PLZEŇ: Neslyšící nemají velkou možnost kulturního vyžití, většina akcí jako například festivaly, divadelní představení, literární setkání apod. nejsou tlumočeny do znakového jazyka Pokud je navštíví, nemají pro ně žádný efekt. Nerozumí většině mluveného slova a nemůžou se ani aktivně zapojit. Projekt Znaková kultura, který realizuje Plzeňská unie neslyšících (PUN), vychází z toho, že většina neslyšících má problémy s psaným textem, kterému často nerozumí a má problémy s jeho pochopením.
Unie chce neslyšící aktivně zapojit do kulturního života. Navazuje přitom na podařený loňský projekt "Plzeň mluví i rukama" a připravuje v nové kavárně a kulturním centru s neslyšící obsluhou rozsáhlou literární osvětu s cílem rozvinout kulturní inteligenci všech neslyšících lidí použitím jejich formy dorozumívání.
Počítá se např. s autorským čtením a s autogramiádami současných známých a čtivých autorů za účasti tlumočníka do znakového jazyka. Znakované čtení se natočí na video a v kavárně bude k dispozici i těm neslyšícím, kteří se autorského čtení nezúčastnili.
Snahou PUN je vytvořit kvalitní a rozsáhlou databanku současných literárních děl, která bude přístupná sluchově postižené veřejnosti.
Hluchota není vidět a neslyšící se neustále setkávají s velkými problémy. Proto je jedním z dalších cílů projektu seznámit slyšící veřejnost se sluchovým postižením jako takovým a s problémy, které toto postižení obnáší.
Autoři projektu chtějí také informovat slyšící o nemožnosti kulturního vyžití neslyšících lidí. Pokud se tento projekt osvědčí, chtěli by v něm pokračovat i v dalších letech.
Pierot Café kavárna s neslyšící obsluhou byla slavnostně otevřena 30. září 2009 na adrese:
Palackého náměstí 3 v Plzni.Má statut chráněné dílny a zaměstnané jsou zde čtyři servírky, které věří, že jejich provozovna obstojí v silné konkurenci plzeňských kaváren.
Více na: www.pierotcafe.cz
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.