<p>IVANČICE: Ve městě spojeném se dvěma známými rodáky – Alfonsem Muchou a Vladimírem Menšíkem žije dnes téměř deset tisíc tisíc obyvatel. O kulturní život se starají Kulturní a informační centrum, Městská knihovna, Muzeum Brněnska – pobočka Ivančice a také řada zájmových organizací.</p> <p>Střípky z historie</p> <p>Ivančice vznikly na staré obchodní stezce, spojující Podunají s českou kotlinou. Necelý kilometr na jihovýchod od Ivančic stávalo výšinné hradiště s tržištěm nazvané Réna. Jeho existenci dokládají archeologické nálezy z eneolitu, mladší doby bronzové a střední doby hradištní. Od poloviny 11. století však Réna začala ztrácet svůj význam a život se přenesl do údolí soutoku tří řek – Jihlavy, Oslavy a Rokytné, kde byly kolem roku 1212 založeny Ivančice. V roce 1288 se zmiňují Ivančice jako město, od roku 1413 se stávají královským městem, které prosperuje zejména díky obchodu a vinařství. Přestože se předpokládá valové opevnění města již ve 2. polovině 14. století, dnešní pozůstatky hradeb pocházejí z 15. a počátku 16. století. Období rozvoje města přerušily boje mezi markrabaty Joštem a Prokopem a také husitské války. V letech 1424 – 1434 měly Ivančice husitskou posádku. Poté následovalo dlouhé období rozvoje města, které bylo před Bílou horou co do velikosti sedmým na Moravě. Samostatnost královského města skončila v roce 1486 a poté byly Ivančice poddanským městem pánů z Lipé a později patřily Lichtenštejnům. V 16. století se staly významným duchovním a kulturním střediskem zejména díky Českým bratřím. Počátkem druhé poloviny 16. století sídlil ve městě biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav, který zde zřídil tiskárnu, převezenou o dvacet let později do Kralic. Právě v Ivančicích vydal vlastní překlad Nového zákona, Kancionál ivančický, a tady bylo započato s překladem bible Kralické. V době předbělohorské působili ve městě novokřtěnci a rozkvétala i židovská obec s řadou učených rabínů. Třicetiletá válka přinesla vylidnění města, odchod exulantů a město ztratilo své bývalé postavení. V 19. století se Ivančice staly jedním z prvních center národního obrození na Moravě a byly působištěm vlasteneckých učitelů a kněží. Po roce 1848 se staly sídlem soudního okresu a střediskem kulturního i hospodářského života celého okolí.</p> <p>Památky – doklad bohaté historie</p> <p>Románský kostel sv. Petra a Pavla v Řeznovicích (místní část Ivančic) nemá pro svoji výjimečnou architekturu na území České republiky obdoby. Byl postaven kolem roku 1160, renesanční loď pochází z roku 1515. V roce 1239 je poprvé doložen kostel Nanebevzetí Panny Marie.<br />
Dům pánů z Lipé byl postaven v roce 1592 na místě zrušené středověké tvrze. Jde o renesanční stavbu palácového charakteru, ve které dnes sídlí Městský úřad. Stavba staré radnice s arkýřem a hodinovou vížkou se datuje rokem 1544 a svému původnímu účelu sloužila do roku 1850. Dům pánů z Lipé (správně Pírkův dům – podle stavebníka Šimona Pírka)) je renesanční palác a dnes slouží jako sídlo městského úřadu. Bratrská škola z konce 16. století pošla rozsáhlými úpravami v roce 1919. Kaple sv. Trojice na někdejším hřbitově pochází z roku 1560 a přístavba z roku 1838. Kostel Jednoty bratrské se do dnešních dnů nedochoval. U židovského hřbitova neznáme rok založení, počátkem 17. století byl rozšířen a svému účelu sloužil až do počátku 40. let 20. století. U vstupu na hřbitov je postavena novorenesanční obřadní síň z roku 1902.