pátek
16. srpna 2024
svátek slaví Jáchym



Krása a um zakleté do nití

Ing. Hana BuchtelováMALÁ VRBKA: Zpracování konopí, lnu a později i bavlny pro potřeby odívání má tisíciletou tradici. U nás ji dokládají také nálezy z období Velkomoravské říše. Na předtkalcovské techniky – např. pletení na rámu, tkaní na destičce či karetkách, sloužící k výrobě oděvních doplňků navázalo – ruční tkaní na tkalcovském stavu a na dlouhé období se stalo jediným způsobem výroby látek. Po nástupu tovární výroby se počet tkalců snižoval a dnes ovládá práci na tkalcovském stavu jen úzký okruh lidí. Mezi ně patří také absolventka vysoké zemědělské školy ing. Hana Buchtelová z Malé Vrbky (Jihomoravský kraj), která v minulém roce přijala z rukou ministra kultury ocenění Nositel tradice lidových řemesel v oboru textil – ruční tkaní na tkalcovském stavu.

 

Tkalci se od konce 14. století sdružovali do cechů a až v polovině 18. století bylo tkalcovství prohlášeno svobodným povoláním. Tkaní látek pro vlastní potřebu – od hrubého plátna sloužícího na prostěradla, ručníky atd. přes jemnější na sukně, živůtky, zástěry až po nejjemnější na ženské sváteční košile či obřadní a sváteční plachty skončilo v 2. polovině 19. století. Jako doplňková podomácká výroba se udrželo zcela výjimečně, a to zejména v horských oblastech – u nás pak například na Horňácku, na pomezí Moravy a Slovenska.

Ze zahradní architektky tkadlenou

„Tkalcovský stav, který používám, má svou historii. Už jako vyřazený ho zakoupil můj pradědeček, který odešel do Ameriky za prací a vrátil se po 1. světové válce. Od čtyř let jsem pak při tkaní sledovala dědečka. Dlouhou dobu pracoval pro Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV) a pod jeho rukama vznikaly polštáře, prostírky a další bytové doplňky. Já jsem se na stavu naučila pracovat až jako studentka gymnázia,“ vypráví nositelka titulu a dodává: „můj první výrobek – malá dečka, vznikl právě v tomto období. Tehdy jsem uměla jen základy a až během dalších let jsem do tajů tkalcovského řemesla pronikala stále hlouběji. Před nástupem na mateřskou dovolenou jsem pracovala v Technických službách ve Veselí nad Moravou a po mateřské jsem se v roce 1995 neměla kam vrátit, protože můj úsek byl zrušen. A tak bylo rozhodnuto. Mým zdrojem obživy se stane tkalcovský stav. Zpočátku jsem pár let dodávala výrobky do ÚLUVu, ale od poloviny devadesátých let pracuji na živnostenský list.“

Od ptáčků až po ubrusy

Kromě již zmíněného původního stavu má ing. Buchtelová ještě druhý, který je jeho kopií, ale má užší osnovu. Na něm se dají využít zbytky různobarevných přízí, které zůstávají při tkaní velkých kusů. Tak zde vznikají kouzelní ptáčci, rybičky, panenky, záložky do knih, obaly na skleničky na koštování vína, pouzdra na mobilní telefony či kabelky na doklady. Další sortiment představují oděvní doplňky – tašky a kabelky různých tvarů a velikostí, ale i kravaty, motýlci, náramky. Na stavu se dají tkát látky o maximální šíři 75 cm, a tak rozměrnější výrobky vznikají sešíváním těchto šířek. Mezi velké kusy patří kromě ubrusů i závěsy, přehozy na postele, ale i kompletní textilní vybavení pro evangelický kostel v Hrubé, vytvářené podle starých předloh, ale s nově vymyšlenými vzory. Zatím nejdražším výrobkem byl ubrus zhotovený na zakázku do Chorvatska – měl rozměry 300 x 150 cm. Zájemci o výrobky pak mohou vybírat podle své „kapsy“. Ty nejlevnější se dají pořídit i za 15 Kč, na větší je pak potřeba několik stokorun. Každý výtvor je však originálem, kterého se dotýkala lidská ruka, která mu vtiskla neopakovatelný výraz. To ho zcela odlišuje od továrních produktů.

