Je nutné nadále doplňovat zejména sféru podnikatelskou a skupinu občanských sdružení, obecně prospěšných společností, církevních organizací a také více zapojit sdružení etnických menšin, které nám prozatím unikají.<br />
V České republice je cca šest tisíc sídel, i když prozatím obce s méně než tisícem obyvatel do šetření nezapojujeme, je zde mnoho měst s více kulturními zařízeními, dále stále vznikající sdružení, resp. spolky, a obchodní korporace, které se kulturní činností zabývají jak amatérsky, tak profesionálně.<br />
Statistický výkaz o kulturně vzdělávací a zájmové umělecké a neumělecké činnosti obsahuje řadu údajů, ze kterých lze vyvodit a čísly podložit různá tvrzení, která by se do budoucna mohla využít v kulturní politice státu, v programu grantů a dotací, hlavně v jeho účelném nasměrování do různých projektů, k vytvoření vývojových analýz apod. Ukážou reálnou podobu „žijící“ regionální kultury především na venkově. To je ovšem ideální stav, ke kterému je nutné se propracovat. Což znamená trpělivou a dlouhodobou práci.</p> <p> Chtěla bych upozornit na některé aspekty, které je nutné respektovat, aby daná čísla mohla být správně interpretovaná. Nelze vše zaškatulkovat podle čísel, je nutné se na ně podívat i z jiných úhlů.<br />
Vzhledem k tomu, že prozatím nemáme ve statistickém šetření všechny ZJ pořádající kulturní aktivity, může být výsledkem jen obecná analýza problematiky. Není možné ani příliš sumarizovat a srovnávat situaci v krajích, okresech atp. A není to jen kvůli nedostatečné databázi. Je nutné brát v potaz i další odlišnosti. ZJ není možné zařadit do typizovaných skupin podle počtu obyvatel, zaměstnanců, ekonomických podmínek apod. Vždy se budou subjekty v podobných sociologických, demografických a ekonomických podmínkách v závěru lišit.<br />
Jako obecný příklad uvádím tři obce se stejným počtem obyvatelstva: První obec je v příměstské oblasti, tzv. noclehárně Prahy, kam občané většinou dojíždějí za prací a jejich děti do škol, případně i za zábavou. Druhá je typická vinařská obec na Moravském Slovácku se silnou folklorní tradicí a sídly postavenými paprskovitě kolem velké návsi a třetí je horská obec v Krkonoších s lyžařskými vleky a zástavbou lemující horské cesty.</p> <p> Osobně se domnívám, že záleží ještě na dalších aspektech. Například na historickém a etnografickém dědictví, na typu osídlení – starousedlíci žijící zde po staletí či pováleční „přišelci“ a reemigranti (zvláště ve vysídlených oblastech pohraničí), příhraniční menšiny, které se snaží zachovat si svoji svébytnou národní kulturu (Poláci, Němci), příp. Řekové migrující před desetiletími z politických důvodů, nebo nově přibyvší Vietnamci, Ukrajinci a obyvatelé Ruska. I Slováci, kteří primárně přišli za prací, se zde časem zabydleli a zůstali i s rodinami. Dalším ovlivňujícím činitelem je zemědělský, hornický nebo průmyslový ráz krajiny. A samozřejmě velmi záleží na lidském faktoru, jeho aktivitách, schopnostech a potřebě se organizovat, bavit, pracovat pro blaho sousedů či krajanů. To vše je nutné mít vedle čísel na zřeteli.<br />
Stále více se projevuje vliv současné ekonomické situace na organizování všech sledovaných typů zájmové kulturní činnosti. Např. vzdělávací kurzy neorganizuje již více než polovina ZJ. Ovšem je nutné podotknout, že některá kulturní zařízení sice vzdělávací kurzy nepořádala, ale pronajímala své prostory pro tyto účely, především jazykovým a hudebním školám, příp. jednotlivým lektorům.<br />
Některé ZJ zase kvůli zhoršení své finanční situace snížily počet zaměstnanců na minimum, příp. mají pouze dobrovolné pracovníky. Jedná se především o menší obce, drobnější obchodní korporace či živnostníky a sdružení. Tento trend se stále šíří.<br />
Kulturní život v menších a malých obcích či městských obvodech organizují stále větší měrou jednak podnikatelské subjekty a podnikatelé (obce prodávají či pronajímají svá kulturní zařízení), jednak nejrůznější tradiční organizace (TJ Sokol, TJ Orel, Sbor dobrovolných hasičů, baráčníci, svazy žen, selské jízdy atd.), divadelní soubory a sdružení typu „za obec krásnější“. Především občanská sdružení organizují kulturní, společenský a sportovní život v obcích s cílem udržet tradiční, etnické a folklorní zvyklosti (lucky, masopust, vynášení Smrtky, máje, hody). Obce na kulturní aktivity přispívají pouze pronájmem svého kulturního zařízení, většinou zdarma. Je to jeden z důvodů, proč ze statistického šetření tyto obce a města vřazují. Dalším je osamostatňování se stále více uměleckých souborů (především divadelních, hudebních a folklorních a tanečních) jako právního subjektu, tím ovšem také „vypadávají“ ze statistického šetření. Stojí za úvahu přetvořit výkaz tak, aby databáze podchytila kulturní život i těchto subjektů.</p> <p> I z ekonomických tabulek je patrné, jak se mění finanční toky vynaložené na kulturní aktivity. Vzhledem k tomu, že dle zákona nelze zveřejňovat ekonomické informace, všimněme si pouze několika obecných údajů.<br />
