Mají ochotníci potřebu sdružovat se?
<p>Před pěti lety se zrodila myšlenka podpořit dobrovolnou činnost amatérských (ochotnických) divadelníků prostřednictvím jednotné organizace, která by byla dostatečně silným, reprezentativním a respektovaným zástupcem pro hájení zájmů a potřeb amatérských divadelníků.</p> <p>Šlo současně o logické navázání na tradici, kterou od druhé poloviny 19. stol. až po polovinu století 20. představovalo sdružování v ÚMDOČ ‒ Ústřední matici divadelních ochotníků českoslovanských (později českých, názvů bylo více a proměňovaly se).<br />
Původní záměr vzniku jednotné organizace se sice neprosadil, nicméně 14. 10. 2006 ve Vysokém nad Jizerou podepsaly tři stávající organizace amatérského divadla (Svaz českých divadelních ochotníků, Volné sdružení východočeských divadelníků a Občanské sdružení divadelních ochotníků) smlouvu, jíž vytvořili svaz občanských sdružení, Matici českých divadelníků.<br />
Hlavním posláním založeného svazu měly být spolupráce, koordinace činností a ochrana zájmů českých amatérských divadelních organizací s celorepublikovou působností, občanských sdružení, které sdružují individuální členy a právnické osoby v nadregionálním územním celku a jejichž hlavním posláním je podpora a rozvoj amatérské divadelní činnosti.<br />
Občanská sdružení, která se připojila k součinnosti, nadále uplatňují svou právní subjektivitu na základě vlastních stanov, vlastního hospodaření a vlastních aktivit. Matice ve smyslu smlouvy svou vlastní právní subjektivitu nemá. V době svého vzniku sdružovala 667 členů (fyzických osob) a 44 členských souborů z celé ČR. Zakladatelé matice se obrátili na další občanská sdružení s nabídkou vstupu do svazu.<br />
Uplynulo pět let, ale žádný další subjekt neprojevil o vstup do matice zájem.<br />
Mgr. Alexandr Gregar, jeden z hlavních iniciátorů vzniku matice a tehdejší předseda Volného sdružení východočeských divadelníků (VSVD) si v posledním čísle periodika Divadelní Hromada povzdechl nad marnou snahou: „Byl jsem první dva roky jednatelem matice a zkoušel všelijak přilákat další subjekty ke spojení do svazu, který by měl co mluvit i do celostátní grantové politiky, do procesů divadelního amatérského hnutí i jeho reprezentace v zahraničí, ale žádný zájem… Pak se jednatelství ujal předseda SČDO a už jsme o matici vůbec neslyšeli. V létě mi bylo jednatelství zřejmě s úlevou znovu předáno. A já se proto tážu, po nerudovsky – kam s ním? Rozumějme, co s oním svazem jménem Matice českých divadelníků? Kdysi jsem jej nazval Blaníkem plným rytířů, kteří čekají na povel, aby povstali, až bude ochotníkům nejhůř. Kdepak, zatím nebylo a ani asi nebude, to by musela být pumelice jak atomovka, aby ochotníky probudila. Mají zřejmě více starostí se svými místními problémy, od lesa se do toho nepohrnou. Proto bych rád valné hromadě VSVD předložil v únoru návrh, abychom myšlenku svazu opustili a vystoupili z tohoto svazku…“<br />
Jakkoli se při sledování činnosti amatérských a ochotnických divadelníků jeví, že jejich dobrovolnictví nezná mezí, přece tu jsou. Zdá se, že především v potřebě sdružování. Ale je to opravdu tak? Na odpověď po smyslu další existence matice čeká nejen Mgr. Gregar.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818