Kulturní dům ve znamení smaltu

<p>FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ: Ve zdejším kulturním domě, jehož vlastníkem je město Frýdlant (10 tis. obyv.), se koná řada akcí, ale působí zde i Galerie uměleckého smaltu, která je jeho součástí.</p> <p>Prodejní akce vyloučeny</p> <p>Stavba KD byla započata v roce 1981 a slavnostní otevření se konalo v září roku 1984. „Město kulturní dům pronajímá dalším subjektům, a to k pořádání kulturních a společenských akcí jako jsou plesy, představení pro školy všech typů, taneční kurzy, schůze, avšak pronájem pro účel prodejních akcí není možný. Náš Velký sál má kapacitu 400 míst, k dispozici je předsálí se šatnou, barový pult a dvě šatny pro účinkující, bezbariérový přístup vede z hlavní ulice,“ představuje kulturní stánek Bc. Klára Mališová, která se na MěÚ jeho problematikou zabývá.<br />
O provoz, údržbu a o agendu spojenou s pronajímáním jeho prostor se stará odbor školství, kultury a sociálních věcí zdejšího městského úřadu. V loňském roce byla pro KD vyčleněna částka 775 tisíc Kč a v témže období proběhly úpravy objektu, konkrétně šlo o renovaci parket.<br /> Technickou stránku zajišťuje správce na tříhodinový pracovní úvazek denně a uklízečka, v Galerie uměleckého smaltu je zaměstnán galerista na cca 4 hodiny denně.<br />
Frýdlantští mají největší zájem o divadelní představení a o koncerty. Například vloni sem přijela zazpívat Marie Rottrová, bratři Nedvědi, skupina Čechomor a letos se konal koncert Petry Janů.</p> <p>Galerie uměleckého smaltu </p> <p>Frýdlant nad Ostravicí se poprvé připomíná již ve 14. století, ale jeho rozmach je svázán až s rozvojem železářského podnikání od poloviny 17. století a od první třetiny 18. století také s výrobou smaltového zboží.<br />
„Galerie uměleckého smaltu a litiny vznikla jako programový krok při realizaci mezinárodních sympozií smaltu konaných od roku 1999 za účelem shromáždit o tomto odvětví umělecké tvorby co nejvíce údajů z celé Evropy. Nyní je zde vystaveno kolem osmdesátky smaltů, ale expozice se čas od času mění. Sbírka je totiž mnohem rozsáhlejší a obsahuje kolem 150 kusů uměleckých děl. Občas se konají výstavy i mimo galerii, a to u nás i v zahraničí. Historie smaltu je podrobně zpracovaná v katalogu,“ vysvětluje galerista PhDr. Karel Bogar a dodává: „Dalším krokem v realizaci dlouhodobých záměrů je zbudování výtvarné dílny uměleckého smaltu. Měla by sloužit ke komornějším pracovním setkáním smaltérů a také výtvarníkům profesionálům, uměleckým školám, k besedám se školami, protože naším hlavním cílem je přiblížit odborníkům i veřejnosti tradici frýdlantského smaltu co nejvíce. S otevřením této dílny počítáme do konce letošního roku.“<br />
Galerijní expozice z roku 2003 seznamuje s nejzajímavější fází výroby umělecké litiny, představuje kopie uměleckých děl renesance, baroka, k vidění jsou ukázky zbroje, individuální výtvarné návrhy a dokonce stylová litinová kamna. Přesto však její nejdůležitější složkou zůstává umělecký smalt. V listopadu 2007 se expozice dále rozšířila v rámci projektu „Smaltérské léto, kulturní a sportovní program ve Frýdlantu n. O.“, financovaného společenstvím INTERREG III A Česko – Polsko a městem. </p> <p>Letos proběhl již 11. ročník mezinárodního sympozia Frýdlantský umělecký smalt a zatímco v loňském roce sympozium finančně podpořila dotace od Moravskoslezského kraje, letos bylo zcela v režii města Frýdlantu n. O. Počet exponátů po každém takovémto setkání utěšeně narůstá, protože se již stalo respektovanou tradicí, že každý účastník v galerii své dílo zanechá. Je-li zde poprvé, věnuje exponáty dva, při opakované účasti již jen jeden artefakt. A tak jedinečnou sbírku – co se různorodosti týče – tvoří obrazy nebo šperky od více než dvacítky umělců z celé Evropy. Již výše zmíněné trvalé expozice ještě během roku doplňují příležitostné výstavy, např. letos svou tvorbu představilo sedm účastníků frýdlantského sympozia. Galerie nezapomněla ani na frýdlantského rodáka – malíře, grafika, ilustrátora a keramika Ferdiše Dušu, který žil v letech 1888 – 1958. I jemu věnovala patřičný prostor.</p>