<p>CHŘÍČ: Občanské sdružení Propolis pořádá v sobotu 30. srpna 5. ročník hudebního a divadelního festivalu Křičfest v obci Chříč na severním Plzeňsku. Letos je festival spojen s obnovením tamního pivovaru – požehnáním nové varně.</p> <p>Tradici pivovarnictví v Chříči oživuje skupinka místních nadšenců ze spolku Propolis. Společně se snaží vrátit život podniku, který po druhé světové válce postihl stejný osud jako stovky dalších. Původně barokní panský pivovar po zestátnění v roce 1948 využívalo JZD. Veškeré zařízení prodalo do šrotu a objekt se postupně vybydloval a chátral.<br />
Mezi členy spolku patří i Petr Jakubíček „Do rekonstrukce už jsme za pět let, co tu jsme, díky drobným dárcům a podporovatelům investovali milióny korun a nespočet hodin dobrovolné práce. Sen o vaření piva se nyní mění v realitu, díky dotaci z Ministerstva práce a sociálních věcí. Podmínkou poskytnutí finanční podpory bylo zaměstnání osob se zdravotním postižením. A právě v okolí Chříče, v oblasti na hranici okresů a krajů, je několik ústavů pro postižené a dětských domovů. Jsme připraveni zaměstnat šest postižených chlapců, kteří již dříve pracovali v pivovaru v Rakovníku. Počítáme s tím, že by část naší produkce putovala do Plzně a také do Prahy, kde je řada tzv. chráněných kaváren, ve kterých obsluhují např. děti z dětských domovů nebo přímo mentálně postižení. Postižení tak budou u nejen u výroby našeho piva, ale také u prodeje,“ přibližuje nejbližší plány Petr Jakubíček.</p> <p>Sdružení Propolis pořádá za podpory obce Chříč během roku kromě Křičfestu také masopustní veselí, svatojánskou pouť a adventní koncert v tamním kostele, spolupracuje s okolními školami např. filmovým festivalem Mezi dráty či divadelním kroužkem. Značné úsilí věnuje činnosti regionálního muzea, zřízeného pod názvem Muzeum každodennosti v objektu raně barokní sladovny, kde se konají interaktivní prohlídky pro školy, turisty a veřejnost. Prakticky vše je možné vzít do ruky a vyzkoušet si, jak se s předměty pracuje a k čemu slouží, pro děti je připraven zábavný i poučný pracovní sešit. Ve sladovně se pořádají také příležitostné koncerty a sezonní výstavy. Letos je možno vidět historii šití našich babiček a výjimečnou expozici liturgických oděvů a textilu z chříčského kostela. </p> <p>A na co se mohou návštěvníci festivalu těšit? Zahrají kapely Echt!, Gott Revival, Banana Split, Sketa fotr, Trombenik, písničkář Vlasta Třešňák, přichystaná jsou divadelní a cirkusová představení, řemeslné tržiště a spousta zábavy pro děti i dospělé.</p> <p>více na www.kricfest.cz a www.propolis-os.cz</p>
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.