<p>ČR: Ve čtvrtek 18. dubna se v Paláci knih Luxor v Praze uskutečnil křest nové knihy spisovatele a hudebníka Richarda Pachmana „KDOKOLIV“ – autobiograficky laděného románu o stalkingu, o útocích, výhrůžkách, pronásledování, ztrátě hesel a soukromí, kterým byl autor vystaven. Knihu s Richardem Pachmanem pokřtila legendární moderátorka Kamila Moučková a oba zároveň představili společné CD Samota není osamění.</p> <p>Jen několik dní před touto akcí poskytl Richard Pachman velmi zajímavý rozhovor o létech strávených pod obrovským psychickým tlakem i o tom, jak chce svými zkušenostmi se stalkingem pomoci těm, kteří se s ním setkají nebo už setkali.</p> <p>Kdy jste se rozhodl k napsání knihy s autobiografickými prvky Kdokoliv?</p> <p>Nedá se říct, že bych si sedl ke stolu a rozhodl se, že má další kniha bude o stalkingu. Vlastně jsem měl v plánu věnovat se volnému pokračování historických románů z 16. a 17. století Útes a Notre Dame. Ale osud tomu chtěl jinak! Osud? Vlastně někdo, kdo mě dlouhé měsíce pronásledoval a z desítek emailových adres a sms bran mi stokrát psal, že mě má pod trvalou kontrolou, že jsem bezpáteřní krysa, která chcípne. Byl jsem titulován nepublikovatelnými názvy a prožíval bezmoc vůči někomu, kdo si dal na vysoké úrovni záležet na tom, aby nebyl odhalen, a komu tento fakt činil očividné a dosti zrůdné potěšení. Na začátku psaní knihy byl dopis, který jsem vytvořil poté, co se mi dotyčná osoba „vloupala“ do počítače, dostala se k mým emailům, vše si důkladně pročetla, některé emaily mi vymazala a pak mi poslala za 24 hodin nové heslo k mé vlastní emailové schránce. Připadal jsem si jako ve špatném filmu. Možná se vám to bude zdát podivné, ale já jsem po této události napsal dopis svému stalkerovi, který jsem si po každém otevření počítače otevřel na ploše pro případ, že se mi do něj opět dostane. Když jsem si uvědomil, jak mi psaní vzkazu, ve kterém jsem prosil svého stalkera, aby mě už nechal na pokoji, dalo na chvíli pocit úlevy, pustil jsem se do psaní knihy, která je beletristická, poukazuje na stalking jako velmi negativní společenský jev a která je především o boji se strachem. A ten prožíváme každý za život mnohokráte… </p> <p>Co Vás posilovalo v době, kdy jste neznal nepřítele a kdy jste byl neustále pronásledován?</p> <p>Ti nejbližší, kterým jsem se mohl vypovídat, byť to už někdy bylo pro ně jistě únavné, jak dlouhou dobu to trvalo. Vyhledal jsem i odbornou lékařskou i psychologickou pomoc, což pomohlo mé mysli i mému tělu, protože se mi pod vlivem neustálého pronásledování poněkud zhoršil zdravotní stav. No, a když jsem se po třech letech rozhodl obrátit na policii, to bylo v době, kdy se výhrůžky začaly dotýkat i členů mé rodiny, tak mi velmi pomohl vstřícný a profesionální přístup policistů. Vždyť já jsem tři roky doufal, že to přejde a myslel jsem si, že s nějakými maily od nějakého zlého člověka nemám právo obtěžovat policii. A vidíte, našel jsem zastání! Vydání knihy o stalkingu i to, že jsem se rozhodl mluvit veřejně o tom, čím jsem prošel, má za cíl jediné. Říct těm, kteří jsou v podobné situaci, a někdo je pronásleduje, že o svém problému mají komunikovat a nenechávat si ho pro sebe a že se mají obrátit na policii!</p> <p>Co jste cítil ve chvíli, kdy jste se dozvěděl, že pojem „kdokoliv“ přestal platit, že původce byl odhalen?