pátek
13. září 2024
svátek slaví Lubor



Plzeňský kraj ocenil kronikáře

Autor článku: 
Eva Veselá
PLZEŇ: Na počátku prosince proběhlo v sále Měšťanské besedy slavnostní vyhodnocení soutěže nazvané „O nejlepší kroniku Plzeňského kraje“, jejíž iniciátorkou byla hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová. Své kroniky přihlásilo celkem 58 obcí. Nejvíce byl zastoupen okres Klatovy se třinácti a okres Plzeň-sever s dvanácti kronikami. Soutěžilo se ve dvou kategoriích Své kroniky prezentovaly zejména obce s menším počtem obyvatel, pro něž byly vytvořeny dvě kategorie. Do první – s počtem obyvatel do 500 – se zařadilo 28 obcí, do druhé kategorie – s počtem obyvatel nad 500 – pak 30 obcí.Největším městem v této kategorii byl Hrádek, v němž žije 2877 obyvatel. Funkce předsedy šestičlenné hodnotitelské komise se ujal ředitel Státního oblastního archivu v Plzni, Mgr. Petr Hubka. Kritéria pro hodnocení: Obsahová a stylistická úroveň Soulad s právními předpisy (zákon č. 132/2006 Sb. o kronikách obcí) Grafické ztvárnění (ručně psané nebo zpracované na počítači), popř. ilustrace Struktura kroniky (tematické členění) Kvalita dokumentace současného dění v obci Přílohy ke kronice (fotografie, výstřižky z novin, plakáty, pohlednice atd.). Kronikáři získali i čestná uznání Členové hodnotitelské komise neměli snadný úkol, protože kroniky měly vysokou úroveň, a vybrat z nich ty nejlepší bylo opravdu nelehké. Plzeňský kraj také ocenil všechny přihlášené kronikáře knihou a originálním plnicím perem značky REGAL. Obdivuhodná kvalita zápisů, fotodokumentace a příloh vedla také k tomu, že se hodnotitelská komise rozhodla udělit i několik čestných uznání. Za stavební a historickou dokumentaci vývoje obce je získal Nehodív, Útušice, Jarov a Přívětice, za výstižnou dokumentaci současného života Kovčín, za komplexní dokumentaci Zdemyslice. Dále si ocenění odnesly obce Chrást, za bohatou dokumentaci a popularizační činnost, Koryta, za strukturovanou kroniku se sociologickým dokumentem, Líně, za estetický vzhled kroniky a Němčovice, za bohatou dokumentaci současného života obce. Kronikáři pak obdrželi sadu značkových kuličkových per a publikaci. Šest nejlepších kronik Ocenění nejlepším kronikářům a zástupcům obcí předávala při závěrečném slovu sama hejtmanka Milada Emmerová. První místo bylo ohodnoceno odměnou v hodnotě pět tisíc, druhé třemi tisíci a třetí dvěma tisíci korun. Kronikáři dále získali kaligrafickou sadu se značkovým perem, násadky a pečetidlo a také odbornou publikaci. V první kategorii do 500 obyvatel se nejlépe umístil Štichov z okresu Domažlice. Jeho kronika má smysluplné desetinné třídění, dokumentace je pečlivě popsána a kronika i její přílohy výstižně mapují život malé komunity (79 občanů) s reflexí významu mezilidských vztahů. Nechybí ani propojení popisu současnosti s historickými exkurzy a navíc se úroveň jejího vedení neustále zvyšuje. Druhé místo získaly Mlečice s 256 obyvateli, okres Rokycany. Zápisy v jejich kronice mají všechny náležitosti, jsou přehledné, věcné a strukturované. Ke snadné orientaci přispívá označení jednotlivých kapitol na okraji zápisů. Kronika je psána ručně a krasopisně. Text doprovází bohatá fotodokumentace, která navíc zachycuje jak všechny stávající objekty, tak průběžně i další stavební vývoj. Za zmínku stojí i ta skutečnost, že samostatnou kroniku vede i část obce Mlečice, a to Prašný Újezd s pouhými 39 obyvateli. Třetí místo připadlo obci Sulislav se 185 obyvateli, okres Tachov. Text této kroniky je přehledný a dobře vystihuje dění v obci. K tomu přispívá metodicky pozoruhodné desetinné třídění umožňující navíc další rozšiřování témat. Kronika je psána ručně, cituje zdroje informací, přibližuje kulturní, demografické i přírodní poměry. Velmi kvalitní přílohy přinášejí kromě informací o současnosti i řadu historických