Kultura nepotřebuje hranice
V začátcích našeho časopisu s názvem Místní kultura jsme nějaký čas museli vysvětlovat, co si pod tím pojmem představujeme. Při hledání odpovědi na tuto otázku jsme si ujasňovali, co všechno lze pod tento pojem zahrnout. Ať už se jedná o jakoukoli aktivitu, jejich společným zásadním rysem je vazba na lokalitu, kde se odehrává, na místo, které je nějak definováno či ohraničeno. Časopis Místní kultura zjednodušeně mluví o obcích, krajích a regionech. A donedávna to znamenalo výhradně české obce, české kraje a české regiony. I v propagačních materiálech říkáme, že sledujeme místní kulturu v celé ČR. Jen občas jsme nakoukli do zahraničí pro inspiraci, případně sledovali partnerství českých subjektů, které se s těmi ze sousedství navštěvovaly při výměnných zájezdech.
Když jsem nedávno zveřejňovala krátký článek s názvem „Kultura bez hranic“, došlo mi, že „hmatatelně“ nastalo to, o čem se dlouho mluví: Evropa a evropanství, nedůležitost hranic a prospěšnost spolupráce. O tom, jak podstatné je vzájemné poznávání a prolínání kultur.
Je to dáno politickou situací, ale nejen. Velkou roli sehrála EU a její důrazný akcent na spolupráci. Přidělení evropských dotací je zpravidla závislé na spojení více subjektů z různých evropský zemí, a získat je tedy znamená, porozhlédnout se po aktivitách souseda a po jeho potřebách. Při hledání zjišťovat, zda potencionální partner nemá s námi společné kořeny či podobné záměry.
Kolem celé naší republiky vznikají mezinárodní regiony, různé přeshraniční projekty, jejichž nositele spojuje něco jiného, než státní příslušnost nebo národnost.
Pro nás to znamená, že se při mapování české místní kultury musíme čím dál častěji podívat za hranice Česka.
Ludmila Kučerová
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Rekola, česká bikesharingová společnost, představuje nový projekt propojující městskou cyklistiku a umění. Na sto deseti vybraných kolech v Praze se objevují polepy a odkazy na sociální sítě mladých českých talentů. Každé z těchto kol nese jedinečné umělecké dílo nebo odkaz na hudbu, poezii či grafiku. Mezi zapojené umělce a umělkyně patří hudebníci Lil Fault, The Interlude a Pastavbacku, Ay$kr, Devotch666 a Karolina Beranová, básníci Antonín Zhořec, Anna Smetanová, Josef Kináč a Nikola Týčová a vizuální umělci Max Butrón, Matyáš Melíšek a Amélie Počarovská. Ulovit si kolo a zažít inspirativní jízdu s jedním z umělců mohou lidé do konce roku.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Barbory Votavové, brand manažerky Knihobotu, knižního online secondhandu.
ČR: V polovině léta Vás zdravíme ze Zlatého oříšku a chceme se s Vámi podělit o úspěchy a zážitky nadaných dětí, které v Nadačním fondu celoročně podporujeme. Jak se daří několika laureátům po úspěchu v soutěži Zlatý oříšek, kterou jste mohli sledovat na Nový rok v České televizi, a jak jim společné úsilí s našimi partnery ovlivnilo život, jsme zachytili v tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=db2Za6P5iCE
ČR-PRAHA: V zastoupení Sdružení kritiků a teoretiků s politováním oznamuji, že jsme byli nuceni uzavřít činnost Galerie kritiků v Adrii za velmi nepříznivých podmínek, jež jsou uvedeny ve zprávě na Echo 24-viz odkaz: https://echo24.cz/a/HcbtR/konci-jen-galerie-kritiku-nebo-i-kultura-vubec
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818