Závěr jednání o českokrumlovské točně
<p>ČESKÝ KRUMLOV: Otáčivé hlediště v Českém Krumlově by mělo zůstat na svém místě. K tomuto závěru došly čtyři kompetentní osoby.</p> <p>Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, starosta Krumlova Dalibor Carda, primátor Českých Budějovice Juraj Thoma a ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták. Na společném jednání začátkem června se ujistili, že na stanovisku umístění otáčivého hlediště v Českém Krumlově se nic nemění. „Jsme přesvědčeni, že Českému Krumlovu nehrozí vyškrtnutí ze seznamu památek UNESCO, i když tam otáčivé hlediště zůstane. Jsme přesvědčení, že otáčivé hlediště je přínosem jak pro Český Krumlov, tak pro celý jihočeský region. Je vyhledávaným uměleckým i turistickým cílem,„ uvedl hejtman Zimola. </p> <p>Představitelé kraje i obou měst chtějí znát názor výboru UNESCO. Místostarostka Českého Krumlova Jitka Zikmundová proto na konci června pojede na zasedání UNESCO do Paříže. „Chceme zjistit, co si o hledišti opravdu myslí. Pro tato jednání budeme hledat podporu i na ministerstvu kultury,“ shrnul krumlovský starosta Carda.<br />
„Máme pocit, že informace, které k nám z Paříže občas doléhají, nejsou správně interpretovány a možná je někdo zneužívá jako určitý bič na otáčivé hlediště i Krumlov," poznamenal hejtman Zimola. </p> <p>Podle zatím platných dohod může točna v zámecké zahradě zůstat pouze do konce roku 2015. Pak má být odstraněna. Pokud se podaří vyjednat zachování točny v zámecké zahradě, bylo by možné pokusit se získat peníze na její rekonstrukci z Evropských fondů. Současnou konstrukci točny by tak mohla nahradit mnohem subtilnější. </p> <p>Všichni zúčastnění se navíc shodli, že stále platí takzvaná tříkrálová delarace, kterou zástupci obou měst a kraje podepsali v lednu loňského roku. Tehdy se vyslovili pro ponechání točny na současném místě v krumlovském zámeckém parku.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818