</p> <p>Město, finance a kultura</p> <p>„Na kulturu je z rozpočtu města pro letošní rok určeno 2,5% – tedy cca 4 miliony Kč. Každoročně získáváme od Jihomoravského kraje dotace, o které žádá přímo město nebo Kulturní a informační centrum Ivančice (dále jen KIC). V loňském roce získalo město dotaci na oslavy 800 let založení města, v letošním roce žádáme o dotaci např. na projekt Po stopách sv. Cyrila Metoděje. Další podporu na kulturu a kulturní akce čerpá město prostřednictvím grantové podpory Skupiny ČEZ. Město je zřizovatelem KIC, Městské knihovny, v Ivančicích působí i řada občanských sdružení. Některá jsou zaměřena přímo na kulturu, u některých je pořádání kulturních akcí jednou ze součástí jejich činnosti. Město poskytuje těmto občanským sdružením každoroční finanční podporu,“ vysvětluje místostarosta obce Radoslav Skála a dodává: „Pro letošní rok bylo schváleno pro Seniorský pěvecký sbor Bádule na pěvecká vystoupení 22 tisíc Kč, Občanské sdružení Hrubšice získalo na kulturní akce 30 tisíc Kč, Pěvecký sbor Blahoslava Hajnce na pěvecké koncerty 25 tisíc Kč, Česká a slovenská asociace hráčů na foukací harmoniku obdržela 5 tisíc Kč na festival v Hrubšicích, Seniorklub Ivančice dostal 45 tisíc Kč na činnost pro seniory v oblasti kulturní a zájmové činnosti, Občanské sdružení zdravotně postižených obdrželo 35 tisíc Kč na činnost pro zdravotně postižené občany v oblasti kulturní a zájmové činnosti, Sbor dobrovolných hasičů Němčice na kulturní a společenské akce 50 tisíc Kč, Svaz českých zahrádkářů dostane na tradiční výstavu chryzantém 17 tisíc Kč, na údržbu kulturní památky – židovského hřbitova – šlo 35 tisíc Kč.“</p> <p>Kulturní a informační středisko (KIC)</p> <p>V prostorách staré radnice, která je po kostelu nejstarší budovou ve městě, dnes sídlí KIC, příspěvková organizace zřizovaná městem. Její součástí je také Kino Réna. „Největší akcí bývají tradičně Slavnosti chřestu. Akce trvá tři dny a v loňském roce se jí účastnilo přes 10 tisíc návštěvníků. Celkem uspořádalo KIC loni 19 koncertů za účasti 2434 osob, 14 zájezdů do divadel i za poznáním pro 630 osob. S největším ohlasem se setkala dvě zcela vyprodaná představení s Miroslavem Donutilem. Pro školy jsme uspořádali 11 pořadů, na které přišlo 3257 dětí a studentů,“ říká ředitel KIC Mgr. Aleš Tureček.<br />
Součásti činnosti KIC je Stálá expozice Alfonse Muchy umístěná ve Staré radnici v Památníku Alfonse Muchy, která přibližuje život a dílo světoznámého ivančického rodáka, secesního malíře, grafika a dekoratéra, zakladatele české školy fotografického aktu, Alfonse Muchy. Expozice má čtyři části – první se věnuje životopisným datům umělce, druhá zachycuje stálý kontakt malíře s Ivančicemi, třetí je zaměřena na fotografické práce A. Muchy a poslední, ve velkém sále, přináší jeho malířskou a grafickou tvorbu. Vloni navštívilo expozici přes 2 tisíc zájemců. V galerii a sklepení Památníku A. Muchy bylo v roce 2012 uspořádáno 17 výstav.<br />