Tradice přetavená pro potřeby dneška

Při tvorbě vychází ing. Buchtelová z tradiční lidové tkaniny zvané horňácká činovať. Ta představuje vrchol lidového tkalcovského projevu na Moravě, a to jak po technické stránce, tak i ve vzorech a barvách. Na výrobcích se můžeme setkat zejména s přírodními odstíny šedé, s černou, červenou, bílou, žlutou, modrou barvou a odstíny hnědé. „Na osnovu používám bavlnu, ke tkaní útku pak bavlnu nebo len a někdy i jutu, která nahrazuje dříve užívané konopí. Nákup surovin není bez problému, protože pro dodavatele je malé množství, které já potřebuji, nezajímavou zakázkou.“ Tkalcovství bylo dříve spíše chlapskou záležitostí, protože v zimě nemohli pracovat na poli, a tkaním si tak přivydělávali. Navíc bylo Horňácko vždy po zemědělské stránce chudým krajem. Ženy svým mužům pomáhaly tím, že na kolovrátku spřádaly nitě a potom zpracovávaly hotové plátno podle potřeby. Paní Haně Buchtelové při tkaní pomáhá celá rodina. „Manžel mně natahuje osnovu, protože tenhle úkon vyžaduje fyzickou sílu. A navíc se chystá vyrobit stav, který bych mohla používat při předváděcích akcích na jarmarcích nebo ve skanzenech. Syn mně zase pomáhá s přípravou materiálu a dcery už taje tkaní také zvládají,“ uzavírá spokojeně ing. Buchtelová.

Eva Veselá

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: V kultuře pracuje přibližně 221,6 tis. osob a kulturním a kreativním povoláním se věnuje 136 tis. z nich. Podle údajů ze Sčítání 2021 se nejvíce pracovníků vykonávajících vybraná kulturní a kreativní povolání vyskytuje v Hl. městě Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Tradičním a uměleckým řemeslům dominuje Liberecký kraj.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Lidová kultura, Ostatní
Odborné studie a recenze, Nepřehlédněte
16.08.2024

OKNA: Do historie malé státní MŠ a ZŠ Okna na Českolipsku se letos nepochybně zapíše Aljaška. Jak to? Právě zimní divočinou jednoho z nejodlehlejších míst planety vede extrémní závod Iditarod Trail Invitational, kterého se rozhodl zúčastnit jeden z tatínků, jehož děti do ZŠ chodí. Chtěl se pokusit jako první člověk o přechod Aljašky na lyžích a jako motivaci pro sebe sbírat za každý ujitý kilometr peníze pro školu, která nutně potřebuje rozšířit kapacity. Pojďte se s námi v letních parnech osvěžit příběhem z krajiny ledu, sněhu a extrémních výzev spojujících sportovce, dobrodruha a nadšence Jana Vencu Franckeho se „školou s okny dokořán“. Celý společný projekt představuje okenský učitel Milan Bárta a na vlastní závod jsme se samozřejmě zeptali i hlavního aktéra.

Liberecký kraj, zahraničí
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Články a komentáře
14.08.2024

ČR: Znáte kreslené vtipy Miroslava Kemela? Někdy trefně komentují aktuální dění, přičemž nešetří žádné politické veličiny, jindy se zasmějete vcelku nevinným anekdotám se zvířátky. Autor jich nakreslil stovky a tisíce, protože se touhle tvorbou profesionálně zabývá už od 90. let. Potěšením a relaxací je mu muzika, skládání písniček a vystupování s vlastní kapelou, ke které se občas přidává i zpěvák a herec Vladimír Javorský.

Celá ČR
Knihy, literatura, média, Hudba
Články a komentáře
07.08.2024

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Aloise Nerudy za Filharmonii Hradec Králové.

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Hudba
Články a komentáře
31.07.2024