Mezinárodní den dětské knihy připadá již od roku 1967 symbolicky na 2. dubna, neboť ten je výročním dnem narození světoznámého dánského autora dětských příběhů Hanse Christiana Andersena.
U nás se toto výročí připomíná akcí s názvem Noc s Andersenem, která probíhá v mnoha knihovnách po celé ČR. Jejich seznam najdete zde.
Celosvětově toto výročí připomíná Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu (IBBY – International Board on Books for Young People) založené v roce 1953 v Zurichu na popud spisovatelky Jelly Lepmannové. Sdružení se plně hlásí k Mezinárodní konvenci o právech dítěte, která ho definuje jako právo na všeobecné vzdělání a přímý přístup k informacím.
Jelly Lepmannová se narodila v německém Stuttgartu a brzy se stala politicky aktivní novinářkou. Díky své činnosti musela v roce 1936 se svou dcerou a synem emigrovat do Londýna, kde získala britské občanství. Během 2. světové války začala pracovat pro ministerstvo zahraničí a v roce 1941 pro evropské vysílání ABC (American Broadcasting Station), kde působila jako poradce pro otázky týkající se dětí a mládeže v poválečném Německu. Z počátku naprosto bez jakéhokoli finančního kapitálu uspořádala v Mnichově v roce 1946 výstavu dětských ilustrací z dvaceti zemí světa. O tři roky později ji už podpořila Rockefellerova nadace při zakládání Mezinárodní knihovny mládeže v Mnichově (International Youth Library) a v čele jejího vedení zůstala až do roku 1957.
Po skončení 2. světové války si mnoho odborníků začalo být vědomo významu dětské literatury jako prostředku k prosazování míru a porozumění ve světě. A tak se myšlenka přispět k zajištění přístupu dětí po celém světě ke kvalitní a umělecky hodnotné literatuře stala nosnou pro pořádání setkání nazvaného Porozumění skrze dětskou knihu (Understanding through Children´s Book). Toto setkání se uskutečnilo v listopadu 1951 v Mnichově a provázel ho nečekaný úspěch, který stál u zrodu dnešní neziskové organizace Mezinárodního sdružení pro dětskou literaturu. Na místo očekávaných šedesáti účastníků přijelo tehdy dvěstěpadesát hostů z dvacetišesti zemí zastupujících nejrůznější oblasti spojené s dětskou literaturou. Důsledkem mnichovského setkání bylo pověření odborné komise založením organizace IBBY. Prvními členy a významnými účastníky legendárního kongresu se staly osobnosti jako Erich Kästner, Lisa Tetzner, Astrid Lindgren, Jo Tenfjord a Fritz Brunner. Dále švýcarští ilustrátoři Alois Carigiet a Hans Fischer s nakladateli Hansem Sauerländerem a Bettinou Hürlimannovou a odborníky v oblasti výzkumu čtení např. Richardem Bambergerem. Dnešní bienální kongresy celé organizace sestávají z šedesáti národních sekcí.
Československá sekce IBBY, se svou českou částí Společnost přátel knihy, byla za člena Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu přijata v roce 1964. Československo v roce 1980 pořádalo 17. kongres IBBY v Praze a dvakrát získalo nad Mezinárodním dnem dětské knihy patronát.
Rok po rozpadu Československa začíná opět fungovat česká sekce IBBY jako občanské sdružení a současně také počíná vyhlašovat pravidelné ročníky soutěže Zlatá stuha. Toto výroční ocenění pro hodnotné tvůrčí a ediční činy dnes udílí společně s Klubem ilustrátorů dětské knihy, Obcí spisovatelů a Obcí překladatelů. Na jejím financování se významně podílí Ministerstvo kultury ČR.
Všechny knihy, které se na soutěž přihlašují, jsou uchovávány v Sukově studijní knihovně pro mládež provozované při Ústavu informací a vzdělávání. Nominované tituly putují společně s kolekcí ilustrací po veletrzích v Praze, Liberci, Vídni a Boloni.
Letos proběhlo oznámení nominací 26. března 2009 na Veletrhu dětské knihy v Liberci.
Výsledky Nominace soutěže Zlatá stuha za rok 2008 naleznete zde.
Kateřina Vedralová
zdroj: www.ibby.org
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.