V r. 2012 mělo o 71,2 % ZJ více o 27,6 % větší výnosy než v roce 2007, v roce 2013 mělo o 82,8 % ZJ více o 23,7 % větší výnosy než v roce 2007. Jak vyplývá z vypočteného percentuálního výsledku, příjmy se i přes zvětšující se počet šetřených jednotek stále zmenšují.<br />
Ještě výraznější vývoj se ukázal v dalších položkách. Zhoršené ekonomické podmínky se nejrazantněji projevily ve výši státních příspěvků. V krajských a obecních dotacích, příspěvcích a grantech se sice v tabulkách projevuje růst, ale nelze zapomenout, že počet ZJ je vyšší, tzn., že výše příspěvků se každým rokem snižuje.<br />
Snad jen výše darů a sponzoring tento trend nepodporuje. Ale začíná se také omezovat. Takže musíme konstatovat, že i přes mírné zvýšení částky sponzoring a dary ve svém objemu klesají.<br />
Domnívám se, že sponzoring se obrací obecně spíše k sportovním činnostem. Lze to doložit plánovanými i uskutečněnými stavbami sportovních hal v městečkách a obcích, ve kterých se občas organizují i kulturní akce. Ale stěžejní činnost je obrácena ke sportu.</p> <p> V konečném důsledku to znamená zanikání kulturních zařízení, rušení jejich pronájmů, prodej pro komerční využití, snižování zaměstnanců a dokonce i změnu statusu zpravodajské jednotky. Mění se totiž i právní forma některých subjektů. Z příspěvkové organizace se transformují v organizační složku úřadu, příp. se stávají jeho přímou součástí. Druhým trendem je změna v občanské sdružení, o.p.s. nebo společnost s r.o. Je to zatím spíše náznak dalšího vývoje, ale stále sílící. Zároveň se již druhým rokem objevují vyplněné výkazy malých obcí a sdružení, které kvůli špatným ekonomickým podmínkám nemohou během roku zorganizovat žádnou kulturní akci.<br />
Jako pozitivně se rozvíjející trend se ukazuje získávání finančních prostředků ze zahraničí, resp. z fondů EU. I když v posledních 2 letech tok peněz výrazně poklesl. Přesto tento vývoj ukazuje a potvrzuje rozšiřující se emancipaci a povědomí kulturních pracovníků a aktivistů o projektech a možnostech kulturní spolupráce v rámci EU.<br />
Výše uvedená tvrzení by měla podpořit a potvrdit nová tabulka, týkající se přeshraniční a mezinárodní kulturní spolupráce sledovaných subjektů, která byla zařazena do výkazu již pro rok 2014, resp. její následná analýza. Tyto kulturní aktivity jsou organizovány v nezanedbatelném počtu po celém příhraničí (mezinárodní kulturní kontakty jsou i ve vnitrozemí), je proto potřebné vědět, jakým způsobem a v jakém množství jsou vydávány finanční prostředky poskytnuté především z fondů EU.<br />
Dalším plánovaným objektem šetření budou kulturní aktivity minoritních společností žijících v České republice: Poláků, Němců, Romů (resp. Cikánů), Vietnamců, Řeků, Bulharů a dalších, které mají vlastní kulturní organizace pořádající především kulturní život svých krajanů, na nějž mimo vlastní prostředky (sponzoring, příspěvky apod.) získávají finanční podporu od ministerstva, krajů i obcí a měst, kde se realizují (tedy ze státního rozpočtu). První sdružení jsou již v databázi zařazená, jejich dohledávání je úkolem dalších let.<br />
NIPOS každoročně zveřejňuje v sešitě Základní statistické údaje o kultuře v České republice, tabulky a z nich vyplývající analýzy za posledních 5 let, tzn. letos v rozmezí let 2009 až 2013. Díky tomuto krátkodobému úseku není tolik patrný poměrně strmý pád finančních prostředků, se kterými zpravodajské jednotky disponují. V letech 2007 a 2008 byly finanční prostředky vyšší, takže je vidět zlom v letech 2010 až 2011. </p> <p>Literatura:<br />
Základní statistické údaje v kultuře v České republice 2009. Edukace a veřejná osvěta. IV. díl, Praha, NIPOS, 2010<br />
Základní statistické údaje v kultuře v České republice 2012. Edukace a veřejná osvěta. IV. díl, Praha, NIPOS, 2013</p>