OPOČNO: Město si v sobotu 13. září slavnostně připomnělo 940. výročí své existence. Na své si přišli milovníci starých časů, kteří si mohli užít průvod postav v kostýmech, prohlédnout dobová vystoupení v různých středověkých zákoutích a zaposlouchat se do gotických skladeb, jež zde zaznívaly na rynku. Středověkou atmosféru dotvářeli i kejklíři, šermíři a tanečnice. Málokdo odolal řemeslným výrobkům na lidových trzích. Celé město slavilo datum, kdy v Kosmově kronice byla poprvé zmínka o tomto městě.
Mnozí návštěvníci i místní navštívili také běžně nepřístupná místa, jež byla otevřena pouze v tento výjimečný den. Velkým magnetem byl samozřejmě opočenský zámek. Co do návštěvnosti však nezůstal daleko za ním ani zámecký letohrádek, který hostí výstavu tří autorů. V letohrádku jsou nainstalována díla tři rozdílných umělců z rozdílných dob. Jedná se o malíře Františka Kupku, sochaře Ottu Gutfreunda a fotografa Jiřího Steinera. Zdánlivě spolu díla těchto autorů nijak nesouvisí, avšak při troše snahy zjistíme, že toto seskupení není pouze nahodilé.
František Kupka – malíř a grafik, který se stal jedním z pilířů evropského výtvarného umění se narodil právě zde v Opočně /23. září 1981/. Do školy chodil v nedaleké Dobrušce. Zde také vznikla jeho raná výtvarná díla za pozornosti tehdejšího starosty Archleba, která jsou i dnes k vidění na dobrušské radnici. Vyučil se původně sedlářskému řemeslu, ale díky svému výtvarnému talentu přešel do řemeslnické školy v Jaroměři. Později na studia na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval v ateliéru profesora Sequence až do roku 1971, kdy se vydal na studia do Vídně. Po čtyřech letech strávených ve Vídni přesídlil do Paříže jako stipendista na Académie des Beaux Arts. Během studií se živil malováním plakátů a kondicemi. V roce 1914 odešel dobrovolně do války a utrpěl u řeky Aisne zranění. Byl vyznamenán Řádem důstojníka čestné legie a stal se kapitánem. Byl jedním ze zakladatelů československých legií ve Francii a po návratu do Puteaux u Paříže zde založil Českou kolonii. Po válce působil jako profesor na Akademii výtvarného umění v Praze. Přednášel i později v Paříži pro nové československé stipendisty. Na pařížském předměstí Puteaux , kde prožil větší část svého života, umírá 24. června 1957.
Sochař Otto Gutfreund v roce 1914 cestuje do Paříže, kde se setkává s Picassem, Grisem, Apollinairem a obchodníkem s uměleckými díly Kahnweilerem. V okamžiku vyhlášení války se nachází v Paříži, kde vstupuje do Cizinecké legie. Účastní se bojů na Sommě, L'Artois a v Champagni. Roku 1915 podepisuje s několika rakousko-uherskými spolubojovníky žádost o včlenění do francouzské armády. Po demobilizaci 1916, je uvězněn v Lyonu po odmítnutí všech žádostí o začlenění do francouzské armády, stejně jako do československé legie. Mezi 1916 a 1918 je uvězněn v táboře Saint- Michel-de-Frigolet v Bouches-du-Rhône. V roce 1918 je Gutfreund přesunut do civilního tábora v Blanzy a po tříletém věznění se usazuje v Paříži, kde pokračuje v přerušené práci za první světové války.
Fotograf Karel Steiner chodí o půl století později pravidelně každý den z pařížského bytu do svého fotografického ateliéru v Puteaux. Tam je místo, kde pracuje na svých profesních fotografiích i na sběrném fotografickém projektu „Češi ve Francii“. Při cestě do ateliéru vedou jeho kroky stejnými ulicemi a parčíky, kudy chodíval kdysi František Kupka. Steiner – stejně jako Kupka původem Čech, odešel velmi mladý po sovětské okupaci v roce 1968. Jeho cesta vedla nejprve do Ameriky, kde se věnoval studiu fotografie. Po téměř dvaceti letech odchází z New Yorku do Paříže a otevírá si svůj ateliér v Puteaux na předměstí Paříže. Kromě vlastní fotografické tvorby působí také jako profesor fotografie na Parsons School of Design v Paříži. V posledních třech letech mapoval na svých portrétních fotografiích umělecké legendy Čechů žijících ve Francii a vytvořil obsáhlý soubor fotografií s názvem „Češi ve Francii“.
Otto Gutfreund a stejně tak i František Kupka sloužili jako čeští dobrovolníci ve Francii. Spojení výstavních exponátů v Zámeckém letohrádku v Opočně má tedy své vnitřní souvislosti. Jsou to místa, kde žil a pracoval opočenský rodák František Kupka, kudy možná kráčel Otto Gutfreund v jejich šlépějích nyní kráčí Karel Steiner. Pařížský fotograf připravil v prvním poschodí letohrádku tuto nekonvenční prezentaci vážící se ke Kupkovi a českým dobrovolníkům za první světové války společně s Jiřím Králíčkem z Občanského sdružení Abakus Opočno. V přízemních sálech jsou pak Steinerovy fotografie z cyklu Češi ve Francii a pitoreskní zákoutí ve francouzském Puteaux.
Expozice v zámeckém letohrádku je součástí souboru výstav vážících se k předání předsednictví EU Francií České republice a ve svém proslovu jí vysoko ocenil přítomný poslanec Josef Ježek, francouzská delegace z Puteaux i místní návštěvníci.
Zámecký letohrádek v Opočně: FRANTIŠEK KUPKA-OTTO GUTFREUND-KAREL STEINER
Text: Helena Fenclová /uma
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.