ŠTOKY: Je to už nějaký ten pátek ode dne, kdy proběhlo vyhlášení výsledků ankety kraje Vysočina, a vítězové se mohli těšit z ocenění. Byli mezi nimi i organizátoři festivalu Trampský širák, který se umístil na prvním místě v kategorii Kulturní aktivita. Je to již tradiční festival folk, country a trampské hudby, který se vloni uskutečnil již popáté. Ankety Zlatá jeřabina se zúčastnil poprvé a hned se stal vítězem.
Pátý ročník tohoto festivalu proběhl první víkend vvloni v září na stejném místě jako veškeré ročníky – na louce u Hanesova Mlýna ve Štokách. Skvělou atmosféru si tu vychutnalo téměř pět a půl tisíce milovníků tohoto stylu hudby.
Pořadatel akce Pavel „Sampaj“ Solar nám odpověděl na několik otázek:
Co pro Vás znamená toto ocenění?
Moc pěkný pocit. Myslím si, že je to velmi příjemné ohodnocení naší takřka roční práce a našeho snažení. Taky to je pro mě určitá satisfakce. Když jsme na onen zmiňovaný ročník požádali kraj Vysočina o finanční podporu - grant, nic nám nedali. Nechci si stěžovat, na to mají samozřejmě právo, ale odůvodnění, proč jsme nic nedostali, bylo poněkud zarážející. Oznámili nám, že Trampský širák není pro kraj Vysočina zajímavou akcí, na které by se mohl kraj zviditelnit. Dneska mi to připadá jako „dobrý vtip“. O tom, co všechno nám nasliboval bývalý hejtman a nakonec skutek utek, asi nemá cenu se ani zmiňovat.
Toto ocenění a vítězství ve Zlaté jeřabině pro mě rovněž znamená určitý závazek pro ty, co nám poslali svůj hlas. Ještě jednou jím tímto děkuji.
Máte vysvětlení pro to, že se právě Vaše akce stala vítězem?
Možná to bude tím, že Trampský širák je opravdu dobře připravenou a dobře provedenou akcí. Takovou, která je dělaná pro lidi naprosto poctivě, z nezištných důvodů, s velkou chutí a s nadšením pro danou věc. Ono se něco podobného ani pro peníze dělat nedá. To zkrátka nejde. Kdyby tomu tak mělo být, tak to na tom festivalu bude znát a dle mého názoru by to šlo celé „do kytek“. Na širáku panuje naprosto jedinečná atmosféra, kterou umocňuje i překrásné prostředí Hanesova mlýna. Lidé se tu mohou osobně setkat se svojí muzikantskou hvězdou, popovídat si s ní anebo třeba po skončení oficiálních koncertů si v noci u stánku společně i zazpívat. To se prostě musí zažít. Snažíme se pamatovat i na ty nejmenší, pro které je vždycky připravena spousta atrakcí, včetně projížděk na koních. Rodiče si zase libují v tom, že mohou v klidu sledovat muziku, protože se jim o jejich ratolesti stará vyškolený personál. Prostě taková pohoda.
To, že jste vyhráli, nejspíš znamená, že máte spoustu příznivců a fanoušků, připravujete pro ně nějakou odměnu za jejich věrnost? Nějakou novinku nebo něco podobného?
Samozřejmě, že naše fanoušky a diváky nechceme zklamat. Jako každý rok máme pro ně připravené nejenom nové hvězdné kapely, které na širáku doposud ještě nevystupovaly, ale i novinky, které jistě každého příjemně potěší. Ale o tom teď nemohu mluvit, protože by to už nebylo překvapení.
Jak Vás napadlo uspořádat tuto akci? A proč jste si vybral jako místo konání právě Štoky?
Asi řízením osudu. Před sedmi lety jsem se s přáteli zašel podívat do jihlavského Letního kina, kde tou dobou probíhal festival Porta. Při poslechu písniček kapely Hop trop jsem z hecu prohlásil, že se s Hoptropákama půjdu seznámit. Jejich písničky jsem poslouchal už od mládí. Nikdo nevěřil tomu, že bych skutečně šel a tak jsem vyrazil za svými idoly seznámit se. Zprvu jsem se ostýchal a dlouho sám sebe přesvědčoval, abych se nebál a oslovil je. Když jsem si řekl, že to jsou taky jenom lidi, pozval jsem, aby mi přijeli zahrát. Pánové samozřejmě souhlasili. Aby taky ne, vždyť to byl pro ně kšeft. Když už jsem je pozval, začal jsem hledat vhodné místo. Měl jsem několik žhavých typů přímo v Jihlavě. Jeden můj známý mě upozornil, že zná jedno pěkné místo kousek za Jihlavou u Štoků. Zpočátku jsem měl obavy, že když to nebude přímo v Jihlavě, tak mi tam nikdo nepřijede, ale když jsem se zajel podívat na Hanesův mlýn, věděl jsem, že je to moje osudové místo. V září jsem pozval svoje známé, asi tak sto lidí a proběhl pěkný večírek s Hop tropem. Dneska tomu říkám tzv. nultý ročník. Za rok jsem si řekl, že se o to všechno podělím s více lidmi, no a tak vznikl festival Trampský širák. Kdybych tenkrát tušil, co všechno to bude obnášet, nikdy bych se do toho nepustil. No ale to už je jiná kapitola. Mezi mnou a zmiňovanou kapelou Hop trop z toho vzniklo velké přátelství.
Poslední otázka - jaké byly náklady na uspořádání tak velké akce?
Věřte, že hodně, hodně nemalé. Každým rokem náklady rostou neuvěřitelnou řadou, jak houby po dešti, a to co postačovalo loni, letos už nestačí. Tím, jak se snažíme divákům dopřát pořád víc a víc, tak to jde každým rokem pořád dokola. Někdo si myslí, jaký je to asi skvělý byznys, ale ono to je všechno úplně jinak. Jak už jsem říkal, takováto akce se pro peníze v žádném případě dělat nedá. To by Trampský širák nikdy nemohl existovat. www.trampskysirak.cz
Letošní šestý ročník festivalu Trampský širák se bude konat 4. a 5. září 2009 opět na Hanesově mlýně u Štoků na Vysočině.
Anketu Zlatá jeřabina vyhlašuje kraj Vysočina, letos to bylo po páté. Jejím cílem je poukázat na množství zajímavých kulturních akcí probíhajících v kraji a na péči o jeho bohaté kulturní dědictví.
Eliška Konupková
Pozn. redakce.: Festival zvítězil v anketě velmi přesvědčivě. Získal cca třikrát tolik hlasů, než druhý a třetí kulturní počin v pořadí "Černovicko se baví" a "Velká bitva o Polnou".
O obou akcích připrvujeme další článek.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.