Co dokáže kultura? Nová kniha Davida Kašpara ukazuje, jak může kultura zlepšit naše životy
ČR: Kultura není jen o filmech, divadle či výtvarném umění, ale zahrnuje také sousedské slavnosti, komunitní aktivity a oživení veřejného prostoru. Je nedílnou součástí našich každodenních životů a přispívá k rozvoji měst a obcí. Jak takovou kulturu organizovat vysvětluje nová kniha Davida Kašpara s názvem Co dokáže kultura? Čtenářům nabízí příklady dobré i špatné praxe z Česka i zahraničí a zkoumá roli kulturního plánování. Kniha se dotýká fungování tradičních i netradičních kulturních institucí a přináší vhled do ekonomického přínosu kreativních průmyslů. Nejde jen o teoretické úvahy – kniha poskytuje praktické nástroje, jak prostřednictvím kultury rozvíjet městské čtvrti či obce, což ocení organizátoři kulturních akcí, zástupci samospráv a aktivní občané.
David Kašpar, kulturní producent, vysokoškolský pedagog na DAMU a místostarosta Prahy 10, vychází ve své publikaci z dlouholetých zkušeností a výzkumu. Jeho kniha přináší odpovědi na otázky Jak přetvořit zanedbané místo u metra v příjemnou zónu pro obyvatele? Proč je zásadní spolupráce mezi politiky, kulturními aktéry a neziskovými organizacemi? Jak plánovat kulturní rozvoj? A na mnoho dalších.
„Co dokáže kultura? Na to není lehká odpověď. A tak ji hledám v sousedstvích, v institucích, v kreativním segmentu i v politice. Docházím k závěru, že kultura je nepostradatelná a že nám velmi pomáhá v našem společenském rozvoji. Kultura má vliv na spokojenost v životě, sociální soudržnost i udržitelnost, přeměňuje města, přináší nové podnikatelské modely a přispívá ke společenskému rozvoji i fungování demokracie. Vzniká tak jev, který označuju za efekt kulturní spirály – kultura dá vše do pohybu a zlepší kvalitu našich životů,“ říká autor knihy David Kašpar.
Kniha je rozdělena do 9 tematických kapitol, které se věnují veřejnému prostoru, sousedství, kreativním průmyslům, kulturním institucím, plánování, strategii spolupráce a dalším tématům. Součástí publikace jsou příklady z Prahy, například festival Street for Art či příběh kulturního centra Plechárna Černý Most, a také zahraniční zkušenosti z Rotterdamu, Amsterdamu a Vídně. Text je doplněn autorskými ilustracemi grafického designéra Martina Svobody.
„Přečíst si nakažlivě optimistickou knihu Davida Kašpara by měl každý, kdo má alespoň malou chuť něco dělat pro své okolí, kdo chce alespoň část svého času a energie věnovat místu, kde žije, a lidem, se kterými ho sdílí,“ dodává ředitel Odboru kultury a cestovního ruchu Magistrátu hl. m. Prahy Jiří Sulženko, který je také autorem předmluvy knihy.
„Co dokáže kultura? je čtivá, svižná a tak trochu i motivační kniha, kterou ocení nejen všichni kulturní organizátoři a pořadatelé nejrůznějších akcí ve veřejném prostoru. Přináší inspiraci, pochopení a několik cenných příkladů z praxe. Hezky tak navazuje na naše literární dokumenty o současné architektuře, jako jsou Možnosti vesnice, kniha 20 000 nebo publikace O městech a lidech, která mapovala třiatřicet příkladů oživení veřejného prostoru v Čechách,“ dodává nakladatelka a redaktorka knihy Michaela Hečková.
Publikace vznikla ve spolupráci s Divadelní fakultou Akademie múzických umění v Praze. Je k dostání na e-shopu mezimesto.com za 360 Kč, v distribuční síti Kosmas a v dalších vybraných knihkupectvích.
David Kašpar (1976) je kulturní manažer a komunální politik. Dlouhodobě se z různých pozic veřejného angažmá věnuje tématům revitalizace veřejného prostoru, komunitnímu oživení pražských periferií, kulturním projektům se sociálním přesahem, plánování a otázkám kreativního rozvoje města. Působil jako kreativní ředitel kulturního centra Zahrada na Jižním Městě a programový ředitel festivalu umění ve veřejném prostoru Street For Art. Založil centrum pro nový cirkus Cirqueon, prostor pro aktuální umění Prádelna Bohnice či lokální kreativní a volnočasové centrum Plechárna Černý Most. Byl ředitelem příspěvkové organizace Praha 14 kulturní. Stojí také za vznikem projektu Kreativní Praha. Od roku 2018 je místostarostou městské části Praha 10, kde měl ve svých gescích kulturu, školství a sociální oblast. Působí také jako pedagog na Katedře divadelní produkce na Akademii múzických umění v Praze.
Meziměsto je malé nezávislé nakladatelství literární dokumentaristky Michaely Hečkové. Zaměřujeme se na knihy o architektuře, městech a lidech. Vydalo např. úspěšnou trilogii o současné architektuře Možnosti vesnice, 20 000 a O městech a lidech. Hečková je také autorkou knihy Karlín – Od průmyslového předměstí po moderní pražskou čtvrť.
Co dokáže kultura?
Text: David Kašpar
Předmluva: Jiří Sulženko
Grafický design a ilustrace: Martin Svoboda
Vydalo nakladatelství Meziměsto, 2024.
mezimesto.com
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Podle aktuálního průzkumu Kanceláře Kreativní Evropa dvě třetiny Čechů věří, že by kultura měla reagovat na aktuální dění ve společnosti. Zejména mladí Češi a Češky si uvědomují také význam členství v Evropské unii pro rozvoj kultury v ČR i to, že politické změny mohou ovlivnit podmínky v kultuře. Téměř polovina Čechů se napříč generacemi ztotožňuje s tím, že kultura by měla být pro všechny, nehledě na názory, a proto může spojovat rozdělenou společnost.
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.
ČR: V prosinci vyšlo aktuální číslo Divadelní revue s názvem Živá síla scénografie: prostor, tělo, vjem. Zaměřuje se na téma scénografie, v co nejširším pojetí a v co největším historickém záběru. Částečně se vrací i k Pražskému Quadriennale a připomíná sympozium Scenography Working Group IFTR/FIRT. Je věnováno dlouholeté vedoucí Kabinetu pro studium českého divadla, iniciátorce vzniku Divadelní revue a někdejší organizátorce sympozia SWG IFTR/FIRT, Evě Šormové, která by se letos dožila osmdesáti let.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818