Kulturní domy jsou výhradně záležitostí obcí

V rámci našeho letošního tématu, kterým jsou kulturní domy a podobná zařízení, jsme se obrátili také na odbory kultury krajských úřadů a položili jim čtyři otázky. Odpovědi, které se daly předpokládat, jsou obdobné.  Dosud reagovalo osm ze čtrnácti krajů, což je nadpoloviční většina, a proto si hned na začátku dovolím učinit z informací, které jsme získali, několik zobecnění. Samotné odpovědi předkládám našim čtenářům v příloze.

– Připadá mi, že největší motivaci i příležitost vytvořit přehledy kulturních domů mají kraje. Téměř všechny se ale shodnou na tom, že je velmi těžké takové seznamy založit a udržet je aktuální. Zejména pak s ohledem na obtížnost definice KD. Ale kraje, které evidenci, byť neoficiální, vedou, si s tím poradily. Zahrnuly do ní subjekty s nejrůznějšími názvy, ale s obdobnými rysy a činnostmi: osvětové besedy, kluby, sokolovny, společenská centra atd. Pozn.: Bezesporu zajímavý by byl i přehled těch objektů, které vznikly proto, aby plnily funkci zprvu společenských, spolkových a osvětových center, později KD, jejichž dnešní účel využívání se oproti minulosti diametrálně změnil, nebo bez užitku chátrají.

– Ani jeden z krajů není zřizovatelem KD či podobného zařízení.

Pozn.: S určitými výhradami by se mezi ně mohl počítat IMPULS v Hradci Králové. Jeho zřizovatelem je Královéhradecký kraj a oficiálně se jedná o Středisko amatérské kultury. Je nástupnickou organizací zprvu okresního posléze krajského kulturního střediska, které se zaměřuje na podporu a vytváření podmínek pro neprofesionální aktivity. Ale jak nám sdělila ředitelka Jarmila Šlajsová v roce 2003, jeho cílem je také obohatit kulturní dění v místech konání akcí a rozvíjení a uchování národní kultury a tradic.

– Kraje ve své většině nepřispívají KD systematicky. Šance mají  pouze v rámci již vyhlášených grantových programů, v nichž se mohou ucházet o finanční příspěvky na akce a aktivity. Na rekonstrukce budov pak v případě, že se jedná o kulturní památku. Výjimkou je Jihomoravský kraj, který vyhlašuje speciální program jako ušitý na tělo KD. Je určen kulturním zařízením na stavební úpravy, pořízení movitého majetku včetně technického vybavení a na modernizaci.

– Žádný další kraj o speciálním grantovém programu určeném KD neuvažuje.

– Velkým oříškem bude zjistit počet kulturních domů, resp. odhadnout jejich množství. Z informací, které jsme získali z osmi krajů (viz příloha) vyplývají velmi rozdílná čísla. Např. kraj Pardubický (zřejmě jako jediný pověřil vedením evidence a její aktualizací konkrétní subjekt: Krajskou knihovnu v Pardubicích), uvádí nejvyšší počet KD (a podobných zařízení) – cca 80 + 20 sokoloven. Královéhradecký cca 40 a Jihomoravský a Liberecký přes deset. V několika krajích si seznamy vytvářejí odborní referenti pro svoji potřebu a jaksi nad rámec svých povinností. A v dalších se prostě už z důvodů výše řečených žádná nevede.

Ludmila Kučerová

P.S. Všem zástupcům krajů, kteří nám poslali odpovědi děkujeme, a pokud naši prosbu vyslyší další a pošlou odpovědi, zařadíme je do přehledu v příloze.