Projekt s evropskými ambicemi

KROMĚŘÍŽ: Komplex zahrad a Acibiskupský zámek Kroměříž se v roce 1995 staly Národní kulturní památkou a v roce 1998 byly zapsány na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Připravovaný projekt „Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži“ patří spolu s dalšími osmnácti do takzvaného Indikativního seznamu projektů, který byl vytvořen na základě jednání Ministerstva kultury (MK) s hejtmany a ve spolupráci s radami a zastupitelstvy příslušných krajů.

Dnešní Arcibiskupský zámek se z původně středověkého hradu, poté renesančního zámku během let změnil v barokní rezidenci. V té době sloužil většinou jako letní sídlo olomouckých biskupů, od roku 1777 pak arcibiskupů.

Také k zámku přiléhající Podzámecká zahrada prošla řadou proměn. Z komorní renesanční zahrady se nakonec v první polovině 19. století stala přírodně krajinářským parkem. V současné době se rozkládá na ploše kolem 70 hektarů a její duch i dnes vychází z nábožensko-filozofického učení o všudypřítomnosti boží, které bylo nastoleno v období 18. a 19. století. V roce 1997 ji však vážně poškodila povodeň a o dva roky později ještě vichřice. Zahrada tak přišla o několik set stromů a další jsou na hranici své životnosti.

Další zahrada, nazývaná Květná nebo dříve Libosad, která vznikla v letech 1665 ž 1675, v sobě spojuje prvky pozdně renesanční a zaalpské zahrady se zahradou francouzského barokně klasicistního typu. Její plocha je 15 hektarů a odráží se v ní dobově populární směřování k matematizaci a geometrizaci světa. Plánovaná rekonstrukce má park co nejvíce přiblížit podobě z konce 17. století.

Nositel a partneři projektu

Zámek i zahrady, které jsou v majetku státu, spravuje  Národní památkový ústav (příspěvková organizace zřizovaná ministerstvem kultury), který je také nositelem projektu. Partnery jsou Muzeum umění Olomouc – Arcidiecézní muzeum Kroměříž (MUO), Česká zemědělská univerzita v Praze, Zlínský kraj a město Kroměříž. Koordinátorem projektu se stal Mgr. Ondřej Zatloukal z MUO, a o přiblížení nejširší veřejnosti se snaží Klub UNESCO Kroměříž.

Vlastníkem uměleckých sbírek je  Arcibiskupství olomoucké, ale spravuje je MUO (také příspěvková organizace zřizovaná MK). Spolupráce mezi těmito dvěma subjekty, které mají původně celistvý arcibiskupský majetek v současné době ve správě, představuje ideální spojení teorie s praxí.

Zaměření a poslání projektu

Cílem projektu je zachovat a následně rozvíjet historické a kulturní dědictví v rámci světových památek a dále vytvořit národní metodické centrum pro oblast zahradní kultury. Dnes státní Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži v sobě spojují více jak půltisíciletí údržby a kultivace evropské zahradní kultury. Připravované centrum má být svého druhu jedinečné minimálně pro území střední Evropy. „Ukončení projektu plánujeme na rok 2012, poté by měl být po pět let finančně udržitelný, nikoli prodělečný," doplňuje jeho koordinátor Mgr. O. Zatloukal.

Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži (dále jen Centrum) má sloužit jako metodická, odborná a vzdělávací platforma pro péči a obnovu historických zahrad a parků. Plán zahrnuje dvě roviny, a to ideovou a praktickou.

Ideová má navázat souvztažnost mezi historií a budoucností, řešit a rehabilitovat téma zahradní kultury. To souvisí s aktualizací tématu Člověk a příroda pro období 21. století. Realizaci této části má především zajišťovat MUO ve spolupráci s dalšími partnery projektu.

Praktická rovina souvisí s příslušným vzděláním širokých vrstev obyvatel a pracovníků působících v této oblasti. Nabídne teoretické studium oboru i ryze praktickou výuku. V rámci tohoto záměru, jejož hlavním garantem bude NPÚ, mají vzniknout tři centra, a to metodické, odborné a vzdělávací, tzv. centrum celoživotního vzdělávání:

Metodické centrum má soustředit odborníky zabývající se zahradní architekturou a stát se pomocnou rukou MK, NPÚ i soukromých subjektů v oblasti, které se zatím nikdo soustavně nevěnoval. Půjde o vytváření odborné metodiky pro obnovu a péči o historické zahrady a parky v ČR, o zastávání funkce garanta a poradce.

