KD: Na zámku a v Podzámčí

<p>BOROVANY: Před několika lety, kdy jsem krásné jihočeské městečko navštívila, působil zámek dominující náměstí beznadějně. Plánů mělo vedení obce dost, peněz málo.</p> <p>Dnes je vše jinak; zámek se podařilo nejen opravit, ale také mu vdechnout život. Velkou zásluhu na tom má starosta Borovan Stanislav Malík, který je ve funkci od roku 1990. Z jeho odpovědí, za které děkujeme, je patrné, že se rekonstruovaný bývalý klášter stane v brzké době kulturním centrem nejen obce, ale i širšího okolí. Slavnostní otevření je naplánováno na pátek 9. července, a aby se areál zámku dostal do povědomí široké veřejnosti z regionu, připravují Borovany na letní měsíce červenec a srpen pravidelné páteční a sobotní kulturní akce v různých částech zámeckého areálu, z nichž, jak doufají, si vybere každý návštěvník svůj oblíbený žánr. </p> <p>Starosty se ptáme:</p> <p>Můžete, prosím, krátce popsat historii kláštera?</p> <p>Borovanský klášter založil v roce 1455 drobný šlechtic a českobudějovický kupec Petr z Lindy poté, co mu zemřel jediný syn. Řehole augustiniánských kanovníků zde působila do roku 1564, kdy Vilém z Rožmberka klášter zrušil a připojil ke svému panství. Po třicetileté válce byl klášter obnoven císařem Ferdinandem III. a znovu prosperoval až do zrušení Josefem II. v roce 1785. Zejména za probošta Dubenského, kolem poloviny 18. století, se dynamicky rozvíjel a byla mimo jiné postavena i budova prelatury – dnešního zámku, jak se jí začalo říkat potom, co majetek zrušeného kláštera koupil rod Schwarzenbergů. Když byl bývalý klášterní statek rozparcelován v rámci I. pozemkové reformy, koupila budovu zámku obec Borovany a zřídila zde měšťanskou školu, která zde fungovala až do roku 1997. Po následných létech neúspěšných pokusů o dlouhodobý pronájem areálu zámku se nakonec město rozhodlo začít s opravami samo.</p> <p>Uvažuje obec o zřízení oficiální organizace, která by se o klášter a jeho aktivity starala? </p> <p>Zatím město počítá s tím, že bude zámek nadále vlastnit a provozovat ho prostřednictvím oddělení kultury městského úřadu.</p> <p>Jak dlouho trvala rekonstrukce, z jakých zdrojů a v jakém nákladu jste klášter opravili?</p> <p>Rozsáhlejší opravy začaly zhruba před pěti lety a zásadní obnovou prošly všechny stavební součásti budovy, včetně restaurování maleb, rekonstrukcí rozvodných sítí, nových počítačových a zabezpečovacích sítí, celý objekt lze vytápět. Náklady, které dosahují 60 mil. korun, byly složeny jednak z investičních a havarijních fondů ministerstva kultury, jednak z Regionálního operačního programu Jihozápad a samozřejmě z prostředků města. To se týká vlastního zámku, který představuje jenom část původního klášterního komplexu. Gotický konvent a kostel opravila, jako své vlastnictví, římskokatolická farnost. K areálu patří ještě bývalé hospodářské budovy a zahrada, které vlastní město a také je postupně opravuje a oživuje – v posledních letech s využitím prostředků z programu Leader.</p> <p>Pomohl Vám nějakou formou kraj? </p> <p>Jihočeský kraj poskytl příspěvek na opravu části střechy v Podzámčí a na restaurování exponátů pro instalace v zámku. Každoročně podporuje kulturní dění ve městě a věříme, že tak bude postupovat i v dalších letech.</p> <p>Jaká je koncepce a vize využití zámku? </p> <p>Hlavním záměrem je oživit a zpřístupnit zámecký areál jak pro místní, tak i pro návštěvníky a to pokud možno při respektování původního zaměření a funkcí. Proto už více než rok sídlí v patře západního křídla městská knihovna nesoucí název Knihovna A. Dubenského, neboť knihovna borovanských augustiniánů patřila svého času mezi přední knihovny v Čechách. Centrální reprezentační prostory – tj. hlavní dvoupatrový sál, přilehlé místnosti, chodby a schodiště jsou určeny ke kulturně společenským účelům (koncerty, semináře, plesy, firemní akce, svatby apod.)<br />
