Netuctový časopis jubiluje

<p>PLZEŇSKÝ KRAJ: Vlastivědný sborník „Pod Zelenou Horou“ se v rámci bývalého politického okresu Přeštického ve 30. letech 20. století úspěšně zařadil do rodiny obdobných regionálních časopisů, které v době, kdy národ již cítil své ohrožení, vznikaly jako o závod.</p> <p>Původně to byl časopis, určený především žákům měšťanských škol. Jeho měsíční periodicita byla tudíž sladěna se školním rokem. Vydávala ho učitelská jednota Budeč v Přešticích a kromě učitelů do něj přispívaly i samy děti. Název vymyslel lužanský rodák, spisovatel a pedagog Josef Kožíšek, autorem grafické podoby obálky byl ak. malíř František Václav Eisenreich. Obsah věnoval pozornost historii, národopisu, přírodním i společenským poměrům jižního Plzeňska. Úvodníky patřily celonárodní problematice, a stejně jako většina ostatních příspěvků nenásilně vychovávaly své mladé čtenáře k lásce k vlasti, k hlubšímu poznání míst, kde žijí. V období let 1932 – 1939 dosáhl sborník značné obliby a vytvořil si širokou obec odběratelů.<br />
V Protektorátě Čechy a Morava byly zpočátku vlastivědné časopisy ještě tolerovány, podléhaly však přísné cenzuře. Jejich úroveň zákonitě klesala, za povinně loajálními úvodníky často následovala neutrální zástupná témata; v „ Zelené Hoře“ to byla např. cestopisná Okénka do světa, či úryvky z dětských knih. Ubývali autoři i čtenáři. Vysvobozením z tohoto živoření se stal úřední zákaz vydávání sborníku, který přišel v předjaří roku 1943. Po skončení druhé světové války se vlivem změny společenských poměrů většina podobných tiskovin už neobnovila, přetrvalo jen několik titulů, případně došlo k jejich krátkému vzkříšení v období 50. – 80. let 20. století. Ani sborník „Pod Zelenou Horou“ nebyl výjimkou. První poválečná schůzka jeho redakční rady v létě 1946 byla i schůzkou poslední. Neuspěl ani návrh vydat výběr nejlepších článků v samostatné vlastivědné čítance.<br />
Po roce 1989 vyzvala Česká národopisná společnost k obnově těchto tradičních regionálních vlastivědných periodik. Podařilo se jí vyvolat odezvu, některé staronové tituly se znovu zaregistrovaly a v nových podmínkách se snažily navazovat na své předchůdce.<br />
Ke společnému vydávání sborníku „Pod Zelenou Horou“ se přihlásily koncem roku 1997 Městské úřady Měčín, Přeštice a Nepomuk. Obnovený sborník začal vycházet čtyřikrát ročně v rozsahu 24 – 28 stran, každé číslo provází fotografická příloha, která přibližuje unikátní historické dokumenty, většinou ze soukromých archivů. Až na drobné úpravy zůstala zachována původní grafická podoba, ale své zaměření časopis přeorientoval na dospělého čtenáře. Výrazně posílil svou materiálovou a vlastivědnou složku. Uveřejňuje původní pramenné materiály, které se mohou stát zdrojem nebo podnětem pro syntetické studie nadregionálního typu.<br />
Redakce i všichni dopisovatelé pracují na ryze dobrovolnické bázi.<br />
Za dlouhodobý přínos k propagaci kulturních hodnot Plzeňska získal současný vlastivědný sborník Pod Zelenou Horou před dvěma lety čestné uznání v kategorii „Publicistika“ ve XIII. ročníku novinářské soutěže „Média na pomoc památkám“. Jeho kmenová spolupracovnice RNDr. Eva Heřmanová byla současně oceněna za článek „Barokní krajina obecně a na Plzeňsku“.<br />
V letošním roce si čtvrtletník jižního Plzeňska „Pod Zelenou Horou“ připomíná dvojité výročí – 80 let od svého založení a 15 let od polistopadového obnovení. Bude bilancovat i plánovat, jak dál.<br />
To vše a mnoho dalšího se objeví v programu konference „Regionální periodika – pramen poznání místní historie a kultury“, která proběhne ve dnech 27. – 28. března 2012 v Přešticích.<br />
Společně ji připravují Kulturní a komunitní centrum Přeštice a Kulturní informační centrum Nepomuk ve spolupráci s oběma vydavateli sborníku, Městy Nepomuk a Přeštice, a občanskými sdruženími MAS Aktivios a MAS Pod Zelenou Horou. Nad akcí převzal záštitu Plzeňský kraj prostřednictvím radního pro kulturu Václava Koubíka a odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu.<br />
Pořadatelé uvítají, když se konference zúčastní vydavatelé podobně laděných periodik, historici, archiváři, muzejní pracovníci, regionální profesionální i amatérští badatelé, kronikáři, učitelé a studenti s referáty nebo diskusními příspěvky na dané téma. Součástí konference by měl být i večerní diskusní kulatý stůl a odborná exkurze po historických památkách v okolí Přeštic a Nepomuku. </p> <p>Zájemci o vystoupení, účast na konferenci a exkurzi si mohou stáhnout a vyplnit přihlášku na http:// www.kzprestice.cz</p>