Odborné centrum zajistí studium zámeckých historických sbírek a správu odborné knihovny, vytvoří stálou expozici o kroměřížských zahradách, zaměří se i na pořádání krátkodobých výstav ve spolupráci s dalšími partnery projektu či na publikační činnost a pořádání konferencí a besed. Za tímto účelem buduje MUO oddělení zaměřené na téma zahradní kultura.

Vzdělávací centrum bude založeno zejména na spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Jednou z jeho priorit je rozšiřovat povědomí o hodnotách a kvalitách vysoké zahradní kultury, tj. zprostředkovávat vzdělávání pro odborníky i laiky. Odborné vzdělávání se zaměří na pracovníky NPÚ působící v teoretické i praktické oblasti (v ČR existuje několik stovek historických zahrad a parků chráněných jako Kulturní nebo Národní kulturní památky), dále na odborníky věnující se problematice městských parků i na soukromé subjekty. Vzdělávání pro laiky se soustředí na celoživotní vzdělávání formou kurzů, návštěvníci zahrad budou mít možnost objednávat si komentované prohlídky. Vrchol a nedílnou součást druhé roviny představuje vzorová rekonstrukce zahrad, která poslouží jako model pro další historické zahrady a parky v ČR. Počítá se i s obnovou vodního režimu jako základního prvku zahrad a s obnovou drobných staveb. Zde se uplatní nové pohledy – např. výsledky zahradnické archeologie.

V zahradách, jejichž některé plochy poslouží geofondu k vědeckým účelům, budou současně probíhat vzdělávací aktivity. Zájemci dostanou možnost seznámit se se zahradnickým provozem nebo si zakoupit zdejší výpěstky.

Idea projektu

Zahradní kultura v sobě nese tři základní pilíře evropské vzdělanosti a kultury. První má duchovní rozměr, představovaný duchovenstvem a církví. Tato složka také uchovávala tradici víry a morálky. Druhý pilíř – politickosprávní – tvořila aristokracie, která spolu s duchovenstvem a církví reprezentovala i tradici kulturního mecenášství. Třetí pilíř – věda – intelektuál – umělec uchovávala a rozvíjela kontinuitu intelektuálního nazírání. Projekt Centra se snaží o rehabilitaci výše zmíněných pilířů evropské civilizace a o naplnění dochované formy památky obsahem vycházejícím z její historické funkce.

Způsob financování

Projekt Národní centrum zahradní architektury je řešen v rámci Integrovaného operačního programu (IOP) připravovaného ČR pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie v letech 2007 až 2013. Odhadované náklady činí cca 500 milionů, z toho by měl IOP poskytnout 85 % a zbývajících 15 % MK. V rámci 1. vypsané výzvy se výše požadovaných financí z IOP pohybuje kolem 300 milionů Kč. Renovace Květné zahrady za 197 865 000 Kč obsáhne například obnovu vodního režimu, modernizaci zahradnického provozu, rekonstrukci cestní sítě, opravu vstupní budovy se zřízením kavárny, obchodu se zahradními výpěstky. Dále se počítá s obnovou Ptačince obehnaného vodním příkopem, který se stane domovem exotického ptactva. K životu se probudí dnes nepřístupná Holandská zahrada. Na obnovu vodního režimu parku spolu s modernizací zahradnictví získá Podzámecká zahrada 131 440 000 Kč.

Z budov, které projdou rozsáhlejší rekonstrukcí, uveďme např. Paví dvůr, Maxmiliánovu kolonádu nebo Čínský pavilon. Na zámek je určeno 17 500 000 Kč, které půjdou např. na opravu sala terreny − stálé expozice zahradní kultury.

Zvýší se pestrost nabídky

Projekt Centrum nabídne, kromě klasické zámecké prohlídky a návštěvy obrazárny s řadou významných děl, informace vztahující se k zahradní architektuře. Historii zahrad v expozici doplní pro lepší představivost různé modely (po zrušení expozice Národního zemědělského muzea na Janohradě v Lednicko-valtickém areálu tato možnost chybí). Zájemci si  budou moci vybírat z celé řady aktivit. Zatímco jedni si vychutnají projížďku v lodičkách na Dlouhém rybníku, v zimních měsících pak bruslení, při prohlídce Podzámecké zahrady se setkají se zvěří, absolvují komentovanou prohlídku nebo navštíví skleníky, druzí využijí služeb badatelny či se zúčastní kurzů. Na všechny pak bude čekat nezbytné občerstvení.

Eva Veselá