<p>STRÁŽNICE: Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici je skanzen představující objekty lidového stavitelství, způsoby obživy, tradiční ovocnářské odrůdy, život a práci lidí na rozsáhlém území počínaje Strážnicí a konče známými moravskými lázněmi Luhačovicemi.</p> <p>Označení skanzen v nás povětšinou evokuje cosi zakonzervovaného ve vzdálené minulosti, neživého, pro naše aktuální bytí a natož budoucnost zbytného, ba nepotřebného. I takové skanzeny existují a potkáváme se s nimi každodenně, ať chceme nebo nechceme, třeba proto, že si potřebujeme něco zakoupit či si zajistit nezbytné služby.<br />
Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici do této kategorie rozhodně nepatří. Je to skanzen vpravdě živoucí. Kdo jej navštíví, sotva může nabýt pocitu nepotřebnosti. Nejde přitom jen o možnost poznání zprostředkovaného muzejní expozicí staveb a jejich vybavení, ať s průvodcem či bez něj. Skanzen dýchá po celý rok živými ukázkami dnů svátečních i pracovních.<br />
V rámci Roku 2012 v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy mohli návštěvníci zažít a vychutnat si fašanky ‒ krajové masopustní zvyky včetně zabíjačky a zabíjačkových specialit. Mohli se seznámit s někdejšími zimními domácími pracemi, být přítomni svatbě či sledovat fašankovou obchůzku v podání místního folklorního souboru Demižón.<br />
V pořadu Fašanky, fašanky, Velká noc ide měli návštěvníci možnost sledovat dění od fašanku po Velkou noc. Představeny byly masopustní zvyky, fašankový tanec Pod šable, tanec s medvědem, smažení božích milostí a další. Velikonoční období přiblížilo vynášení smrtky, hrkání, pomlázka (šlahačka), malování kraslic a také tradiční velikonoční strava. Podobně na Velkou noc byly předváděny předvelikonoční a velikonoční zvyky a obyčeje. Nechyběl velikonoční jarmark, pletení žil a tatarů, malování kraslic a další.<br />
Kdo navštívil skanzen koncem dubna, byl přítomen každoročně se opakujícímu zvyku stavění máje, při němž mladí muži dokazují svou zručnost při vztyčení vysoké, na vrcholu ozdobené máje. Tuto zajímavou podívanou zprostředkovaly strážnické folklorní soubory. Na přelomu května a června se bylo možné seznámit s abecedou řemesel, s prací tradičních výrobců nejrůznějších oborů, tentokrát se zaměřením na zpracování hlíny a kůže.<br />
Nejživěji bývá ve Strážnici v průběhu červnového Mezinárodního folklorního festivalu, který se v roce 2012 konal již po sedmašedesáté. Festival probíhá nejen v amfiteátrech a podiích zámeckého parku, ale i v areálu muzea vesnice jihovýchodní Moravy, jehož prostory se mění v rozlehlé jeviště.<br />
Červenec v muzeu patří dvěma fenoménům. Prvním bylo představení vývoje hasičské techniky, především stříkaček, ale také ukázek hasičských zásahů a hasičského sportu.<br />
Druhým fenoménem jsou dožínky. Představí se nejen jako oslava sklizně s tradičním průvodem ženců a žneček, ale též ukázkou žňových prací ‒ sečení obilí kosou hrabicí a žacím strojem, mlácení obilí motorovou mlátičkou nebo cepy. Připravena bude ochutnávka čerstvě upečeného chleba, koláčků z nové mouky, ale také letní speciality, jakou jsou kvašené okurky. </p> <p>Závěr celého programu, který je připraven na 29. 7. 2012, bude patřit dožínkovému průvodu.</p> <p> Zavítáte-li do skanzenu 19. srpna, zažijete odpoledne s Folklorním studiem Buchlovice. </p> <p> Počátkem září se ve skanzenu uskuteční 15. ročník Folklorních her, humorně laděné soutěžní klání družstev vytvořených ze známých folklorních souborů a cimbálových muzik Moravy.</p> <p> Školním výpravám je, stejně jako již zmíněná Abeceda řemesel, určen program nazvaný Podzim na dědině. Představuje celou řadu sklizňových prací zakončujících hospodářský rok. Nechybí orba s koňským potahem, vaření povidel a ochutnávka tradičních podzimních jídel. Součástí Podzimu na dědině je hodový průvod s muzikou, tradiční podzimní zvyk moravského Slovácka.</p> <p> Na první prosincové dny v muzeu připravují program nazvaný Radujme se, veselme se… Od adventu do svátku Tří králů, v němž vám organizátoři představí obvyklé práce v této roční době, zvyky, přípravu tradičních jídel a stolování na jihomoravské vesnici přelomu 19. a 20. století. Uvidíte obchůzky Lucek, Tří králů, pastýře s koledníky a Mikuláše s jeho družinou. Pro děti se chystá tvůrčí dílna s možností nazdobit si perníčky, vyrobit si figurky z těsta nebo dárky pro své blízké. Spolu s panem učitelem se budete moci naučit známé i méně známé koledy.<br />
Dospělí jistě ocení možnost ochutnat mladá vína a zabíjačkové speciality.</p> <p> Ochutnávky vína probíhají v originálním prostředí staré lisovny z Blatnice. Vinaře zde potkáte v průběhu všech hlavních programů, kdy můžete ochutnat mladá i archivní vína a na podzim skvělé burčáky. Na objednávku vám tu rádi připraví řízenou degustaci.</p> <p> Prohlídkovou nabídku rozšiřují v červenci a srpnu oživené expozice, v nichž se lze seznámit s prací lidových výrobců. Hrnčířská dílna s kopacím kruhem umožňuje sledovat práci hrnčířského mistra. Pod jeho dovednýma rukama vznikají misky, hrníčky a džbánky, jejichž výrobu si lze na místě vyzkoušet. Tkalcovská dílna s rozměrným ručním stavem představuje výrobu plátna, hadrových koberců i barevné činovati. Svou práci ukáže i dráteník, který nejen spravuje hrnce, ale také vyrábí věšáky, podložky a drobné šperky. Sledovat lze práci řezbáře při zhotovování forem na máslo, tvaroh nebo perník.</p> <p> Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy je zřizováno Národním ústavem lidové kultury, který jej začal systematicky budovat od roku 1973. První objekty byly pro veřejnost zpřístupněny již v roce 1981. Výstavba pokračuje doposud. Jednotlivé oblasti jsou prezentovány ucelenými areály, které představují charakteristickou podobu sídla, skladbu usedlosti, zařízení interiéru, vybavení zemědělských a chovatelských provozů, řemeslných dílen, zahrad a polí. K vidění jsou areály staveb z moravských Kopanic, z luhačovického Zálesí, z Horňácka, ale také areály vodních technických staveb, vinohradnických staveb a areál lučního hospodářství.</p> <p> Více informací o Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy, jeho akcích a dostupnosti
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.