Grumle, ochlebky a další nástroje

<p>VELKÉ KARLOVICE: Podrobnosti o lidových hudebních nástrojích se z archivních materiálů dozvídáme jen sporadicky, přestože se v evropské hudební historii objevují již od středověku.</p> <p>Mezi ty opravdu nejstarší patří píšťaly a trouby těsně spjaté s pastýřským prostředím, v němž měly zejména funkci užitkovou, dále signalizační a zřejmě i hudební. </p> <p>Díky celé řadě skupin a souborů, které v osučasnosti středověkou hudbu provozují s použitím originálních dobových nástrojů či jejich replik, můžeme schopnosti a vynalézavost našich předků obdivovat v dnešní přetechnizované době i my. Kouzlu staré hudby i příslušným nástrojům podlehl také Vít Kašpařík z Velkých Karlovic, jemuž ministr kultury udělil vloni titul Nositel tradice lidových řemesel v oboru výroba hudebních nástrojů. </p> <p>Cesta z Brněnska na Valašsko</p> <p>Vít Kašpařík žil v Blažovicích na Brněnsku, ale na Valašsko jezdil tak dlouho, až ho krása zdejší krajiny okouzlila natolik, že se mu stala před více jak deseti lety trvalým domovem. Osudový vztah k hudbě a hudebním nástrojům získal již v dětství díky svému otci Janu Kašpaříkovi, který se historickým hudebním nástrojům včetně jejich výroby věnuje doposud.</p> <p>Za hlavní kroky, vedoucí ke kýženému cíli, považuje Vít Kašpařík studium jednak na střední průmyslové škole slévárenské a jednak v oboru umělecké kovářství. Všechny tyto znalosti, včetně těch dalších získaných už jen samostatným studiem, jsou pro mě velmi cenné. O mou práci je díky tomu, že v oblasti jihovýchodní Moravy působí mnoho národopisných souborů, které potřebují repliky hudebních nástrojů, stále velký zájem. A tak je vyrábím i na ně hraju, zejména pak na ty typické pro zdejší region, říká V. Kašpařík.</p> <p>Koncovky, grumle, fujary…</p> <p>Pod rukama nositele prestižního titulu vznikají lidové i historické hudební nástroje. Nejjednodušší jsou malé dvoudírkové píšťalky, největší pak pastýřské trouby dlouhé 4 až 5 metrů. U lidových pastýřských píšťalek během času přibývaly další a další dírky, až vznikl nástroj podobný renesanční flétně. Flétny bývají většinou nezdobené a ponechané v přírodním stavu. Na základě objednávky je V. Kašpařík vyrábí spolu s dalšími zejména dechovými nástroji. Jsou to bezové klarinety, dechové dudy, pastýřské píšťaly a pastýřské trouby různého ladění. Ze strunných nástrojů jdou na odbyt například dlabané housle, což je rustikální nástroj vytvořený pouze z jednoho kusu dřeva. </p> <p>K starodávným nástrojům patří i historické názvy. Dnes jsou řadou z nás zapomenuté, a tak není na škodu, když nám je V. Kašpařík připomene: Tak třeba ochlebky jsou menší housle ve tvaru chleba, strunná kobzička je jednoduchý nástroj, na němž se hraje přes všechny struny najednou, japonská flétna má zase exotické označení šakuhači. Věnuji se i výrobě rustikálních dud, které jsou dechové a bez dymáku či dmycháku, což je dmýchací měch. </p> <p>Znalostí práce s kovem využívá, kromě výroby potřebného pracovního nářadí, také při zhotovování grumle: Grumle je malý kovový nástroj ve tvaru lyry. Když si ho přiložím k ústům a brnkám na jednu jeho část, vznikají velice specifické tóny. Virtuosové hrající na tento nástroj existovali již v 18. století, v Českých zemích to byl František Kunert, který hrál hned na 16 druhů grumlí a své umění předváděl v letech 1821 – 1830 v Evropě. J. A. Komenský ve svém díle ORBIC PICTUS označil grumli názvem brumlačka, v ruštině se jí říká vargan, rumunsky drimba, německy maultrommel, anglicky djushard. Její nejstarší vyobrazení pochází z roku 1353 a grumli najdeme dokonce v anglické katedrále Exteter. U nás ji vyráběli a šířili zejména romští kovotepci, dokončuje výčet mistr svého oboru. </p> <p>Vítězí přírodní materiál</p> <p>Dřevo potřebné k výrobě dechových nástrojů poskytují V. Kašpaříkovi beskydské lesy. Nejvíce využívá černý bez, ale i jasan, javor, smrk, buk, topol. Materiál těží především v zimě a poté jej dlouho suší, a to až čtyři roky; čím je dřevo starší, tím je kvalitnější a vhodnější. Například na fujaru se nechává sušit až šest let. Další postup zpracování se u jednotlivých nástrojů liší. U rustikálních se kůra buď ponechává, nebo se odstraňuje. Poté následuje vyvrtání vnitřku dřeva tak, aby vznikl válcovitý otvor, a po řadě dalších pracovních úkonů se hotová píšťala na závěr namáčí ve lněném nebo parafínovém oleji.</p> <p>Hudební nástroje ožívají</p> <p>Vít Kašpařík se kromě výroby hudebních nástrojů a jejich předvádění věnuje i hře na ně, hlavně na klavír a na klarinet, na něž se naučil hrát už v mládí. Své hudební i pracovní znalosti včetně poznatků o lidových hudebních nástrojích, zejména pastýřských, které se dříve užívaly na Valašsku, předává posluchačům na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci. </p> <p>S nástroji vzniklými v jeho dílně se u nás můžeme setkat hned v několika muzejních institucích, poslechnout si zvuk některých z nich nebo dokonce sledovat ukázku z jejich výroby lze ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm nebo na adventních trzích v Hradci Králové. Jméno Kašpařík je však známé i za hranicemi – v Německu, kde se otec a syn Kašpaříkovi pravidelně zúčastňují tradičního evropského hudebního festivalu se zaměřením na lidové nástroje.</p>