Ve východním křídle bude instalace pokojů probošta a výstavní prostory s alternativou výstav obrazů ze sbírek Alšovy jihočeské galerie nebo bohoslužebných oděvů a předmětů z fondů Národního památkového ústavu. V přízemí se počítá s infocentrem, prodejní galerií a kancelářemi oddělení kultury.<br />
Prohlídkové trasy (plánují se i noční hrané prohlídky) povedou i do části vlastněné farností, kde se v křížové chodbě kolem rajského dvora nachází lapidárium kamenných barokních plastik, v patře klášterní muzeum a v červnu se zde otevře expozice Římovské pašijové cesty s originály tamních soch, které kvůli bezpečnosti musely být z exteriérů staženy.<br />
V záměru je i připomenutí klášterního pivovaru formou restauračního zařízení v přízemí západního křídla zámku a v sousední, původně pivovarské budově. Vedle průjezdu do zámku už více než rok funguje kavárna.<br />
V letních měsících se budou v rekonstruovaném nádvoří s kašnou konat koncerty a společenské akce, proběhne zde část již tradičních Borovanských borůvkových slavností, které se také odehrávají na sousedním dvoře bývalého klášterního statku – Podzámčí.</p> <p>Předpokládáte, že kulturní centrum bude sloužit i širšímu okolí, a neuvažujete v takovém případě o finančním příspěvku z jiných obcí? </p> <p>Tyto záměry a zčásti již získané zkušenosti ukazují, že jde o dění významně přesahující katastr obce. Přesto neuvažujeme, že bychom se obraceli o finanční pomoc k sousedním obcím. Každoročně atakujeme nejrůznější dotační a grantové zdroje, jsme celkem úspěšní, a proto chceme v projektových žádostech pokračovat mj. i vůči Jihočeskému kraji, který je k nám vstřícný. Nicméně určitě nepůjde o paušální provozní dotace, ale jednorázové příspěvky na aktivity, o kterých přesvědčíme, že jsou kvalitní a efektivní.</p> <p>S jakou roční dotací počítáte?</p> <p>Provoz a využívání zámku bude muset garantovat město. To si sice vede hospodářsky dobře, nicméně k financování přistoupíme s maximální hospodárností. Znamená to neustále analyzovat náklady a navyšovat je účelově v závislosti na nárůstu aktivit. To platí i pro personální oblast, ve které zatím dochází k navýšení o půl úvazku (tj. na 1,5 úvazku pro kulturu včetně cestovního ruchu a vydávání periodických i příležitostních tiskovin). V knihovně je samostatná knihovnice. Na základě letos získaných zkušeností se rozhodne o eventuálním finančním a personálním posílení.</p> <p>Bude zámek sloužit také místním spolkům? </p> <p>Ve vlastním zámku nepočítáme s trvalými spolkovými aktivitami, ale v Podzámčí už několik let úspěšně funguje mateřské centrum, jsou zde chráněné keramické a textilní dílny Nazaretu, střediska Diakonie ČSCH, které poskytuje i další sociální služby a nabízí škálu kurzovních a kulturních aktivit. Prostory užívá i Klub tradic k pečení podle starých receptů. V sousedním objektu má dílnu „papírový platnéř“, který zhotovuje divadelní rekvizity. Venkovní prostory Podzámčí ožívají kromě Borůvkobraní také o Vánocích hrami Živého betléma, v minulém roce v mikulášském období provozovali místní hasičští ochotníci pekelné prohlídky v další, zatím neupravené budově.</p> <p>Zachovalo se něco z původního zařízení zámku?</p> <p>Z historického mobiliáře se zachovalo asi 10 kusů nábytku a dvě barokní plátna. Procházejí restaurováním a stanou se součástí instalace spolu s dalšími exponáty, které zapůjčí římskokatolická farnost. Dále zde budou k vidění předměty z fondů Národního památkového ústavu České Budějovice, Jihočeského muzea a Alšovy jihočeské galerie.</p>