Ve Zlatých Horách není kultura popelkou

<p>ZLATÉ HORY: Město Zlaté Hory leží nedaleko hranice s Polskem a žije v něm 4,6 tisíc obyvatel. O kulturní klima se starají Městská kulturní zařízení – organizační složka města (dále MKZ). Tvoří ho Multifunkční volnočasové centrum – kino, Městská knihovna, Městské muzeum, Městské informační centrum a Zlatorudné mlýny. Všechna kulturní zařízení působí v budovách, které patří městu. V loňském roce vyčlenilo město na kulturu kolem 4 milionů Kč.</p> <p>Střípky z historie</p> <p>Město i jeho okolí je svázáno se zlatem a dalšími hornickými aktivitami, procházela jím stará obchodní stezka vedoucí z Olomouce do slezské Vratislavi. Původní název města zněl Zuckmantel a jeho existence je poprvé písemně doložena v listinách z let 1222 – 1224. Hornická osada Zuckmantel byla v roce 1306 povýšena na město a v roce 1339 se stala královským horním městem. Zlato se v této oblasti získávalo daleko dřív – již v 10. a 11. století, a to rýžováním podél místních vodních toků. Od poloviny 16. století byla těžba zlata tak výnosná, že biskup Jakub ze Salzy nechal ve městě zřídit mincovnu, kde se razily zlaté biskupské dukáty. Kromě hornictví se stala zdrojem obživy pro zdejší obyvatelstvo i řemesla, od počátku 17. století šlo zejména o rozvoj plátenictví. Těžba zlata skončila v roce 1788 a v dalším období město prosperovalo zejména díky plátenictví a továrně na papír. V roce 1850 měl Zuckmantel 4481 obyvatel a byl největším městem na Jesenicku. Kromě zpracování kamene, likérky, konzervárny ovoce, cihelny a dalších firem se koncem 19. století rozvíjelo i lázeňství a cestovní ruch. Po 2. světové válce, tak jako všude v bývalých Sudetech, došlo k vysídlení původně německy mluvícího obyvatelstva a do města začali přicházet občané české národnosti. V roce 1949 se název města změnil na Zlaté Hory. Po rozsáhlém geologickém průzkumu následovala těžba rud i zlata, která byla ukončena v roce 1993.</p> <p>Multifunkční volnočasové centrum – kino</p> <p>„V letošním roce se v objektu, který prošel v roce 2010 celkovou rekonstrukcí, dosud uskutečnily tři přednášky, dvě divadelní představení pro dospělé, čtyři divadelní vystoupení pro děti, jeden koncert a dvě autorská čtení. Sál je také využíván k zasedání městského zastupitelstva. Digitalizace kina proběhla koncem letošního roku. Filmová představení se konají dvakrát týdně, pro základní a mateřské školy byla realizována necelá desítka promítání. Největší zájem je o české komedie – např. Líbáš jako ďábel, u dětí získaly největší oblibu pokračování filmů Doba ledová, Šmoulové nebo Madagaskar. Kapacita sálu je 122 míst,“ říká vedoucí MKZ Gabriela Kotasová.</p> <p>Městská knihovna</p> <p>Knihovna začala půjčovat knihy 1. září 1945 a to v bývalém hotelu Beseda. Poté přesídlila do budovy dnešního muzea a od roku 1995 ji najdeme v budově pošty, kde získala větší prostory. Knihovní fond čítá kolem 19 tisíc svazků, čtenáři mají k dispozici osm titulů periodik. Do knihovny dochází 218 čtenářů, z toho je jich 47 ve věku do 15 let. K 8. listopadu 2012 bylo letos půjčeno 7543 knih, novin a časopisů. V rámci regionálních služeb poskytovaných Městskou knihovnou V. Priessnitze v Jeseníku využívá zlatohorská knihovna výměnné fondy a zpracování nově zakoupených knih.