<p>ČR: Ohrožené památky mají nejednoho ochránce. Někteří z nich finančně přispívají, jiní dobrovolnicky pomáhají, kde je třeba, další si vyberou jeden objekt, a k jeho záchraně upnou všechny svoje síly. Dnes vám představujeme iniciativu jednoho nedšence, kterému nedá spát žádný ohrožený kostel či jiná sakrální památka. Objíždí republiku, zaznamenává, fotí a získané údaje zpracovává a systematicky ukládá na web, který za tím účelem zřídil. Michal Valenčík díky své zálibě pomáhá v oblasti nemovitého kulturního dědictví, zároveň vysílá do společnosti signál, který těší, posiluje a motivuje.</p> <p>Jak a kdy vnikl nápad a od kdy funguje web?</p> <p>Nápad vznikl asi v polovině 90. let, kdy jsem se snažil zmapovat, o jaké zajímavé stavby přišla Česká republika v období komunismu. Na mapy a průvodce z té doby se moc spoléhat nedalo, stále zde byly vedeny stavby, jež byly často již několik desetiletí zničeny. A to ničení postupně pokračovalo až do roku 1989.<br />
Mapoval jsem si tedy hrady, zámky, rozhledny, kostely, kaple, kláštery a podobné stavby – zda ještě stojí, a pokud ano, v jakém jsou stavu.<br />
Naštěstí se kolem přelomu tisíciletí objevilo na knižním trhu několik encyklopedických publikací, které zmapovaly stav hradů, zámků, rozhleden či klášterů. Jen do těch kostelů a kaplí se nikdo nepustil, asi proto, že je jich mnohonásobně více, takže ty si musím i nadále mapovat sám.<br />
Na web jsem své seznamy umístil kolem roku 2000.</p> <p>Jakou máte vizi v tomto směru?</p> <p>Jde mi v podstatě o dvě věci:<br />
Ohledně poškozených památek se snažím o to, aby byly opraveny a dostaly se do původního stavu. Nemyslím si, že je Česko tak chudá země, aby se zde ještě v 21. století musely památky rozpadat.<br />
Ohledně zničených památek mi jde o to, dát dohromady jejich seznam i s fotografickou dokumentací, aby si lidé mohli udělat obrázek, o kolik po staletí vznikajících krásných staveb tato země přišla kvůli pár desetiletím vlády omezenců. A fotografie menších staveb občas poslouží při jejich obnově do původní podoby. </p> <p>Na webu mohou vložit upozornění na chátrající památku i čtenáři – jak četně toho využívají?</p> <p>Těch příspěvků čtenářů zase tolik není – cca 10 měsíčně. A registrovaných uživatelů je k dnešnímu dni 270. Denní návštěvnost stránek je cca 100 – 120 lidí.</p> <p>Jakým způsobem zajišťujete aktuálnost webu, zejména v případě opravených objektů? Máte k dispozici statistiku, která by vypovídala o opravených objektech </p> <p> Aktuálnost webu zajišťuji tím, že všechny poškozené stavby v určitých časových intervalech objíždím. Také sleduji všechny dotační programy, které lze pro opravy památek využít a díky tomu mám přehled o tom, které památky se budou opravovat. Ty památky, jež jsem vedl na svých stránkách jako poškozené a v mezidobí byly opraveny, přeřazuji na webu do sekce „opravené stavby“. K dnešnímu dni je jich v této sekci 1689, to je tedy zhruba počet kostelů, kaplí a kapliček, které byly v Česku opraveny cca od roku 1996.</p> <p>Kolik vás je na provozování těchto bohulibých stránek, jak je to časově a finančně náročné?</p> <p>Stránky provozuji sám, ale jejich programování a změny mi dělá programátor – naposledy třeba na stránky doprogramoval mapy. Nyní mi tam jako brigádu jeden známý dohledává přesnou polohu jednotlivých staveb a zanáší je do map. Financuji je také sám – nejnákladnější je objíždění jednotlivých poničených památek, jež jsou roztroušeny po celé republice, ročně za nimi najezdím asi 40 000 kilometrů.<br />