materiálů, a to buď originálních, nebo v kopiích, a také ohlasy a komentáře z regionálního tisku komentující dění v této obci. Detailní obraz života Sulislavi dotváří bohatá a rozsáhlá fotodokumentace. V druhé kategorii nad 500 obyvatel obdržela první místo obec Strašice s 2379 obyvateli, okres Rokycany. Strašická kronika je zajímavě rukopisně vedená a má vynikající estetickou úroveň. Kronikář se věnuje památkám, osobnostem a přírodě, nechybí retrospektiva starých řemesel nebo informace o již zaniklém průmyslu. Opomenuta není ani historie zdejších objektů. Krasopisně psané záznamy doprovází řada ilustrací a bohatá fotodokumentace. K přehlednosti textu přispívá rejstřík. Po formální a uživatelské stránce jde o přátelskou kroniku s kontinuálním systémem zápisů. Druhé místo získala obec Petrovice u Sušice s 611 obyvateli, okres Klatovy. Záznamy v její kronice přinášejí hodnotnou reflexi současného života a informace jsou vzájemně provázané. Materiály vztahující se k historii obce jsou výstižně a pečlivě popsány, zápisy mají vysokou informační hodnotu. V kronice navíc nalezneme dobře zpracované téma zdejších rodáků. Text doprovází řada ilustrací. Kladně hodnotila komise také četnost příloh, i těch monotematických, a jejich obsáhlý seznam. Ke kvalitě a přehlednosti kroniky přispívá značení jejích kapitol. Na třetím místě stanula obec Mochotín s 925 obyvateli, okres Klatovy. Tato fundovaně psaná kronika kladoucí důraz na hodnotu informací přináší i plánek obce a místních částí nebo topograficky věcný popis. Její text má velice pěknou úpravu, doplňují jej ilustrace, nechybí ani označení kapitol. Zápisy jsou provázány s dokumentační přílohou formou odkazů. Vzorně je vedena fotodokumentace, bohaté přílohy obsahují např. i přehled společenských organizací působících v obci do roku 2004. Fotodokumentace spolu s přílohami tak vytvářejí „papírové muzeum“ originálních dokladů. Shrnutí Odbornou přednášku nazvanou „Význam kronik pro regionální sebevědomí“ přednesla ředitelka Galerie a muzea severního Plzeňska v Mariánské Týnici PhDr. Irena Bukačová, členka hodnotící komise. Mgr. Petr Hubka, ředitel Státního okresního archivu v Plzni a předseda hodnotitelské komise, pak zobecnil poznatky získané během práce komise s kronikami přihlášenými do soutěže. Redaktorka časopisu Místní kultura (internetovou verzi vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu v Praze) Mgr. Eva Veselá, která se problematikou kronik dlouhodobě zabývá, se jako členka hodnotící komise soustředila na metodické vedení kronik. Velkým kladem celé soutěže byla i skutečnost, že všechny hodnocené kroniky byly v sále vystaveny. Kronikáři tak dostali příležitost seznámit se s prací svých kolegů z téměř celého Plzeňského kraje a navíc si mohli navzájem vyměnit své zkušenosti a poznatky. Slavnostní rámec Vyhlášení výsledků proběhlo za účasti nejvyšších představitelů Plzeňského kraje – hejtmanky Milady Emmerové, náměstka hejtmana pro oblast regionálního rozvoje, fondy EU a informatiku – Ivo Grünera a dále člena rady pro oblasti školství, mládeže a sportu – Jiřího Stručka. Právě jejich účast potvdila skutečnost , že si kraj potřebné, ale nelehké a mnohdy nedoceňované práce obecních kronikářů váží. O vynikající organizaci a moderování akce se postaral odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Plzeňského kraje, jmenovitě vedoucí Ing. arch. Miloslav Michalec, člen hodnotící komise, a jeho zástupkyně Ing. Alena Svobodová, která působila jako tajemnice hodnotící komise. Kulturní program zajistili Terezka Michalcová hrou na flétnu a Petr Vacek na akordeon. V neposlední řadě k výbornému průběhu této soutěže přispěl i výběr místa konání, tedy působivého historického prostředí sálu Měšťanské besedy. A všichni kronikáři Plzeňského kraje se již mohou těšit na druhý ročník, který proběhne v roce 2011.

