pátek
10. ledna 2025
svátek slaví Břetislav



Kostelní věž sv. Šimona a Judy se zřítila

LENEŠICE: Uprostřed Lenešic stojí již od počátku dvanáctého století kostel. Vloni v červenci se zřítila jeho věž, jejíž součástí byla i deska, která historikům umožnila přesné datování započetí stavby samotného kostela rokem 1162, což z něho činí stavbu co se charakteru týče značně významnou.

Kostel sv. Šimona a Judy přežil až do devadesátých let 18. století téměř bez jakýchkoli stavebních zásahů či změn. Ovšem v roce 1800 se již nacházel v havarijním stavu, a tak v květnu tohoto roku započala jeho generální přestavba.  Následně dochází k dalším spíše již drobným úpravám, z nichž některé přímo souvisely se snahou věž zajistit.

V devadesátých letech minulého století se  výrazně zvětšují trhliny, vzniklé přetížením věže a proto byla kvůli jejímu odlehčení v roce 2002 vyměněna střešní krytina a instalováno odvodnění mimo kostel. Necelý měsíc před zahájením dalších záchranných prací, které měly chátrání zvrátit, se věž jednoho z nejstarších románských kostelů na našem území zřítila.

Vzápětí po této události se vyjádřila římsko-katolická církev, která je vlastníkem, že na uvedení stavby do původního stavu nemá peníze. Proto navrhovala dostavbu věže podstatně menších rozměrů. Nikdo z Lenešických si však kostel nedokázal jinak než v původním stavu představit. Za účelem dokončení obnovy věže je tedy v Lenešicích vytvořeno občanské sdružení Lenešický okrašlovací spolek. Po mimořádném pracovním zasedání obce, jehož svolání spolek inicioval, aby mohl situaci dále řešit, stojí na straně obyvatel už i vedení obce a slibuje, že nějaké peníze uvolní ze svého rozpočtu. Místopředsedovi občanského sdružení, Jiřímu Plačkovi, jsme položili několik otázek, aby nám současnou situaci a budoucí vyhlídky na rekonstrukci kostela popsal.

 

Můžete na úvod přiblížit, jak Vaše sdružení vzniklo?

Hlavním impulsem bylo zřícení věže lenešického kostela v červenci 2008. Chtěli jsme se aktivně podílet na její obnově, což se nám zatím daří. V současné době máme hotový projekt, který pro nás vypracovala renomovaná projekční kancelář MURUS Praha. Nyní je projekt schválen NPÚ Ústí nad Labem a probíhá stavební řízení.

 

Znáte důvod, proč se věž kostela sv. Šimona a Judy zřítila?

Odpověď na tuto otázku dal právě vypracovaný projekt. Podle analýzy příčin pádu věže vypracované doc. ing. Petrem Fajmanem, CSc. ze stavební fakulty ČVUT je patrné, že na vině byla neúměrná tíha věže, kterou způsobily její přestavby v minulosti.

Stavebně-historický vývoj této památky včetně objasnění havárie bude prezentován na námi pořádané výstavě „Pohled do historie architektury“, která proběhne v červnu v lenešické knihovně.

 

Uvádíte, že na rekonstrukci věže bude třeba deset milionů korun. Jak se Vám daří tyto peníze získávat? S kým spolupracujete a jak Vám jednotlivé správní celky vycházejí vstříc?

Poměrně rychle se nám podařilo sdružit prostředky na projekt obnovy. Na jeho financování se podíleli majitel objektu, tj. Římsko-katolická církev, obec Lenešice, podnikatelské subjekty a v neposlední řadě také drobní dárci.

V letošním roce bychom chtěli realizovat první fázi projektu – sanaci stávajícího zdiva a kamenů, betonáž základů. Tomu však musí předcházet archeologický průzkum. Práce budou z části financovány z Havarijního programu MK, kde jsme uspěli s naší žádostí o dotace, z části opět společnými prostředky Římsko-katolické církve, obce, našeho sdružení a drobných dárců.

Do budoucna by se základem měly stát finance majitele doplněné o prostředky jednotlivých správních orgánů a dalších dárců. Ty by poté sloužily pro získání větších dotací či grantů.

 

Označení okrašlovací společnost používají i další občanská sdružení. Odkud název pochází, jaká je jeho tradice a co přesně znamená?

V dobách Rakouska-Uherska a poté i během první republiky se lidé více sdružovali do nejrůznějších spolků a společně se snažili zlepšit (okrášlit) své okolí. Okrášlení okolí vesnice nebo města výsadbou zeleně, opravou místní památky je hlavním motivem podobných občanských sdružení.

 

Jaké jsou reakce na Vaši činnost?

Myslíme si, že pozitivní. Můžeme to sledovat jednak z počtu dárců z Lenešic a okolí, jednak z mailů, které dostáváme.

 

Jaké jsou plány Lenešického okrašlovacího spolku do budoucna?

(Pozn. redakce Nadace Via vyhlásila návrh na opravu místní Husovy zvonice jako jeden z jednadvaceti projektů, které letos podpoří v rámci programu Fond kulturního dědictví – Záchrana drobných památek místního významu.)

Stěžejním pro nás zůstává obnova kostela sv. Šimona a Judy. V červnu uspořádáme již zmíněnou výstavu o jeho historii, na kterou se nám podařilo také získat grant z nadace Via. Opravu Husovy zvonice zahájíme ještě v letošním roce. Pro její dofinancování žádáme současně o grant z Fondu T-mobile. V budoucnu chceme pokračovat v opravách drobných památek v Lenešicích a okolí. Ale konkrétní projekty si budeme teprve dále upřesňovat.

 

Občanské sdružení plánujete transformovat na veřejně prospěšnou společnost. Jaké máte podněty pro uskutečnění takové změny?

Veřejně prospěšná společnost se nám zdála efektivnější při rozhodování. Nyní čekáme na změnu legislativy, proto jsme zatím případnou transformaci statusu odložili.

 

Přeji hodně úspěchů a děkuji.

 

Díky drobným dárcům se občanskému sdružení Lenešická okrašlovací společnost podařilo ve sbírce na obnovu kostela vypsané spolu s obcí Lenešice a Biskupstvím Litoměřickým získat k poslednímu květnovému dni letošního roku částku sto šest tisíc korun.

 

Kateřina Vedralová

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.

Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Architektura, Ostatní, Památky
Co se děje
09.01.2025

PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Lidová kultura, Senioři
Články a komentáře
08.01.2025

OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat. 

Podívejte se na náš nový dokument,  kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu. 

Dokument najdete ZDE.

Moravskoslezský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Architektura, Ostatní, Památky, Vzdělávání
Co se děje
08.01.2025

TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.

Moravskoslezský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Vzdělávání
Co se děje
31.12.2024