A čas? Mám pocit, že mi toto hobby zabírá více času, než ho vůbec fyzicky mám… Ale zato mám radost, když se z letité ruiny vyloupne krásná stavba, která se opět stane ozdobou svého okolí.</p> <p>Stránky jsou určené všem, kterým není lhostejný osud sakrálních památek – jsou mezi nimi i veřejné instituce? Reagovala na web některá z nich, spolupracuje či dokonce vás podporuje? </p> <p>Nejčastěji reagují obce, protože pro ně není dobrou vizitkou, pokud stojí poškozené památky na jejich území. Ale že by se mnou nějaká instituce vyloženě spolupracovala, to ne.</p> <p>Snažíte se, kromě provozování webu, i jinak iniciovat záchranu památek? </p> <p>O obnovu památek se snaží i senátor Ing. Tomáš Jirsa, který je zároveň starostou Hluboké nad Vltavou. A nedávno jsme společně dopisem oslovili starostky a starosty všech asi 750 obcí, na jejichž území se poškozené sakrální památky nacházejí – upozornili jsme je, o které stavby jde, a také jsme jim poslali seznam dotačních programů, které mohou při jejich obnově využít.<br />
Také společně se senátorem Jirsou posíláme poděkování (je to takový hezky graficky zpracovaný děkovný list, vypadá to zhruba jako diplom) těm starostkám a starostům, kteří na svém území nějakou poškozenou památku opraví.</p> <p>A ještě nakonec, u jednotlivých objektů jsem zaznamenala známky – můžete je prosím vysvětlit? </p> <p>Ono je to uvedeno přímo na webu, k vysvětlení se dostanete z úvodní stránky přes proklik „Informace k vyhledávání a přidávání památek“.<br />
V rolovacím menu Známka lze pro vyhledávání ponechat buď defaultní hodnotu (pak vyhledávání probíhá bez ohledu na stupeň poškození stavby) nebo je možno si vybrat z následujících číselných hodnot:<br />
• 233 – 300 – stavby vyžadující větší opravy fasády (233) či s úplně zničenou fasádou (300)<br />
• 334 – 400 – stavby staticky narušené (334), stavby s devastovaným interiérem (340), s poškozenou (344) či zničenou (400) střechou a krovy<br />
• 445 – 500 – stavby velmi poškozené, s rozpadajícím se zdivem (500 = zdivo zachováno alespoň v části stavby do výše min. 0,5 m)<br />
• 233 – 500 – všechny poškozené stavby bez ohledu na stupeň poškození<br />
• 600 – všechny zničené stavby (pokud jsou zachovány zbytky zdiva, pak do výše menší než 0,5 m)</p> <p>V tabulce Opravené jsou použity známky následujících hodnot:<br />
• 100 – stavby v perfektním stavu<br />
• 112 – 200 – stavby vyžadující opravu nátěru vnější fasády<br />
• 223 – 230 – stavby vyžadující menší opravy omítky</p> <p>Web, o kterém byla řeč: http://www.kostely.tnet.cz/</p>
Vážené a milé srdcařky, vážení a milí srdcaři, vy všichni, kteří fandíte kultuře v naší zemi stejně jako my, vážení čtenáři,
v Místní kultuře se v těchto dnech něco „peče“, bublá to a kvasí. Odpusťte ten příměr, ale blíží se Advent a předvánoční řádění v kuchyni je před námi. Redakce Místní kultury k tomu chystá důležitou změnu, na niž bychom vás rádi upozornili už nyní – se začátkem nového roku dojde k přejmenování Místní kultury na Pro-kulturu.
PRAHA: Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje.
Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.
ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?
ČESKÁ TŘEBOVÁ: NP seniorského divadla pořádá Kulturní centrum Česká Třebová ve spolupráci s NIPOS-ARTAMA Praha. Proběhla o víkendu 8. – 10. listopadu 2024 v České Třebové. V druhově, žánrově a obsahově velmi rozmanitém programu bylo uvedeno devět představení. Odehrály je pro své kolegy a pro diváky českotřebovské i přespolní soubory z Desné, Homole, Děčína, Olomouce, Ostravy, Svitav, Ústí nad Orlicí, Červeného Kostelce a Holešova.