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: O výběru kandidáta na Oscara za Českou republiku v kategorii Nejlepší zahraniční film každoročně hlasují členové České filmové a televizní akademie (ČFTA), která stojí i za udílením cen Český lev. Do boje o prestižní cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd akademici vybrali film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla. Dobové drama připomíná události osudného roku 1968, kdy Československo začala v rámci „bratrské pomoci“ okupovat vojska Varšavské smlouvy. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu. Ve světové premiéře byl snímek uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Do kin oficiálně vstoupil 15. srpna, kde jej prozatím zhlédlo přes 350 tisíc diváků.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Nepřehlédněte
11.09.2024

ČR: Ve čtvrtek, 5. září 2024, zveřejnila na své tiskové konferenci Herecká asociace nominace na divadelní Cenu Thálie 2024.  Herečka Divadla Drak – Edita Dohnálková Valášek – byl vybrána odbornou porotou mezi nominované pro obor Loutkové divadlo za svůj mimořádný herecký výkon v roli Bohdanky v inscenaci Divadla Drak Sedmero krkavců.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
10.09.2024

ÚSTÍ NAD LABEM: Mezinárodní filmový festival ELBE DOCK během zahajovacího večera oznámil vítězné filmy, které získaly letošní Cenu Pavla Kouteckého. Porota ocenila nejlepší české dokumentární filmy v celovečerní i krátkometrážní sekci. V kategorii celovečerních dokumentů zvítězil snímek Pochcánek režiséra Jana Huška. Vítězným filmem v krátkometrážní sekci se stal Ve tmě od Anety J. Zvláštní uznání ve stejné kategorii udělila porota snímku Pochybnost režisérky Adély Křižovenské.

Ústecký kraj, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
05.09.2024

PODĚBRADY-ČR: FEMAD neboli Festival mladého amatérského divadla v Poděbradech dává druhou šanci souborům, které se neprobojovaly do hlavních programů vrcholných domácích  přehlídek, ale přesto mají své kvality a stojí za to je vidět. Letos je součástí tohoto zářijového svátku ochotnického divadla řada představení, několik seminářů, ale třeba i Bienále ochotnického plakátu spolu s výstavou. Ředitel festivalu Ladislav Langr připomíná v podcastu Místní kultury více než padesátiletou historii FEMADu, tradici  "salonu odmítnutých" i jeho specifika: "Například tady nemáme porotu. Každý soubor vyšle svého delegáta, který musí být na všech představeních. Na závěr potom delegáti před diváky hlasují, co bylo nejlepší. Takže tady už nemůžeme říkat 'Ta porota nám to nandala', tady si to nandají sami ochotníci." Součástí festivalu je i seminář s lektorem, kde se tříbí a formulují názory na představení. "Snažíme se, aby odtud nikdo neodcházel s pocitem, že byl uražen, že byl zmařen jeho záměr, že byl nepochopen," doplňuje Ladislav Langr. V podcastu zmíníme i jeho velkou práci o regionálních osobnostech a četné kulturní a sportovní akce, které neúnavně organizuje. A v čem se komunální politika, ve které už mnoho let působí, podobá divadlu? Poslechněte si náš nový podcast.

Celá ČR, Středočeský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Ostatní
Články a komentáře
04.09.2024