SOBĚSLAV: Blatské muzeum v Soběslavi je jednou ze dvou poboček Husitského muzea v Táboře, příspěvkové organizace zřizované ministerstvem kultury. Muzeum se veřejnosti prezentuje zejména dvěma stálými expozicemi. První z nich se nazývá Příroda Táborska a druhá Národopis Blat a Kozácka.
Obě pak pravidelně doplňují nejrůznější výstavy a další doprovodné akce. Hlavním sídlem muzea je tzv. Rožmberský dům, národopisnou expozici najdeme ve Smrčkově domě.
Jak vznikalo muzeum
Podnětem pro vznik muzejních sbírek se stala Národopisná výstava československá konaná v roce 1895 v Praze. Již v prosinci následujícího roku vznikl muzejní spolek, v jehož čele stál profesor učitelského ústavu Jan John. Nově vytvářené muzejní sbírky se měly zaměřit především na exponáty dějepisné, národopisné, na přírodní zvláštnosti, abnormality a dále na kuriozity týkající se místního obchodu, průmyslu i společenského života.
V srpnu 1898 se v Soběslavi uskutečnila národopisná, školní, průmyslová a včelařská výstava, pořádaná k oslavě založení zdejšího muzea. Probíhala však provizorně ve škole, v níž byly muzejní sbírky prozatím uloženy.
Počátky historie dnešní muzejní budovy spadají do druhé poloviny 15. století. Dům zvaný Špulířovský koupil v 16. století Petr Vok z Rožmberka spolu se dvěma sousedními domy. Jejich spojením a úpravami pak vznikl půvabný palác, který P. Vok krátce před smrtí odkázal Zuzaně Vojířové, služebnici jeho manželky Kateřiny Rožmberské z Ludanic.
Již od roku 1904, kdy Rožmberský dům zakoupilo město pro někdejší městské muzeum, slouží tento zajímavý objekt nedaleko náměstí muzejním účelům. V roce 1907 byla dokončena jeho přístavba do dvora a o šest let později byl prodloužen o další přístavek, v němž našla sídlo učňovská škola.
V roce 1919 zde kromě muzea působil také archiv a po druhé světové válce i veřejná knihovna. Dnes v tomto objektu najdeme přírodopisnou expozici, svůj prostor tu mají pravidelně se střídající výstavy a v neposlední řadě tu získalo zázemí vedení Blatského muzea. To má smlouvu s městem Soběslaví, která mu zajišťuje nižší nájem, kompenzovaný povinností běžné údržby. V roce 1978 bylo soběslavské muzeum spojeno s Muzeem husitského revolučního hnutí a jeho tradic v Táboře (nyní Husitské muzeum Tábor).
Příroda Táborska
Přírodopisná expozice přibližuje floru a faunu na území táborského okresu. Zájemci se mohou seznámit z geologií Táborska, tradicí zdejšího přírodního bádání zpřístupněnou formou vycpanin, ukázek ze života hmyzu či herbáři. To vše doplněno fotografiemi. Opomenuta nejsou ani chráněná území Táborska.
V roce 2005 muzeum připravilo putovní výstavu „Neznámý svět drobných savců", která byla nejprve prezentována v Soběslavi, poté v dalších místech jižních a západních Čech. Soběslavští drobní savci nejvíce zabodovali ve Sládečkově muzeu v Kladně, kde muzejníci připravili soutěž „Miss vycpaná veverka", přičemž první místo získala právě veverka ze Soběslavi, která návštěvníky upoutala svým úsměvem a pózováním se šiškou v pacičkách.
Stálé expozice letos ještě doplní výstava umístěná v obou muzejních objektech nazvaná „Madagaskar – laboratoř bohů".
Z dalších doprovodných programů je třeba se zmínit o již šestém ročníku cyklu exkurzí „Přírodou krok za krokem“, která seznamuje návštěvníky s přírodou okresů Tábor, Benešov a Příbram.
Kam za národopisem
Národopisná expozice a výstavní plochy se nacházejí ve Smrčkově domě. Tento jediný dochovaný dům ve slohu renesance v Soběslavi zřejmě získal svoji současnou podobu v polovině 16. století za Rožmberků. Stavitelem však mohl být i Řehoř Smrčka starší, který tuto budovu vlastnil do roku 1589. Od konce 18. století až do šedesátých let minulého století v objektu sídlila hospoda zvaná „U černého orla“, poté byl dům opraven a začal sloužit muzejním potřebám. Tento objekt, stejně jako tzv. cukrářský dům s prostory pro depozitáře, je majetkem státu.
Hlavní zásluhu při vzniku a budování národopisného sbírkového fondu mají učitelé Emilíe Fryšová, Karel Lustig a hodinář Alois Březina. Dnes má sbírka, která přibližuje všední i slavnostní chvíle venkovského obyvatelstva jihočeských Blat a severní části Táborska zvané Kozácko, téměř 20 tisíc exponátů. K nim patří také zajímavé blatské kroje, protože v Soběslavi a jejím okolí se nosily nejvíce. Dochovaly se tu zejména kroje ženské, ale i kroj mužský a z dětských pak kroje dívčí. Ve výčtu dále následuje domácí textil, keramika, podmalby na skle, dřevěné nástroje či různá zemědělská nářadí, ale i listinný materiál. Zajímavostí jsou přípravky sloužící k výrobě borků – briket z rašeliny.
Letos se mohou návštěvníci těšit na novou instalaci řemesel, která je na počátku proměny celé národopisné expozice.
Již samozřejmostí jsou také pravidelné výstavy – například ta vánoční bude mít název „Narodil se Kristus Pán…"
Dnešní muzejníci jdou s dobou, a tak byl v roce 2007 dokončen filmový dokument „Rok na Blatech", který přibližuje život na zdejších blatech zarámovaný do čtyř ročních období. Zájemci si ho mohou zakoupit na DVD nebo zhlédnout přímo v expozici.
Eva Veselá
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.