Obnova zničeného barokního divadla schválena
<p>VALTICE: Ministerstvo kultury ČR schválilo v pátek 15. 6. 2012 projekt památkářů na obnovu značně poničeného barokního divadla v zámku ve Valticích na Břeclavsku. A tak může začít výběr dodavatele stavby. Obnova divadla, jež za minulého režimu sloužilo jako garáž pro traktory a později jako diskotéka, přijde na čtvrt miliardy korun.</p> <p>Půjde o jeden z nejdražších projektů obnovy památek v ČR. Přibližně 85 procent nákladů zaplatí EU. Náklady na obnovu divadla jsou zatím přibližné. Památkáři předpokládají, že budou o deset procent nižší. Snížit by se měly vzhledem k velké poptávce stavebních firem po zakázkách.</p> <p> Schválení ministerstvem znamená, že památkáři mohou v projektu pokračovat. V obnovené památce by mělo sídlit Národní centrum divadla a tance. Činnost by mohlo zahájit za dva roky. Divadlo by se mělo stát dějištěm různých festivalů a domovskou scénou pro divadelní a folklorní soubory z Břeclavska.<br />
Zámecké divadlo ve Valticích, někdy zvané Dvorní, bylo podle některých pramenů postaveno v roce 1790, podle jiných bylo v tomto roce přestavěno do dnešní podoby. Oba prameny se však shodují v tom, že rozhodující podíl na něm měl tehdy vládnoucí pán z rodu Lichtenštejnů Alois I. Josef (1759 ‒ 1805, vládl 1781 ‒1805). Divadlo bylo postaveno dvorním knížecím architektem Karlem Rudziským. Sám kníže měl na rychlé výstavbě velký zájem, takže divadlo bylo postaveno ve velmi krátké době. Práce byly zahájeny v polovině května 1790 a 10. září téhož roku bylo divadlo v plném lesku hotovo. V roce 1793 bylo ještě přebudováno.</p> <p> Po otevření se divadlo velmi rychle stalo středem společenského zájmu feudální společnosti. Scházela se zde ta nejvyšší šlechta Evropy. Na slavnostním otevření divadla v roce 1790, které provedl sám kníže Alois I., byla divadelní sezona zahájena zpěvohrou Prometheus, provedená umělci z Vídně.</p> <p> Tato ojedinělá stavba měla pohnutý osud. Coby divadelní scéna se využívala až do druhé poloviny 20. století. Pak byly její interiéry vybourány a změnily se v garáž pro zemědělské stroje. Objekt se obnoví díky dokumentaci, která se zachovala v archivech památkového ústavu.</p> <p> Valtický zámek je součástí Lednicko-valtického areálu, zapsaného od roku 1997 na seznam světových památek UNESCO.</p> <p> Více informací o zámeckém divadle ve Valticích
Mohlo by vás také zajímat...
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ČR: Optikou proslulých kameramanů nahlíží na vývoj českého filmu dokumentární cyklus České televize Vidět filmem. V Tvůrčí producentské skupině Dušana Mulíčka z brněnského studia České televize natáčel režisér Petr Smělík. Šest dílů vysílá od 8. října program ČT art vždy v úterý ve 21:10.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.
ČR: V těchto dnech vyšlo nové album Vteřiny, měsíce a roky, které je výsledkem třetí spolupráce Vladimíra Mišíka s producentem Petrem Ostrouchovem, po předchozích úspěšných albech Jednou tě potkám (2019) a Noční obraz (2021), která získala dohromady sedm cen Anděl. Vladimír Mišík na novém albu přináší patnáct nových písní se čtyřmi texty Michaela Žantovského, šesti vlastními texty, dále již tradičně zhudebněné básně oblíbených autorů – Jiřího Dědečka, Jana Skácela, Josefa Kainara a Františka Gellnera, a také jeden text Tomáše Belka, Ostrouchovova někdejšího souputníka z kapely Sto zvířat. Autorem hudby dvou písní je Vladimír Mišík, ostatní texty zhudebnil Petr Ostrouchov.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818