Klášterecký kulturní dům je z poloviny soběstačný

<p>KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ: Město, v němž našlo domov 16 134 obyvatel, zprostředkovává svým obyvatelům kulturní nabídku prostřednictvím kulturního domu.</p> <p>Významným mezníkem pro město, jehož počátky sahají do přelomu dvanáctého a třináctého století, a to jako osady navázané na proboštství postoloprtských benediktýnů, byla druhá polovina 19. století. Tak jako jinde na našem území v té době se i zde kulturní život nese ve znamení spolků. Například tu působí spolek pro podporu hudebního umění, spolek divadelních ochotníků, veteránů a Krušnohorský spolek, uvnitř nějž vznikla v roce 1926 skupina „Starý Klášterec“, kladoucí si za cíl vytvořit ve městě muzeum. Další zájmová uskupení – vzhledem ke skladbě obyvatelstva většinou německá – přibývala jako houby po dešti. Po vzniku ČSR v roce 1918 zde působí také dva české spolky, a to Národní jednota severočeská a Tělocvičná jednota Sokol. O kulturní vyžití se postaralo nově vybudované kino a česká veřejná knihovna. V té době již byl Klášterec díky prameni minerální vody, později nazvané klášterecká kyselka, vyhlášeným letoviskem. </p> <p>Klášterec nad Ohří se dnes honosí zámkem z počátku 16. století, který zrenovovalo město jako jeho vlastník. Po požárech v padesátých letech 19. století byl přestavěn v pseudogotickém slohu a dnes návštěvníky láká především Muzeem porcelánu s nejobsáhlejší expozicí čítající přes 6000 kusů ze sbírek pražského Uměleckoprůmyslového muzea. </p> <p>Institucí, která má zprostředkovávání kultury co nejširšímu spektru zdejších občanů přímo v popisu práce, je kulturní dům, příspěvková organizace města. S jeho výstavbou se započalo v roce 1959, a do užívání byl v květnu 1964 předán státnímu podniku Závody kuličkových (valivých) ložisek. Později se prostředky na jeho činnost sdružovaly ze všech významných kláštereckých podniků, čemuž odpovídal také nový název Sdružený klub ROH. V roce 1992 byl převeden za symbolickou 1 Kč městu Klášterec nad Ohří a stal se jeho příspěvkovou organizací. Od té doby je jeho provoz hrazen z 50 % městem a druhou polovinu získává za pronájem svých prostor.</p> <p>Budova samotná, včetně některého vybavení, pochází ze sedmdesátých let minulého století, a tak by si již po právu zasloužila celkovou rekonstrukci. „Studie na přestavbu našeho kulturního domu byla vypracována již v předloňském roce, ale měla spoustu nedostatků a v podstatě byla nevyhovující, a tak se prozatím od celkové rekonstrukce upustilo. V současné době byla z větších akcí uskutečněna například kompletní výměna tanečního parketu ve velkém sále, dále byly zrekonstruovány jevištní tahy a nově nainstalováno odvětrání. Na poslední dvě jmenované opravy, které stály zhruba dvě stě tisíc korun, nám město poskytlo dotaci,“ vysvětluje ředitel KD Antonín Trejbal. Z dalších prací, které si kulturní dům hradil z vlastních prostředků, šlo kromě výměny parket ve velkém sále o nové vybavení hereckých šaten a učeben, zejména té, v níž probíhají jazykové kurzy a sídlí autoškola. Od ledna 2006 je tu k dispozici nová televize s DVD přehrávačem a mobilní magnetická multifunkční tabule, která se dá podle potřeby přesouvat i do jiných místností. Na první pohled patrnou citlivou proměnou prošla vstupní hala a vchodové dveře. „Naší specialitou je zákaz kouření v celém objektu, na který si návštěvníci od doby, kdy před čtyřmi roky vstoupil v platnost, dávno zvykli. Je to znát především na vnitřním vybavení jako je nábytek, který nemusíme tak často renovovat,“ pochvaluje si změnu ředitel. </p> <p>Prostory, které kulturní dům nabízí, mají podle typu akce variabilní uspořádání, a tím i různou kapacitu. Především do velkého sálu se vejde 277 osob, pro plesy a zábavy je vyhrazeno 260 a pro koncerty 300 až 350 míst. Přísálí jich nabízí 42 a 71, malý sál s kapacitou 50 až 60 míst je také možno podle charakteru akce uspořádat odpovídajícím způsobem, podobně jako hlavní učebnu s průměrnou kapacitou 60 osob.<br /> „Podle Zřizovací listiny je předmětem naší činnosti zajišťování kurzů odpovídajících poptávce o zájmovou činnost, dále pořádání koncertů, divadelních představení, pořadů pro mládež a dospělé, klubových večerů a jiných uměleckých akcí. Do okruhu naší doplňkové činnosti patří především pronájem nebytových prostor. Například se u nás konají nabídkové akce, se kterými ale ne každý plně souhlasí. Jenomže právě finance z nich jsou důležitou součástí našeho rozpočtu.“ popisuje situaci A. Trejbal.</p> <p>Během roku se v KD vystřídají profesionální i amatérské divadelní soubory, pořádají se koncerty, plesy i zábavy, kurzy, školení a další společenské či kulturní akce. Organizují se též soutěže, setkání bývalých občanů Klášterecka a dveře jsou otevřené i pro školy či stepařská soustředění. A o co nejvíce láká? „Největší zájem je o koncerty starých dobrých hvězd jako jsou Hana Zagorová, Marie Rottrová, Věra Špinarová a samozřejmě Karel Gott. Oblíbená jsou také divadelní představení,“ upřesňuje ředitel kulturního domu, jehož průměrná návštěvnost je 250 až 300 návštěvníků. </p> <p>Pod hlavičkou KD jiné subjekty nepracují, ale A. Trejbal si cení dobré spolupráce například s divadelním sdružením Klas, tanečním klubem Styl, Divadlem bez angažmá nebo s hudební skupinou Las Pegas. </p> <p>KD má v současné době pět svých zaměstnanců. Kromě ředitele zde ještě pracuje referent, ekonomka, údržbář a uklízečka.</p>