Péče o válečné hroby oceněna
<p>KRAJ VYSOČINA: Letošní ocenění za péči o válečné hroby získalo deset obcí a jedna soukromá osoba na návrh obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a Krajského úřadu kraje Vysočina. Poděkování v podobě plakety za péči o válečné hroby v kraji Vysočina předal zástupce ministerstva obrany Imrich Vetrák.</p> <p>Předávání se uskutečnilo v pondělí na slavnostním vyhlášení Vesnice roky Vysočiny. </p> <p> Přehled oceněných:</p> <p> Město Počátky – za péči o válečné hroby obětem I. a II. světové války<br />
Obec Leština u Světlé – za péči o válečné hroby obětem I. světové války<br />
Obec Sázavka – za péči o válečné hroby obětem I. a II. světové války<br />
Město Světlá nad Sázavou, místní část Dolní Březinka – za péči o válečné hroby obětem napoleonských válek<br />
Obec Horní Paseka – za péči o válečné hroby obětem II. světové války (umístěné v Zahrádce)<br />
Obec Kožlí – za péči o válečné hroby obětem II. světové války<br />
Obec Horní Újezd – za péči o válečné hroby obětem I. a II. světové války<br />
Obec Stropešín – za péči o válečné hroby obětem I. a II. světové války<br />
Městys Stařeč – za péči o válečné hroby obětem I. a II. světové války<br />
Obec Kožichovice – za péči o válečné hroby obětem I. světové války<br />
Jaroslava Váchová – za aktivní kooperaci péče o válečné hroby v kraji Vysočina </p> <p>Minulý rok bylo toto ocenění poprvé uděleno v rámci kraje celkem čtrnáct krát. Péči o válečné hroby, do které spadá úprava, ochrana, zřizování, přemísťování nebo rušení válečných hrobů, upravuje zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech.</p> <p>V kraji Vysočina se nachází kolem 1700 válečných hrobů a pietních míst. Ne o všechny je ovšem adekvátně postaráno. A to i přesto, že pomníky mají nejen historickou, ale také uměleckou hodnotu. Celá Česká republika se proto zavázala, že bude pečovat o válečné hroby bez ohledu na uniformu nebo frontu, na které padlí vojáci bojovali.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ČR: Optikou proslulých kameramanů nahlíží na vývoj českého filmu dokumentární cyklus České televize Vidět filmem. V Tvůrčí producentské skupině Dušana Mulíčka z brněnského studia České televize natáčel režisér Petr Smělík. Šest dílů vysílá od 8. října program ČT art vždy v úterý ve 21:10.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.
ČR: V těchto dnech vyšlo nové album Vteřiny, měsíce a roky, které je výsledkem třetí spolupráce Vladimíra Mišíka s producentem Petrem Ostrouchovem, po předchozích úspěšných albech Jednou tě potkám (2019) a Noční obraz (2021), která získala dohromady sedm cen Anděl. Vladimír Mišík na novém albu přináší patnáct nových písní se čtyřmi texty Michaela Žantovského, šesti vlastními texty, dále již tradičně zhudebněné básně oblíbených autorů – Jiřího Dědečka, Jana Skácela, Josefa Kainara a Františka Gellnera, a také jeden text Tomáše Belka, Ostrouchovova někdejšího souputníka z kapely Sto zvířat. Autorem hudby dvou písní je Vladimír Mišík, ostatní texty zhudebnil Petr Ostrouchov.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818