Když se na zámku salutovalo

DĚČÍN: Zámek Děčín, ležící na skalním ostrohu nad soutokem Labe a Ploučnice, patří mezi nejvýznamnější historické památky severních Čech. Během staletí sloužil jako opěrný bod českého knížete, vojenská pevnost či sídlo několika významných rodů. Mezi jeho návštěvníky nalezneme řadu slavných osobností, od evropských panovníků až po umělce. Např. Fryderyk Chopin zde zkomponoval svůj známý valčík As-dur, zvaný Děčínský.

Díky rozsáhlé rekonstrukci se zámku navrací jeho bývalá krása, a tak se návštěvníci dnes mohou projít bývalým apartmá majitele zámku, potěšit se krásným výhledem na město, nechat se okouzlit neopakovatelnou atmosférou Růžové zahrady nebo zavítat do sklepení západního zámeckého křídla.

Od loňského října až do konce tohoto roku zde totiž probíhá výstava dokumentárních fotografií nazvaná „Inter arma silent musae" (Mezi zbraněmi múzy mlčí) připomínající život vojáků, kteří zde byli ubytováni.

Období, kdy zámek sloužil jako kasárna, je obecně spojeno především s pobytem rudé armády, ale ve skutečnosti se sem první vojáci nastěhovali již v roce 1920 a postupně se zde vystřídalo nejméně čtrnáct vojenských jednotek tří států. Jejich úkoly, počet či národnostní složení věrně odrážejí složitou politickou situaci 20. století.

Za první republiky tu sídlil 1. hraničářský prapor Čsl. armády, po obsazení Československa německý wehrmacht, po válce československý pěší pluk, poté příslušníci pomocného technického praporu nebo pohraniční stráže a v říjnu 1968 zámek na téměř celé čtvrtstoletí zabrala sovětská armáda.

Vojenské posádky a jejich vojáci se tak vlastně stali součástí historie děčínského zámku. Tento fakt přivedl pracovníky zámku k myšlence obrátit se na veřejnost, a získat tak s její pomocí dosud neznámá fakta a svědectví. „Ozvalo se nám asi čtyřicet lidí. Předávali nám vzpomínky či fotografie ze své vojenské služby i památky na otce a dědečky. Mezi nejcennější patří například autentické zápisky z let 1953/54 nebo jednoduché kresby a básničky v památníku jednoho prvorepublikového vojáka, které dokreslují atmosféru tehdejší základní vojenské služby. Vůbec nejstarším pamětníkem, kterého organizátoři objevili, byl německý voják, který tady sloužil v roce 1940. Nejvíce dochovaných historických fotografií, kterých je na výstavě přes sto, se překvapivě váže k nejstaršímu období první republiky,“ pochvaluje si nebývalou odezvu kurátor výstavy Mgr. František Šuman.

Samostatnou kapitolou je i vlastní devastace zámku, která byla po roce 1991 automaticky připsána posledním zámeckým obyvatelům, tedy sovětské armádě. Postupně však vychází najevo, že svůj díl viny nesou ve větší nebo menší míře prakticky všechny jednotky, které se zde postupně vystřídaly. Proces postupného úpadku zámku mohou návštěvníci výstavy podrobně sledovat na historických fotografiích. Výstavu navíc obohatily fragmenty nově nalezené mozaiky, která za časů sovětské armády zdobila jednu z chodeb jižního křídla. Na téma „Proletáři všech zemí spojte se“ ji vytvořil děčínský výtvarník, a tak je možné si položit otázku, zda múzy mezi zbraněmi opravdu jen mlčí…

V rámci výstavy běží ve filmové smyčce v promítacím sále unikátní film, v němž neznámý kameraman zdokumentoval zdejší události v letech 1938 a 1939, nedlouho po zabrání Sudet. „Na krátkých záběrech je zachyceno děčínské náměstí vyzdobené vlajkami s hákovými kříži a naopak lidé snímající české nápisy, přehlídka vojenské techniky v kasárnách na zámku nebo návrat zámecké jednotky wehrmachtu. Tu při obsazování Děčína tehdy čekalo vřelé přivítání,“ popisuje děj na filmovém pásu, který byl až nyní objeven v archivu, F. Šuman a na vysvětlenou dodává: „Za první republiky a před vypuknutím druhé světové války totiž Děčín patřil z devadesáti procent německému obyvatelstvu. Bylo to vidět na každém kroku a ostatně tento dokument to jen potvrzuje.“

Organizátoři nabízejí také víkendové komentované prohlídky s průvodci ve vojenských uniformách.

Součástí výstavy Inter arma silent musae je stejnojmenná publikace, při jejímž vzniku kurátor výstavy spolupracoval s mnoha pamětníky, kteří se na počáteční výzvu sami přihlásili.

Bližší informace získáte na: Zámek Děčín, příspěvková organizace statutárního města Děčína, Dlouhá jízda 1254, 405 01 Děčín 1, tel. č.: 412 518 905,

e-mail: info@zamekdecin.cz

a na http://www.zamekdecin.cz.

Eva Horníčková