Lidem se sluchovým postižením, kteří nepreferují ve své komunikaci český znakový jazyk, ale češtinu, by mohl pomoci při získávání zaměstnání přepis mluvené řeči. Potvrzují to zkušenosti z více než 50 přepisů, které uskutečnila na akcích nejrůznějšího druhu v rámci projektu podpořeného Nadací Vodafone ČR oblastní organizace Praha České unie neslyšících.
Na internetové adrese www.prepis.cun.cz/dotaznik-simultanni-prepis/ vytvořila dotazník, který u osob se sluchovým postižením zjišťuje zájem o zapojení do připravovaného projektu Přepis mluvené řeči jako podpora pro uplatnění osob se sluchovým postižením na trhu práce.
Převod mluvené řeči do písemné podoby v reálném čase představuje jeden z deseti komunikačních systémů, mezi nimiž si mohou neslyšící a hluchoslepé osoby vybírat podle své potřeby na základě zákona č. 155/1998 Sb., ve znění zákona č. 384/2008 Sb. Zákon nabyl účinnosti teprve 20. října minulého roku, a třebaže v řadě zemí již představuje přepis mluvené řeči běžně nabízenou službu, v České republice zatím na tento způsob komunikace nejsou zvyklí ani sami neslyšící, natož organizátoři akcí, na kterých je třeba zajistit pro osoby se sluchovým postižením asistenci při komunikaci.
Přitom jde o poměrně prostou záležitost – mluvené slovo přepisuje přepisovatel/ka na počítači a záznam se ihned promítá na plátno, takže jej mohou sledovat všichni přítomní. V případě malé skupinky či jednotlivce (například u soudu) mohou neslyšící vidět přepis přímo na notebooku přepisovatele.
Kromě technických předpokladů (počítač, projektor, plátno) vyžaduje přepis písaře ovládajícího rychlé psaní a seznámeného se základními pravidly přepisu. Podrobněji jsou tato pravidla zveřejněna na webu projektu: www.prepis.cun.cz, kde je i popis všech dosud uskutečněných přepisů.
„Díky grantu od Nadace Vodafone ČR jsme mohli přepis vyzkoušet už na nejrůznějších typech akcí. Seznámili jsme s tímto komunikačním systémem také organizace neslyšících v Ostravě, Brně, Olomouci, Kroměříži, Hradci Králové, Pardubicích, Liberci a Plzni. Největší publikum jsme měli na předávání výročních cen Mosty v Karlových Varech, kde bylo přes 600 účastníků. Velký ohlas měl přepis také na květnové abilympiádě v Pardubicích, přepisovali jsme na Společenském plese neslyšících, na přehlídkách Mluvící ruce a Otevřeno. Přepis posloužil i účastníkům mezinárodního semináře Evropské unie neslyšících, který se konal v Praze. Obzvlášť ocenily neslyšící účastnice přepis soudního jednání; u soudu jsme přepisovali již třikrát – v Praze, Liberci a Pardubicích,” konstatuje předseda pražské oblastní organizace Martin Novák a dodává: “Získané cenné zkušenosti bychom rádi využili během projektu Přepis mluvené řeči jako podpora pro uplatnění osob se sluchovým postižením na trhu práce, který připravujeme pro operační program Praha – Adaptabilita.“ Pokud projekt uspěje, umožnil by lidem se sluchovým postižením, kteří nepoužívají znakový jazyk, ale ovládají češtinu, aby se mohli stát příjemci poradenských a vzdělávacích aktivit Agentury profesního poradenství pro Neslyšící zaměřených na uplatnění osob se sluchovým postižením na trhu práce. Dosavadní projekty a aktivity APPN se týkaly téměř výhradně jen klientů používajících pro komunikaci znakový jazyk. Přitom pro mnohem početnější skupinu lidí se sluchovým postižením, kteří znakový jazyk neovládají, je vhodným komunikačním prostředkem převod mluvené řeči do písemné podoby v reálném čase.
Za účelem zjistit zájem neslyšících osob o takový projekt a získat na jeho podporu další argumenty, připravila ČUN dotazník, který se nachází na adrese www.prepis.cun.cz/dotaznik-simultanni-prepis/.
Jaroslav Winter
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.