POZVÁNKA NA VÝLET: Za odkazem Karoliny Světlé

<p>SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM: Podzimní rána jsou chladnější, ale o to jiskrnější jsou výhledy po krajině, když slunce probleskne mezi mlhou a mraky. Mrazivý vzduch odhalí paletu barev a příroda se jeví jako znovuzrozená po fádním pozdně letním zbarvení.</p> <p>I ovoce doladí na stromoví náladu dnů podzimu. K výletům v poklidné krajině láká Podještědí, kde nejznámější osadou je Světlá pod Ještědem.<br />
Vystoupit z autobusu u kostela nebo nechat auto na plácku před šenkem U Richtrů je nejlepším startem pro putování krajem. Možná dříve než ve dvanáctém století zde zabloudil lovec a uprostřed lesů spatřil krásnou světlou mýtinu, rozjasnila se jeho líc a on zde založil osadu, kterou nazval podle dojmu „Svetla“. V druhé polovině devatenáctého století ve Světlé pod Ještědem po čtyřicet let trávila prázdniny česká vlastenka a spisovatelka Karolina Světlá.<br />
Vydat se po její Cestě, kterou připravilo Sdružení přátel a rodáků kraje Karoliny Světlé spolu s Klubem českých turistů, je pro turistu zážitkem v každém ročním období. Barvy podzimu však prožitek ještě více umocní, krajina je tady panensky neporušená. Mohutná lípa před kostelem připomíná místo, kde spisovatelka sedávala a hovořila se Světelskými. Bělostná fasáda kostela svatého Mikuláše s věží zdobí obec už tři a půl století. Turistický rozcestník nabídne hned několik cest, zelená – po stopách románů Karoliny Světlé – je bezmála dvacetikilometrová a provází turistu nejkrásnějšími místy v okolí obce. Prudkým výstupem se lze dostat k původní české chalupě Na Pláních, kde bývalo letiště nejvýše položené v Čechách (780 m.n.m.), cvičiště alpských myslivců, skokanský můstek a lyžařské terény na počátku minulého století.<br />
Z místa kouzelných výhledů zavádí cesta okolo pomníčku připomínající setkání socialistů v roce 1870. Místo Nad Čihadníkem měla spisovatelka oblíbené pro jeho snadnější dosažitelnost a útulný koutek přírody.<br />
Na svahu Ještědského hřebene jsou dva lomy, dějiště povídky Karoliny Světlé Lamač, kde lze podnes nalézt polodrahokamy. V zorném poli se jako perličky objevují venkovské chalupy, dokumentující lidovou architekturu kraje, kterou nehyzdí louky a obce žádné tovární budovy či rozsáhlé zemědělské objekty. Pohodová cesta vede ke skalnímu obydlí, kde sebevraždou skončil svůj život frajer a vražedník Jáchym Skalák. Cesta se proplétá mezi domky a lukami téměř biblické krajiny, s místy označenými modrými cedulkami na domcích nebo samostatných objektech. Jedno z nejzajímavějších míst je kříž, kde zrazená si Józa Potockých probodává srdce. Povídka Kříž u potoka byla dvakrát zfilmována.<br />
Téměř na konci cesty se nachází jeskyně Jeřmanská skála. Místo, kde tábořili cikáni a světelská dívka odchází s nimi a končí v berlínském divadle jako zpěvačka. Dokonalá znalost podještědského kraje se zračí v povídkách až trilerových, spisovatelka nesbírala pohádky, ale nechala si vyprávět skutečné příběhy. Celé Ještědské hory jsou jejich dějištěm, betlém v horské chaloupce, vrchol Ještědu, chata Na Pláních, lomy, okolní vesničky a městečka byly inspirací pro její dílo.<br />
Koncem devatenáctého století do kraje pod Ještědem začínají, inspirováni spisovatelčiným dílem, přijíždět turisté a pohoří se stává cílem mnoha sportovců a příznivců českých hor. V osmdesátých létech spisovatelku navštíví ve Světlé pánové Miroslav Tyrš a Vojtěch Náprstek, poté zakládají Klub českých turistů. Tradice Karoliny Světlé, která prochodila celý kraj, dnes udržuje Sdružení rodáků a přátel, světelské a českodubské veřejné organizace. Jsou pořádány každoroční veřejné pochody a školní mládež navštěvuje Podještědské muzeum, věnované spisovatelce a svaté Zdislavě.<br />
Tradice Karoliny Světlé, která prochodila celý kraj, dnes udržuje Sdružení rodáků a přátel, světelské a českodubské veřejné organizace. Sdružení připravuje otevření informačního centra se síní spisovatelky na příští rok.</p>