Stálá expozice Vladimíra Menšíka byla v Ivančicích otevřena v říjnu 1999 k nedožitým 70. narozeninám významného ivančického rodáka. Nyní je přemístěna do nových prostor historické budovy Staré radnice. Obsahuje osobní věci, rodinné fotografie, dokumenty, fotografie z mnoha filmů, ve kterých Vladimír Menšík účinkoval. Po celou dobu prohlídky provází návštěvníky hlas tohoto nezapomenutelného komika, baviče, konferenciéra a především skvělého herce. V loňském roce zhlédlo expozici 3500 osob.<br />
Do činnosti KIC spadá také vydávání Ivančického zpravodaje a propagačních materiálů. Zpravodaj vychází v nákladu cca 500 kusů a je distribuován jednak v předprodeji (cca 140 předplatitelů) a jednak se prodává na řadě míst (novinové stánky, prodejny potravin atd.). Loni vydalo KIC kalendáříčky s námětem expozic, propagační materiály na jednotlivé akce, skládačku města Ivančic, Chřestovou kuchařku atd.</p> <p>Kino Réna</p> <p>Licenci k provozování kina získal Lampert Feith 1. dubna 1915. Zpočátku se promítání konalo v hotelu U Černého lva, později se přesunulo do Besedního domu. V roce 1922 získal licenci k promítání filmů zdejší Sokol; kino tehdy sídlilo v Rybářské ulici. Promítání v Besedním domě převzali v roce 1926 členové Orla. Kolem roku 1932 vznikla jednoúčelová budova s názvem Kino Réna, v níž byl ukončen provoz v říjnu 1980 a následovala jeho rekonstrukce. Dočasně jej nahradila Kinokavárna v hotelu Černý lev. V březnu 1988 byl provoz kina Réna slavnostně obnoven. Rekonstrukce přišla na 7 milionů 240 tisíc Kč. Ivančice tak získaly kino, které má ve velkém sále 253 míst a v malém 70 míst. V roce 2005 se stalo kino příspěvkovou organizací zřízenou městem. V roce 2012 proběhla digitalizace kina, na kterou se podařilo získat od Ministerstva kultury dotaci a město se na této akci podílelo částkou cca 2 miliony Kč z vlastních zdrojů. Zkušební provoz 2D proběhl 20. června 2012, slavnostní otevření digitalizovaného kina se konalo 30. června téhož roku. První přímé digitální promítání se uskutečnilo 4. prosince 2012 a šlo o hru České nebe v podání Divadla Járy Cimrmana.<br />
„V roce 2012 kino odehrálo 202 filmů, z toho 60 filmů ještě na 35 mm a 141 filmů ve 2D a jeden satelitní přenos, který zahájil provoz digitalizovaného kina. Celkem vloni přišlo na filmová představení téměř 8 tisíc diváků. Při promítání se zaměřujeme na různá výročí – např. Dny válečného filmu, Slavnosti chřestu (filmy o gastronomii), pro letošní rok připravujeme na podzim projekt k výročí Apoštolů Slovanů – Cyrila a Metoděje – půjde o filmy i přednášky pro školy a veřejnost. Průměrná cena vstupenky v našem 2D kině se pohybuje od 80 do 120 Kč. Uvádíme filmy pro všechny věkové kategorie, snažíme se oslovit nabídkou všechny diváky, nezapomínáme ani na seniory. Velmi dobře spolupracujeme se školami – mateřskými, základními i středními z Ivančic i okolí. Snažíme se jim nabídnout filmy, které by vhodně doplnily výuku. Náš Filmový klub pracuje na trošku jiném systému. V jeho rámci nabízíme divákům filmy, které si sami mohou vybrat,“ sděluje vedoucí kina Dana Langová.<br />
