<p>OLOMOUC: Před jednou z nejtradičnějších součástí olomoucké kulturní scény, Divadlem hudby, se otevřela od 1. ledna 2014 nová kapitola jeho existence. Divadlo hudby se stává součástí Muzea umění Olomouc, třetího největšího zařízení svého druhu v České republice.</p> <p>Záměr spojit budoucnost Divadla hudby s touto významnou kulturní institucí schválila rada i zastupitelstvo města.</p> <p>Divadlu zůstane název, základní dramaturgie i tým zaměstnanců. Nová situace podle města, muzea i ministerstva prospěje jak Divadlu hudby, kterému doposud chybělo důstojné zázemí, tak i Muzeu umění, které se snaží vyrovnat se situací, kdy byla prozatím odložena realizace velkorysého projektu Středoevropského fóra Olomouc.</p> <p> „Divadlo hudby se od počátku své existence potýkalo se zásadním a limitujícím nedostatkem zázemí, který výrazně determinuje jeho možnosti,“ uvedl náměstek primátora pro kulturu Jan Holpuch. Divadlo hudby, příspěvková organizace města, působilo již řadu let v provizorních podmínkách v objektu, jehož majitelem je Muzeum umění. Divadlu schází důstojné zázemí jak pro vlastní zaměstnance, tak pro účinkující.</p> <p> Prostory, kde divadlo působilo, totiž byly po technické stránce upraveny vesměs provizorně.<br /> „Město ani Divadlo hudby nemohlo přes veškerou snahu tuto situaci efektivně řešit, neboť se jedná o majetek státní příspěvkové organizace Muzeum umění Olomouc, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR,“ vysvětlil pozadí situace Jan Holpuch. „Divadlo hudby získá prostory po zrušeném kině Central. Tyto prostory předtím projdou důkladnou rekonstrukcí a pro divadlo pak vytvoří výrazně vhodnější podmínky pro fungování. V prostoru, kde dosud působí divadlo, pak může vzniknout studovna středoevropského fora,“ popsal další kroky ředitel Muzea umění Michal Soukup. </p> <p> Divadlo hudby Olomouc bylo založeno a otevřeno v roce 1968 jako zařízení někdejšího Okresního kulturního střediska v Olomouci. Město Olomouc se zřizovatelem stalo v roce 1990.</p> <p> Zdroj
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.