Z rytce řezbářem

<p>STŘEDOČESKÝ KRAJ: Od loňského roku uděluje kraj titul „Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje“. Ocenění připravuje Regionální muzeum v Kolíně a jeho pobočka Muzeum lidových staveb v Kouřimi ve spolupráci s Odborem kultury a památkové péče Středočeského kraje. Kromě titulu obdrží vítězové odměnu ve výši 10 tisíc Kč. Prvním nositelem ocenění se stal Jiří Rücker z Peček v okrese Kolín.</p> <p>Jiří Rücker se vyučil rytcem kovů, vystudoval obor muzejní konzervátorství, působil jako pedagog na učilišti uměleckých řemesel v Praze, v současné době se věnuje řezbářství – tak by se dal do jedné věty shrnout profesní život nositele titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje za rok 2013.<br />
„Řezbářství mne lákalo od osmi let, ale díky tehdejší době jsem tento obor nemohl studovat. Vyučil jsem se rytcem kovů a věnoval se po celý život sklářským formám, poštovním razítkům, razidlům, medailím, odznakům, rytinám a dalším. Mezi mé nejoblíbenější práce patřilo medailérství, mědiryty a dřevoryty. Po úraze ruky jsem však tuto práci nemohl vykonávat, ale získané poznatky jsem začal využívat při zpracování jiného materiálu – dřeva. Věnuji se vyřezávání perníkových forem, betlémů, loutek, sošek atd.,“ vysvětluji Jiří Rücker a dodává: „Svoji první perníkářskou formu jsem vyrobil v roce 1971. Jejímu vzniku však předcházela návštěva řady muzeí, ve kterých jsem si fory prohlížel. Nejvíce pracné byly kopie starých perníkářských forem. Preciznost si vyžadovalo např. zhotovení kopie perníkářské formy s císařem Leopoldem z chebského muzeu – její originál vznikl v roce 1680, nebo kopie formy s postavou šlechtice z královéhradeckého muzea. Od velikosti vyřezávané formy se odvíjí i čas potřebný k její výrobě – malá si vyžádá kolem čtyř hodin, velká třeba i týden. Materiálem je vždy tvrdé dřevo – houslařský javor, ořech, hruška, švestka. Pokud jsou na formě jemné detaily, je vhodný zimostráz, u forem bez detailů se dá použít i buk.“<br />
Pro výrobu perníkářských forem je důležité dobré tvrdé dřevo, které je dostatečně vyschlé a nebude již dál pracovat a praskat. Jiří Rücker jej získává od lidí, kteří strom skácí. Ten pak přiveze na pilu a nechá ho rozřezat, nebo si vybírá vhodný materiál přímo na pile, a to před tím, než jde dřevo do sušárny. Výběr je velice přísný a fošny se pak dál skladují deset až patnáct let, aby bylo dřevo opravdu vyschlé. Dříve vyráběli perníkářské formy tzv. formšnajdři. Šlo o vyškolené řezbáře, kteří patřili k „řemeslníkům světem jsoucím“, a k práci používali speciální nástroje.<br />
Zcela odlišná od perníkářských forem je tvorba loutek. Výchozím materiálem pro jejich výrobu je lipové dřevo. Pak už nastupují vlastní invence. Jiří Rücker si svoje nápady maluje na papír, ukládá do zásuvky a když nastane vhodný čas, následuje realizace. Pod jeho rukama vznikají loutky menší, ale i takové, které měří 55 cm. Jde zejména o čerty, muzikanty, kašpárky a další pohádkové bytosti. Loutky si objednávají většinou sběratelé a část se prodává v jednom obchůdku. Některé z loutek však zůstávají u něj doma. Řada loutek hraje v loutkových divadlech, některé cestovaly do ciziny. Všechny loutky jsou vyráběny tak, aby s nimi bylo možné hrát divadlo a nebyly jen sběratelskými předměty.<br />
Jiří Rücker se také věnuje betlemářství. Zatím co na vyřezávání perníkářských forem je potřeba řada speciálních nástrojů, na řezání figurek do betlémů stačí pár dlátek a nožík. //„Vytvářím betlémy, které mají výšku figurek od 10 do 50 cm. Ty největší postavičky jsou součástí kostelních betlémů. Počet figurek se pohybuje od tří až do osmdesáti pěti,“ vysvětluje řezbář.<br />
Dřevo stromu lípy používá Jiří Rücker také na tvorbu soch. Jejich velikost se pohybuje od 10 do 170 cm. Část je vytvářena na základě objednávky, další pak vychází z jeho fantazie. Pod jeho rukama se tak rodí pohádkové bytosti, abstraktní sochy i interiérové záležitosti.<br />
S prací Jiřího Rückla se mohou zájemci setkat na výstavách a předváděcích akcích. Umění dřevořezby předvádí u nás zejména v Muzeu lidových staveb v Kouřimi (nyní je kvůli rekonstrukci uzavřeno), v GASK – Galerii Středočeského kraje v Jezuitské koleji v Kutné Hoře, ale také v Rakousku nebo Německu.<br />
Na přelomu let 2007 a 2008 proběhla ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy výstava Tvary a vůně perníků. Její součástí bylo i předvádění tvorby perníkářských forem a také tvarování těsta v těchto formách a pečení perníků. V lednu 2014 šlo o výstavu Perníkářství v Čechách, která se uskutečnila v prostorách Senátu v pražském Valdštejnském paláci. V příštím roce se řezbář bude prezentovat na výstavě věnované perníku v Východočeském muzeu v Pardubicích. </p> <p>**A protože se blíží doba vánočních svátků, můžeme vás pozvat na další předvádění. V Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem se uskuteční v těchto termínech: 15. – 16. , 20. a 23., 29. – 30. listopadu a 20. – 21. prosince. V Kolíně na Řemeslných trzích dne 28. listopadu a v Souboru lidových staveb Vysočina na Veselém kopci dne 14. prosince. V německém Ambergu bude své umění předvádět Jiří Rücker 6. prosince.</p>