<p>ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Nakladatelství Jitky Průžové ve Žďáru nad Sázavou ve spolupráci s trojicí autorů (Karel Černý, Jakub Džurný a Martin Navrátil) knižně zhodnotilo velikou sbírku pohlednic nádraží, situačních nákresů, map, jízdních řádů, jakož i úředních vyhlášek a výměrů. A to i v německém jazyce, neboť stavba vznikala na konci předminulého století. Knižní podoba kromě popisků a důsledného uvádění jmen fotografa a místa uložení obsahuje jen minimum textu.</p> <p>Vrané – Wran</p> <p>Označení zastávek bylo užíváno za Rakouska-Uherska a uplynuly desítky let, kdy tento dvojjazyčný název přestal vítat cestující na lokální trati z Prahy do Čerčan s odbočkou na Dobříš. Nejspíš trampům vděčíme za to, že jediný spoj do Posázaví pojmenovali Pacifikem s atributem Posázavský.</p> <p>Zlomek historie získaný z pohlednic</p> <p>Provoz na trati z Prahy přes Modřany, Vrané do Čerčan byl zahájen 1. května 1900. V dubnu, květnu a v červnu 1909 jezdily smíšené dělnické vlaky, kdy soupravu obvykle pěti vagonů tvořil služební vůz, dva osobní a na konci dva nákladní vagony.<br />
Před rokem 1910 byl na libřické zastávce vyfotografován parní vůz Komarek č. 1, který byl zkoušen na posázavské trati.<br />
Ještě v roce 1918 jezdily na tratích Vrané – Dobříš a Vrané – Čerčany pouhé dva páry smíšených vlaků. V Modřanech už před patrovou výpravní budovou zachytil jeden z fotografů v roce 1925 personál v parádních uniformách rozlišených podle významu a vážnosti zaměstnance, a to před lokomotivou 423.017.<br />
Pohlednice zachycuje také drezínu na ruční pohon, jež dopravovala zaměstnance k revizi a drobným opravám na drážní cestě.<br />
Pohlednice vzniklá kolem roku 1935 zobrazila při vjezdu do Davelského tunelu motorový osobní vlak tažený „Věžákem“ s dvěma připojenými vozy Clm. Podle popisku šlo o řadu M 130.3 z Tatry z Tatry Kopřivnice vyrobenou r.1933.<br />
Fotopohlednice z Davle zachycuje hned tři tunely: Skochovický, Libřický a Davelský.<br />
V roce 1968 po trvale prodlouženém víkendu o volnou sobotu stoupl téměř neúnosně počet cestujících. V pátek a v neděli jezdily za sebou „na odhlášku“ čtyři osobní vlaky za hodinu, takže protlačit do protisměru spoj nebylo možné.<br />
Novinkou je v současnosti nasazování moderních třídílných motorových jednotek Regionova depa kolejových vozidel Praha.</p> <p>Fotografie, státní znaky, mapy, jízdní řády a detailní plánky</p> <p>Ty jsou většinou celostránkové, ale převažují pohlednice s udáním autora, vydavatele a doby vzniku. Papír má i vzácně vytlačovanou podobu. Mnohé jsou dvouzáběrové. Pohlednice z Modřan zachycuje původní přízemní typizovanou budovu v kontrastu s novou, poschoďovou z období kolem roku 1925. Text k řadě pohlednic je předznamenán státním znakem – rakousko-uherským, ČSR i protektorátním.<br />
Záběry jsou řazeny ve směru stanic a zastávek.<br />
Občas se objeví rarity – např. v blízkosti Jílového u Prahy záběr skály také zvané Komín. 40 metrů od hladiny Sázavy, dalších 20 metrů trčí do výše od místa stojícího turisty. Záběr vznikl ještě před prokopáním zářezu pro budoucí trať.<br />
Nechybí ani rarity, jako nádraží s dokresleným vlakem – třeba v Poříčí nad Sázavou. Tahle zastávka je zachycena dokonce několikrát. Naposledy v okamžiku bourání přízemní budovy s čekárnou, výdejnou jízdenek a bytem pro manželskou dvojici, která zajišťovala obsluhu závor. Foto vzniklo v r. 2013.<br />
Mapy – zprvu v němčině a se zapomenutými detaily, jako např. návrh jiného trasování kvůli „kopírování řeky“, což si v úseku za stanicí Jílové vyžádalo vícenáklady v podobě viaduktu Žampach, hlubokých zářezů, tunelů a nákladných náspů. Dvojjazyčné jízdní řády z doby R-U odpovídají dobovým zvyklostem úředního vyjadřování. Noční odjezdy jsou označeny podtržením minutové části. To je později nahrazeno slovní zkratkou več.<br />
Detailní plánky se týkají jednokolejových zastávek, ale také plánovaných tras např. z Modřan do Radotína. Možná i odborník bude žasnout nad rozkreslením viaduktu Žampach.</p> <p>Historické detaily</p> <p>Odpovídají době i z hlediska pravopisného. Např. Zákonník říšský; list povolení, daný dne …; My František Josef První z Boží milosti císař Rakouský, Apoštolský král Uherský … hrabě Habšburský atd. atd. – užívání níže uvedených železnic místních, totiž – z Nimburka do Jičína s odvětvími z Křince … – Jiné obraty: tedy se Nám vidí, uvažujíc obecnou užitečnost …C.k. rakouské státní dráhy – rozmnožení vlaků – Praha – Krč.<br />
Mezi zapomenuté služby patří třeba Vlaková pošta Posázavského Pacifiku (v úsecích z Prahy do Čerčan a Dobříše) – včetně fotografie personálu u kombinovaného vozu DF 17182 s vlakovou poštou. Ta měla svá čísla, razítka a byla zvýrazněna v jízdním řádu. Zásilky se vkládaly do otvoru služebního vozu s označením poštovní obálky.</p> <p>Místo závěru</p> <p>Pěkná knižní vzpomínka podložená pohlednicemi, občas i barevnými, ale hlavně dokumentující většinou zapomenutou historii železnice. Můžeme ji ještě doplnit vyprávěním o událostech a osobnostech k jednotlivým názvům zastávek. Tak např. v Poříčí pobýval poslední český bohém Artur Longen a chatařil František Filipovský. Svárov byl znám výletní hospůdkou s dvěma Pavlínkami – matkou a dcerou. Obě zahynuly při osvobozování v r. 1945. Zastávkou Pecerady (i Pecirady) – Bukovany projel na konci 2. světové války ostře sledovaný nákladní transport. Dvakrát. Ideální terén by umožnil opustit plošinové vozy. Jantarová komnata se dosud nenašla. … V Davli se v r. 1968 před invazí natáčel Most u Remagenu.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?