NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ: Dnes Vám nabízíme rozhovor s panem Pechanzem, který je podbarven silným životním příběhem. Obrátil se na nás s tím, že vyrobil betlém, a protože jej chtěl vystavit, hledal skrze Místní kulturu kontakt. Samozřejmě, že jsme jej zprostředkovali, ale zároveň jsme se betlémáře - amatéra snažili chytit do své sítě a poslali mu pár otázek.
Odpovědi najdete níže, ale on připojil také článek z MfD, o smutném životním příběhu, který se ho bytostně týká stejně jako jeho manželky. Popsán ve zkratce je o tom, že manželé Pechanzovi nesou na svých bedrech důsledky z nevydařeného vztahu a podnikání potomka. Jsou ve věku, kdy už ostatní jsou nebo pomýšlejí na zasloužený odpočinek, a pokavaď se nemusejí prát s nepřízní osudu, může se jednat o jedno z nejkrásnějších období v lidském životě. Jenomže takové štěstí Pechanzovi nemají, musí umořovat dluh svého syna a měsíčně splácet obnos, který je nad jejich síly. Navíc pod neustálou hrozbou ztráty vlastního domu.
O to více je třeba smeknout a vyjádřit obdiv nad tím, že pan Pechanz se právě nyní pustil do výroby betlémů, tedy artefaktu, ze kterého na ostatní sálá pohoda, klid a mír.
Usuzuji správně, když se domnívám, že výroba betlémů je Váš koníček?
Mým koníčkem je rukodělná práce se dřevem. Je to také vypalování a zhotovování různých dekorativních předmětů, třeba ze špejlí. Výrobě betlémů jsem se začal věnovat až v poslední době.
Co Vás k tomuto koníčku přivedlo?
Tímto koníčkem se zabývám již od dob mé vojenské základní služby, kdy jsem se pro špatné chování rok a půl nedostal ven z kasáren, a tak abych tu zlou dobu vydržel, začal jsem vyrábět malé výrobky ze špejlí, např. malé kopie Eiffelovy veže nebo různé rámečky na fotky. Tyto výrobky jsem pak za velmi malý peníz prodával svým kamarádům!
A kolik betlémů jste dosud vyrobil?
Dnes je mi 60 let, takže po dobu 39 let jsem sice pár výrobků stvořil a prodal takříkajíc za výrobní cenu, ale tento betlém (viz fotografie) je můj první. Nápad jsem dostal po návštěvě Německa a zhlédnutí několika betlémů v nákupních centrech. Rozhodl jsem se, že ho zkusím též vyrobit, a třeba ho daruji v budoucnu své vnučce na památku. Teď zhotovuji další betlém pouze samotný bez figurek, a na třetí mám již materiál nachystán.
Jakou techniku resp. materiály používáte?
Pouze dřevěné a přírodní materiály, např. kůru ze stromů, kameny, samorosty atd.
Dají se u Vás některá díla koupit? V tom případě, můžete prozradit, jak hluboko do kapsy musí zájemce sáhnout a kam se má obrátit?
Ten první větší betlém nabízím v internetovém obchodě (www.bazos.cz) kompletní za 8000 Kč a adresa je Pechanz Jiří, Třešňová 733, Nové Město nad Metují.
Do Vánoc je málo času a Vy píšete, že jich ještě několik stihnete vyrobit. Jak dlouho Vám výroba jednoho betlému trvá?
Na tom prvním jsem pracoval přesně jeden týden, a teď vyrábím samostatné betlémky menší a zatím bez figurek (ty později zakoupím v Německu!) A snad jich ještě do Vánoc několik vyrobím...
Hodně štěstí
Ludmila Kučerová
PODĚBRADY-ČR: FEMAD neboli Festival mladého amatérského divadla v Poděbradech dává druhou šanci souborům, které se neprobojovaly do hlavních programů vrcholných domácích přehlídek, ale přesto mají své kvality a stojí za to je vidět. Letos je součástí tohoto zářijového svátku ochotnického divadla řada představení, několik seminářů, ale třeba i Bienále ochotnického plakátu spolu s výstavou. Ředitel festivalu Ladislav Langr připomíná v podcastu Místní kultury více než padesátiletou historii FEMADu, tradici "salonu odmítnutých" i jeho specifika: "Například tady nemáme porotu. Každý soubor vyšle svého delegáta, který musí být na všech představeních. Na závěr potom delegáti před diváky hlasují, co bylo nejlepší. Takže tady už nemůžeme říkat 'Ta porota nám to nandala', tady si to nandají sami ochotníci." Součástí festivalu je i seminář s lektorem, kde se tříbí a formulují názory na představení. "Snažíme se, aby odtud nikdo neodcházel s pocitem, že byl uražen, že byl zmařen jeho záměr, že byl nepochopen," doplňuje Ladislav Langr. V podcastu zmíníme i jeho velkou práci o regionálních osobnostech a četné kulturní a sportovní akce, které neúnavně organizuje. A v čem se komunální politika, ve které už mnoho let působí, podobá divadlu? Poslechněte si náš nový podcast.
PRAHA: Rekola, česká bikesharingová společnost, představuje nový projekt propojující městskou cyklistiku a umění. Na sto deseti vybraných kolech v Praze se objevují polepy a odkazy na sociální sítě mladých českých talentů. Každé z těchto kol nese jedinečné umělecké dílo nebo odkaz na hudbu, poezii či grafiku. Mezi zapojené umělce a umělkyně patří hudebníci Lil Fault, The Interlude a Pastavbacku, Ay$kr, Devotch666 a Karolina Beranová, básníci Antonín Zhořec, Anna Smetanová, Josef Kináč a Nikola Týčová a vizuální umělci Max Butrón, Matyáš Melíšek a Amélie Počarovská. Ulovit si kolo a zažít inspirativní jízdu s jedním z umělců mohou lidé do konce roku.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Barbory Votavové, brand manažerky Knihobotu, knižního online secondhandu.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Zdeněk Fryml, Jarmila Haldová, Monika Lemberková a Jana Hladíková získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, který udílí krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury.