Bývalá textilka se změní v muzeum

KRNOV: Krnov býval nazýván městem varhan a textilních stavů, protože soukenický cech je zde zmiňován jižv 16. století a o tři století později se stává významným soukenickým centrem. Po roce 1945 byla část soukenických továren sloučena v n.p. Karnola Krnov, většina však zanikla podobně jako mnoho dalších našich textilek.

V prvních letech třetího tisíciletí Karnola skončila dvakrát v konkurzu a výroba v ní byla zastavena. Naštěstí však její osud nebyl lhostejný městu Krnovu, které si na sebe vzalo nelehký úkol. Mělo v úmyslu získat budovy v areálu bývalé textilky zpět a vybudovat v nich muzejní expozice. Dnes je vlastníkem těchto výrobních objektů Státní okresní archiv v Bruntále, který již zahájil jejich rekonstrukci.

Nahlédnutí do historie

První továrnou s vodním pohonem byla přádelna Aloise Larische, vybudovaná v letech 1841 až 1844. Tento zakladatel vlnařských továren se narodil v Krnově v roce 1810 a již v jednadvaceti letech se stal soukenickým mistrem. V tomto oboru úspěšně podnikal, a tak v roce 1862 postavil čtyřpodlažní moderní tovární budovu, kterou vybavil strojními stavy nejnovější konstrukce. V továrnách na vlněné zboží v době jejich největší slávy pracovalo přes dvě stě zaměstnanců.

Další nově budované soukenické továrny vznikaly po obvodu městského centra, například při dnešních ulicích Říční okruh, Soukenická a podél řek Opavy a Opavice, částečně pak také v jižní části města. Na přelomu 19. a 20. století se v Krnově uvádí asi 25 továren na sukno (některé i s přádelnami) a několik velkých samostatných přádelen.

Blýskání na lepší časy

Podle slov tiskové mluvčí Krnova – Ing. Dity Círové – ve snaze oživit centrální části města revitalizací opuštěných průmyslových areálů zakoupilo město na Říčním okruhu v roce 2007 tři budovy bývalého ředitelství Karnoly, prohlášené za kulturní památku. V úmyslu má vybudovat v nich nadregionální muzeum varhan a textilu, regionální muzeum a další doprovodné provozy. Ideový koncept expozic a projektová dokumentace stavebních úprav, které jsou již hotovy, provedla dvě brněnská studia. Architektonické úpravy jsou dílem ateliéru RAW, ateliér Ulma vytvořil ideové a výtvarné řešení jednotlivých expozic.

Jak se daří získávat finance

Vzhledem k obrovským finančním nákladům by se měl areál měnit po etapách, a to podle toho, jak se podaří městu využít dotačních titulů vyhlášených v příštích letech. Jen náklady na přípravu projektové dokumentace byly v době zpracování studie proveditelnosti odhadnuty na 14 milionů Kč (bez DPH) a stavební náklady na 198 milionů Kč (bez DPH). V roce 2005 získalo město dotaci 890 tisíc Kč od Moravskoslezského kraje na přípravu projektu pro nové využití Karnoly. Tehdy se jednalo o budovu na náměstí Míru. V následujícím roce obdržel Krnov od ministerstva pro místní rozvoj dotaci 160 tisíc Kč a z vlastních zdrojů přidal 191 050 Kč na zpracování studie proveditelnosti.

V roce 2007 město odkoupilo areál bývalého ředitelství Karnoly za 3,8 milionu Kč a také movitý majetek Karnoly (budoucí mobiliář muzea – tkalcovské stroje) za 100 tisíc Kč. Obě položky byly hrazeny z městského rozpočtu. Vloni vložilo město do záchovné údržby areálu 100 tisíc Kč, a to opět z vlastního rozpočtu.

V letošním roce jde o projektovou dokumentaci stavebních úprav a o ideový koncept expozic. Moravskoslezský kraj poskytl formou dotace 1 284 700 Kč, město přidalo z vlastních zdrojů 1 333 600 Kč. Rekonstrukce budovy vzorkovny, tzv. dezinatury, s unikátním souborem mechanických tkalcovských stavů si vyžádá více než 4 miliony Kč. Dotace z programu Přeshraniční spolupráce ČR–Polsko bude činit 3 814 000 Kč, příslib z Ministerstva pro místní rozvoj je na 225 tisíc Kč a vlastní podíl města činí 450 tisíc Kč. Z rozpočtu města dále půjde 1,5 milionu Kč na předprojektovou přípravu a 300 tisíc na záchovnou údržbu.

Co přinesou muzejní expozice

Základem textilní expozice bude dílna vzorkovny – dezinatura, jejímž majitelem je město a v evidenci ji má Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě. Nachází se v budově bývalé přádelny vystavěné v roce 1900, kde se navrhovaly sezonní vzory tkanin.

Dezinatura se dochovala ve stavu „posledního pracovního dne“ s funkčním hlavním i pomocným technickým zařízením, s příslušenstvím, s rozpracovanými vzory a také s bohatou sbírkou vzorníků látek, z nichž nejstarší pochází ze sedmdesátých let 19. století. Zařízení dílny tvoří dva prstencové skací stroje (skaní je úprava příze, při které se spojují a zakrucují dvě nebo více nití dohromady), útkový soukací stroj, dva ruční žakárové tkalcovské stavy a dřevěné snovadlo. Součástí je také oddělení s vytloukacími strojky pro vzorovací karty ke stavům a stolky pro sešívání karet. Právě zde se návrh vzoru tkaniny přenášel na čtverečkovaný papír (patronu), podle které se na vytloukacím stroji zhotovila vzorová nebo též vzorovací karta tkaniny.

Funkční stroje, autenticita a atmosféra dílny přispěje k tomu, že expozice textilnictví poutavě přiblíží historii krnovských textilek i celého regionu, vtáhne návštěvníka do příběhu a zároveň mu umožní, aby si sám vyzkoušel jednoduché postupy. Expozice bude mít přeshraniční přesah, protože vývoj, jakým v minulosti prošlo Krnovsko, byl obdobný také v sousedním Polsku. V tomto směru chce město úzce spolupracovat s partnerským městem Prudnik. „Cílem muzejní expozice je uchovat pro budoucí generace historii textilnictví, které od 19. století zažívalo na Krnovsku i na Prudnicku velký rozmach a které mělo zásadní vliv na rozvoj těchto území,“ vysvětluje tisková mluvčí a dodává: „Náplní a posláním expozice oboru varhanářství by měl být odborně podchycený historický vývoj varhanářství v regionu, včetně současného stavu, a zároveň i popularizace těchto výsledků pro zájemce z řad široké veřejnosti. Při získávání sbírkových předmětů úzce spolupracujeme s krnovskou firmou Rieger-Kloss Varhany, s.r.o.“

Základem regionálního muzea se stanou dosavadní sbírky Městského muzea v Krnově, které je součástí Městského informačního a kulturního střediska – příspěvkové organizace zřizované městem (MIKS). Sbírky se dále rozrůstají, protože město Krnov na nákup nových muzejních exponátů každoročně uvolňuje ze svého rozpočtu 50 tisíc Kč. Přestože v současné době čítá sbírkový fond přes 18 tisíc předmětů, nemá muzeum už téměř třicet let stálou expozici. Malou ukázku však mohou návštěvníci vidět na několika místech, a to ve výstavních prostorách MIKS, v krnovské koncertní síni sv. Ducha a v Kudlichově rozhledně v Úvalně.

Jakou má město představu o financování vzniklého komplexu s nadregionální působností?

Na to jsem se zeptala starostky města Krnova Renaty Ramazanové:

"Studie proveditelnosti počítá s velmi optimistickými čísly návštěvnosti s ohledem na atraktivitu technických expozic. Přesto jsem přesvědčena, že vybudování instituce takového významu a rozsahu, zabezpečení všech jeho funkcí, včetně výzkumu, je nad síly města. O této otázce bude nezbytné dál jednat. Byla by škoda, kdybychom postavili jedinečné expozice a přitom nebyli schopni zajistit ostatní muzejní funkce na dostatečné úrovni."

Eva Veselá