Poklad farní stodoly vydává svědectví času

<p>LIPNÍK NAD BEČVOU: V přízemí zvonice se ozývá pravidelné tikání, kyvadlo pohání rafiky se žlutými terčíky a po čtvrthodinách se ozývá klepání kladívka na hodinový cimbál. Hodinářský mistr opravář předvádí natahování historického hodinového stroje z věže farního kostela, starého více než 250 let.</p> <p>CO JE TO ZA POKLAD?<br />
V dubnu 2012 byl ve stodole katolické fary v Lipníku nad Bečvou nalezen poklad: věžní hodinový stroj s vřetenovým krokem a čtvrťovým bitím, vzácná kovářská práce z 1. poloviny 18. století. Stav stroje se jevil celkem zachovalý, takže svitla naděje, že jej bude možné znovu zprovoznit.<br />
Původní kovaný stroj věžních hodin dosloužil v roce 1947. Tehdy byly do kostelní věže (a současně i do věžičky radnice na náměstí) instalovány nové mechanické hodinové stroje s elektrickým nátahem. Nepotřebný stroj byl odstaven, později přenesen do stodoly lipenské fary a zde po 65 letech nečinnosti znovu objeven. Město Lipník nad Bečvou rozhodlo, že vzácný nález bude zrestaurován a zprovozněn. Tohoto úkolu se ujal opravář hodin Ivan Kopecký z Daňkovic u Nového Města na Moravě. Stroj tak byl znovu uveden do chodu, aby mohl být pro veřejnost vystaven v přízemí městské zvonice, sousedící s farním kostelem.</p> <p>JAK JE HODINOVÝ STROJ STARÝ?<br />
Věžní hodiny odbíjely v Lipníku čas nejpozději od roku 1613, kdy byl po velkém požáru města ulit v olomoucké dílně Kašpara Geistera dochovaný hodinový cimbál (součást hodinového stroje podobná zvonu, rozeznívaná při odbíjení).<br />
Výrobce věžního hodinového stroje není znám, ale pravděpodobně šlo o hodinářského mistra působícího v některém větším moravském městě, nejpravděpodobněji v Olomouci. Podle barokní volutové výzdoby rámu stroje i podle použitého krokového mechanismu lze stroj datovat do první poloviny 18. století, ale je možné, že jde ještě o starší hodiny, uvedené v první písemné zmínce o hodinách v Lipníku z roku 1682. Tehdy za děkana Martina Málka prováděl olomoucký světící biskup Jan Josef hrabě Breuner generální vizitaci kostela sv. Jakuba Většího a v soupisu vybavení kostela byly uvedeny i hodiny na věži. </p> <p>KDO SE O HODINOVÝ STROJ STARAL?<br />
Z historických pramenů se dovídáme, že v závěru 18. století provedl opravu hodinového stroje olomoucký hodinář Georg Hollmayer a o hodinový stroj se staral Johann Pitzmann. Z konce 19. století známe jména zvoníků Josefa Langera a Františka Luběníka, kteří se starali o pravidelné natahování závaží a o průběžnou údržbu věžního stroje.</p> <p>JAK HODINOVÝ STROJ PRACUJE?<br />
„Rám stroje je vyroben klasickou kovářskou technologií a je složen z pásového železa spojeného klínovými spoji. Mechanismus je tvořen soukolím železných ozubených kol a lucernových pastorků. Chod je regulován formou vřetenového kroku s paletovým hřídelem (vřetenem), který zabírá do horizontálně položeného korunového kola a je pevně spojený s kyvadlem. Stroj je uspořádán do tří sekcí, které obsahují vždy jeden dřevěný natahovací lanový válec, umístěný podélně k delší ose rámu pro jicí stroj, a bicí stroje čtvrtí a celých hodin,“ vysvětluje odborník Mgr. Radim Himmler, ředitel Muzea Komenského v Přerově.</p> <p>Klika točí hřídelí za hlasitého cvakání důmyslných převodů ozubených kol a provazy se napínají pod tíhou kamenných závaží. Stroj zpívá svou kovovou píseň o moudrosti a umu našich dávných předků… </p> <p>Přijďte se přesvědčit! Práci stroje si můžete zdarma prohlédnout od 1. května při komentovaných prohlídkách města s průvodcem TIC a při celoměstských akcích.</p>