Divadlo HLAD sklízí ocenění

<p>PRAHA: Přestože Lucie Pospíšilová studuje biologii, věnuje se také aktivně hře na housle a ještě se zajímá o divadelní režii a dramaturgii. Tyto koníčky spojila v jeden a spolu s dalšími kamarády z divadelního spolku D'Genere založila v roce 2005 občanské sdružení s názvem Hudební letňanské amatérské divadlo. Jejich obdivuhodné herecké nasazení, hudební doprovod a vtipné inscenace jsou základem jejich velkého úspěchu.</p> <p>Vaše divadlo HLAD existuje již šest let. Jak jste postupně dospěli k založení divadla?</p> <p>Na základní škole jsme měli dramatický kroužek, kde jsme si zkoušeli různé improvizované etudy a situace. Nakonec jsme vytvořili vlastní příběh s charakteristickými postavami komedie dell arte, se kterým jsme se zúčastnili i různých divadelních přehlídek. Když jsme se rozprchli na střední školy, zjistili jsme, že bez divadla a dávných spolužáků a přátel nevydržíme a rozhodli jsme se pokračovat na vlastní pěst. V prostorách bývalého letňanského kina jsme založili divadlo s poněkud krkolomným názvem D'Genere. Jednoznačně nejúspěšnější inscenací byla Kytice od Jiřího Suchého, ke které jsme se o pár let později ještě jednou vrátili. Bohužel jsme měli problémy s majitelem prostoru a přilehlou velmi hlučnou hospodou, takže po maturitě jsme se rozhodli založit občanské sdružení, což nám dříve naše neplnoletost nedovolovala. Také jsme se vzdali stálé scény, která pro nás byla finančně velmi náročná. Název jsme změnili do dnešní podoby Hudební letňanské amatérské divadlo. </p> <p>Čemu se ještě věnujete kromě hraní divadla? Netoužila jste někdy hrát divadlo na profesionální úrovni?</p> <p>Nejvíce hraji na housle, i když ne profesionálně. Ráda improvizuji, což uplatňuji v jazzovém kvartetu Echos de Belleville a také hudebně doprovázím divadelní zápasy v improvizaci (Improliga). I v našem divadle se starám hlavně o hudební přípravu představení, v tom jsem si mnohem jistější než v hereckém projevu. Profesionálně mě lákala spíš divadelní režie nebo dramaturgie. </p> <p>Jaká je vaše zkušenost se spoluprácí například s magistrátem a jinými institucemi? </p> <p>S naší městskou částí Praha 18 máme poměrně dobré zkušenosti, finančně se nás snaží podporovat, jak to jde. Bohužel ale rozdělování grantů na kulturní činnost není nic snadného, a tak například podmínka, že se naše akce musí konat na území MČ, kde ale není pro divadlo žádný vhodný prostor, nás dostává do složité situace. Jinak myslím, že se dá najít mnoho příležitostí – přehlídek, festivalů – kde mohou amatérská divadla předvést své hry a načerpat zkušenosti. </p> <p>Vaše hry jsou často velmi originální a mnohdy se odkazují na jiná známá díla. Kdo je autorem těchto her? Vymýšlíte obsah představení společně?</p> <p>Většinou nejdřív něco vymyslím sama ještě s Janou Klapetkovou, která je také autorkou naší nejnovější hry. Na zkoušce to potom zkonzultujeme s ostatními a pustíme se do realizace. Žádného režiséra nemáme, takže každý přispívá svými nápady a názory, až hra sama vykrystalizuje do konečné podoby. Podoba hry však není nikdy úplně konečná, během repríz se ještě pozvolna upravuje, protože až sami diváci nám dávají tu nejdůležitější odezvu. </p> <p>Máte nějaký herecký – literární vzor?</p> <p>Asi největším vzorem je pro nás divadlo Semafor. Jeho poetika, humor a hlavně vše propojující písničky, to je nám velmi blízké. Jinak myslím, že každý člen má svůj osobitý styl, což někdy může působit trochu neučesaně, ale ve výsledku to dodává každému představení. obrovskou energii a jiskru. </p> <p>Jak dlouho připravujete nové představení?</p> <p>Od prvního nápadu k realizaci to může trvat i více než rok. Máme ale takovou strategii, která se nám zatím velmi osvědčila. Jakmile už začíná být trochu konkrétní představa, ještě než se pustíme do zkoušení, naplánujeme termín premiéry a zamluvíme si sál. Pak už není vyhnutí a hra musí být většinou tak do šesti týdnů hotová. V současné době nic nového nenacvičujeme, užíváme si radost ze hry „Devatenáctset“, která měla premiéru na podzim a za kterou jsme na začátku března na přehlídce POPAD 2011 obdrželi několik ocenění, z nichž si nejvíce vážíme ceny diváků. Samozřejmě ale už máme různé nápady co dál a přemýšlíme, co s nimi. </p> <p>Budete mít v blízké době nějaké představení?</p> <p>Hru „Devatenáctset“ můžete vidět v pondělí 21. března od 19 h v DDM Karlínské spektrum. Jsou to čtyři povídky z různých období 20. století. Do prázdnin určitě ještě nějaká další představení naplánujeme. Po prázdninách bychom se chtěli zúčastnit festivalu hudebních divadel „Voskovcova Sázava“ a o Vánocích již tradičně uvedeme hru Parybovku. </p> <p>Více informací na www.divadlohlad.cz.</p>