Nyní je Kino Réna součástí KIC. Má svoji vedoucí, která zařizuje akce v koordinaci s ostatními, ale filmová představení a pronájmy prostor řeší naprosto samostatně s občasnou konzultací a samozřejmě finanční kontrolou KIC.</p> <p>Městská knihovna</p> <p>Její počátky spadají do roku 1866, kdy byl založen Slovanský čtenářský spolek, který se stal střediskem kulturního a společenského života nejen ve městě, ale i širokém okolí. Spolková knihovna byla založena v roce 1886 a v roce 1904 si mohli čtenáři vybírat ze 1700 knih. Od roku 1897 se stala součástí knihovny veřejná čítárna. Ve 20. letech minulého století si mohli čtenáři vybírat knihy podle seznamů, k dispozici bylo i 100 titulů novin a časopisů. V roce 1935 čítal knihovní fond 2084 svazků, 102 titulů časopisů, počet čtenářů byl 194 a počet výpůjček 7342. V 60. letech 20. století vedla knihovnu profesionální knihovnice. V současné době se nachází v opravené budově na ulici mjr. Nováka č. 7.<br />
Dříve byla ivančická knihovna střediskovou knihovnou a pečovala o 8 knihoven. V současné době zpracovává knihy pro 5 knihoven – v Ivančicích a v místních částech – Letkovice, Němčice, Budkovice a Řeznovice. Činnost Městské knihovny a jejich poboček hradí město, jako její zřizovatel. „V současnosti také využívá naše knihovna v rámci regionálních funkcí (RF) poskytovaných Městskou knihovnou v Kuřimi poradenskou a konzultační činnost, částečné zpracování statistiky, vzdělávání knihovníků, semináře, porady, tvorbu výměnných fondů, jejich oběh, distribuci, pomoc při revizích a aktualizaci knihovních fondů. Ve spolupráci s kuřimskou knihovnou se podílíme částečně i na uskladnění, distribuci a tvorbě výměnných souborů pro dalších 14 obcí regionu a poskytujeme jim poradenskou činnost. Smlouvy s těmito obcemi uzavírá kuřimská knihovna, která také hospodaří s veškerými financemi na poskytování RF a hradí tuto činnost,„ vysvětluje vedoucí Městské knihovny Bc. Blanka Odutová.<br />
V současné době čítá knihovní fond kolem 28 tisíc svazků, uživatelům jsou poskytovány služby výpůjční, informační, reprografické a přístup k síti internet. Čtenáři mají k dispozici 53 titulů časopisů. Knihovna používá automatizovaný knihovní systém Clavius. Půjčování pomocí tohoto systému probíhá od března 2008, Internet je k dispozici od roku 2001. „V minulém roce se uskutečnilo 75 972 výpůjček, knihovna měla z celkového počtu 1360 čtenářů, 431 čtenářů do 15 let. Vloni bylo nakoupeno 1060 svazků za 259 090 Kč. Uspořádali jsme 46 besed a 18 vzdělávacích akcí pro veřejnost,“ dodává vedoucí knihovny.</p> <p>Muzeum</p> <p>Ivančické muzeum patří k nejstarším regionálním muzeím na Moravě. Na počátku stál muzejní spolek, čtvrtý na Moravě, jehož členové v roce 1892 získali své stanovy a definovali pracovní zaměření spolku. Jeho hlavního cíle – založení vlastivědného muzea – bylo dosaženo v roce 1894. Sbírky se veřejnosti představily v domě pánů z Lipé, a to u příležitosti tisíciletého výročí smrti velkomoravského knížete Svatopluka.<br />
„Součástí Muzea Brněnska, příspěvkové organizace zřizované Jihomoravským krajem, je od počátku roku 2003. Téměř celý sbírkový fond, který obsahuje zejména sbírkové předměty z archeologie, historie nebo umění, a také fond malíře Alfonse Muchy, je uložen v benediktinském klášteře v Rajhradě. Během roku pořádáme dvě výstavy v Památníku Alfonse Muchy, loni je navštívilo 869 osob. Pracoviště muzea se nachází na ulici Široké č. 1, kde jsme v nájmu u soukromého majitele,“ sděluje Marie Havlíčková z ivančického muzea.<br />
Muzeum uspořádalo v roce 2004 výstavu ke 110 letům muzea v Ivančicích. Konala se v prostorách Galerie Památníku Alfonse Muchy a představila průřez sbírkami muzea.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.