</p> <p>Městské muzeum</p> <p>Novodobé muzeum, které bylo veřejnosti zpřístupněno v roce 1994, se nachází v budově staré pošty z roku 1698. Stálou expozice tvoří Historie hornictví, Historie zlatohorského regionu, Historie obce Rejvíz, Dobové nářadí a náčiní, Selská jizba, Soubor exponátů (např. trezory, optické přístroje), Středověká mučírna (na Zlatohorsku působil nechvalně proslulý inkvizitor Jindřich František Bobling, který rozhodoval v čarodějnických procesech zobrazených v knize, a později i ve filmu, Kladivo na čarodějnice). V prostorách muzea působí i Zlatohorský historický klub rakouských granátníků z dob tereziánských a napoleonských. Sbírkový fond se vztahuje k historii zlatohorského regionu a obsahuje kolem 4 tisíc předmětů. Součástí muzea je o minigalerie SNOP, ve které se od ledna do listopadu 2012 konalo osm výstav. Během deseti měsíců loňského roku přišly do muzea téměř 4 tisíce návštěvníků.</p> <p>Městské informační centrum</p> <p>Bylo založeno v roce 1996 a od roku 2005 sídlí ve zrekonstruované budově. Od ledna do konce října 2012 využilo jeho služeb téměř 10,5 tisíc návštěvníků. Kromě zájemců o informace od nás, to byli turisté zejména z Polska, Slovenska a Německa. Zařízení poskytuje informace o Zlatých Horách a jejich místních částech, o přírodních, historických a kulturních památkách, kulturních a sportovních akcích, atd. Vybírá i příspěvky pro městský zpravodaj Zlatohorsko a provozuje veřejný internet.</p> <p>Zlatorudné mlýny</p> <p>Nedaleko Zlatých Hor leží Údolí Ztracených štol, místo dříve využívané jako rýžoviště zlata. Právě v těchto místech postavilo město v roce 2000 repliku středověkých hornických mlýnů, na kterou navazuje naučná stezka. Během letošního roku navštívilo tento skanzen téměř 18 tisíc návštěvníků. Soutěž v rýžování zlata o putovní pohár starosty města se ve městě koná od roku 1994. Letos se této soutěže zúčastnila osmdesátka soutěžících a několik stovek diváků. Zlaté Hory hostily v roce 1996 mistrovství Evropy v rýžování zlata, proběhly zde soutěže republikové a v roce 2010 mistrovství světa v této disciplíně. </p> <p>Tkalcovská expozice v Rejvízu</p> <p>Funguje asi 4 roky, sídlí v budově patřící církvi a provozuje ji Klub přátel Zlatých hor. Návštěvníci mohou vidět tři druhy stavů, které doplňuje klasické vybavení staré chalupy – truhla postel, malá kamínka zvaná Vincek, vyřezávaná židle atd. </p> <p>Město se chlubí řadou památek</p> <p>Městská památková zóna byla ve Zlatých Horách vyhlášena v roce 1992. Mezi hlavní památky patří trojlodní barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jeho počátky spadají do 60. let 13. století a původně byl vystavěn v raně gotickém slohu. Špitální kostel sv. Kříže je postaven v barokním slohu s prvky tzv. slezského baroka. Budova staré pošty má bohatě zdobenou fasádu připomínající nizozemské vlivy. Bývalá renesanční radnice byla obnovena v roce 1800. Právě tato budova byla během své historie obětí požárů celkem šestkrát. V letech 1661 až 1666 byl nad farním kostelem vybudován kostelík zasvěcený sv. Rochovi, patronu, který měl bránit moru. Jižně od města se nachází zříceniny hradu Edelštejn, který se poprvé připomínal v roce 1281 a v 60. letech 15. století byl zbořen.<br />
„Zlaté Hory zvítězily v Krajském kole Soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón v Olomouckém kraji za rok 2011. Ocenění bylo uděleno za celkovou rekonstrukci náměstí. Město uspělo i v krajském kole soutěže o titul Historické město roku 2011 a získanou částku 100 tisíc použilo na úpravu vnitřních prostor radnice, obnovu dveří atd. V roce 2012 se nám také podařilo získat dotaci ve výši 25 tisíc Kč z Ministerstva kultury. Vuyžili jsme ji ne opravu dveří v zadním traktu radnice a poskytli jsme i příspěvek vlastníkům historických domů na náměstí,“ vysvětluje vedoucí MKZ.</p>