</p> <p>Po celou tu dobu bylo pro mě největší psychickou zátěží to, že nevím, kdo je ten na druhé straně. Proč mi vyhrožuje, co ode mne očekává, proč se mi za něco mstí. Netušil jsem, kdo je ten opar někde ukrytý u počítače, kterému dělá potěšení ubližovat ostatním. V den, kdy jsem dostal úřední dopis se jménem, se mi ulevilo. Šedý opar mého stalkera dostal konkrétní podobu…</p> <p>Bude kniha k dostání i v elektronické podobě?</p> <p>Ano, časem zvažujeme s vydavatelem i její vydání v elektronické podobě. Vydáme ji souběžně s mými prvními dvěma knihami Jak chutná bolest a Jak chutná život. Co ale je už od dnešního dne dostupné na internetu, je interaktivní stránka: www.kdokoliv-kniha.cz, kde je další, nová kapitola z knihy. Myslím si, že u nás není mnoho knih, které by žily dalším životem po svém vydání tímto způsobem. Kniha na tomto webu volně pokračuje a popisuje příběh hlavního hrdiny po poslední stránce knihy. Právě včera jsem dopsal a na tomto webu publikoval kapitolu o výhrůžné zprávě o výbuchu auta a o koncertě pod policejním dozorem… Rovněž založenou na skutečném zážitku. Kromě volného pokračování je na webu otevřena diskuse, do které mohou lidé vkládat své vlastní zkušenosti se stalkingem i příspěvky týkající se názoru veřejnosti na stalking. Rád bych, aby tento web byl místem, kde se lidé mohou podělit o své zkušenosti, a kde bychom jim rádi poradili, jak se v jejich situaci zachovat a rovněž bychom sdělili kontakty, kam se se svým problémem stalkingu mohou obrátit.</p> <p>Vedle knihy Kdokoliv zároveň představíte nové CD Samota není osamění. Můžete přiblížit tento projekt, který je výsledkem spolupráce s Kamilou Moučkovou?</p> <p>To je mnohem radostnější projekt, než kniha o stalkingu! Kamila Moučková je velmi inspirativní osobnost a jsem rád, že jsme se před necelými šesti lety setkali. Její charisma, elán, humor i to vše náročné, čím v životě prošla, mi poskytlo mnoho námětů k napsání několika básní, jako třeba Vděk, Křivda, Jak dál jít mám? I když základem celého projektu je nádherná báseň Františka Saleského z přelomu 16. a 17. století Modlitba ve stáří, kterou jsme s paní Kamilou natočili v roce 2010, a klip k ní k dnešnímu dni vidělo na YouTube bezmála 100 000 diváků. Podle jednoho z fejetonů Kamily Moučkové jsem napsal titulní píseň Samota není osamění, a dále je zde koláž z myšlenek Mistra Jana Husa, text Williama Shakespeara, Boženy Němcové, Dalajlamova modlitba a List Korintským z Bible. Počátkem tohoto roku jsme se s paní Kamilou dohodli, že projekt vydáme jako dvojalbum. Na druhém CD je 24 fejetonů Kamily Moučkové v jejím podání s mými hudebními předěly. Jsou zde krásná vzpomínání na její dětství, na kolegy a přátele, na Václava Havla i na Jiřinu Švorcovou. Měsíc po tom, co vychází album, si tyto fejetony budou moci lidé i přečíst, protože vychází také knižně. Mimochodem, jistě nejsem sám, pro koho je Kamila Moučková vzorem v tom, jak se má a dá s grácií a šarmem stárnout…</p> <p>klipy z projektu Samota není osamění na: www.youtube.com/pachmanrichard<br />
klip Modlitba ve stáří (text František Saleský, hudba Richard Pachman):<br />
http://www.youtube.com/watch?…<br />
klip Dust (Prach) (text William Shakespeare, R. Pachman, hudba, R. Pachman):<br />
http://www.youtube.com/watch?…</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.