Na křtu Diáře se představili malí podnikatelé z Beskyd
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ: Pekař z Janovic, kožedělní tvůrci z Metylovic nebo třeba tradiční papírnictví z Frýdlantu nad Ostravicí. Beskydy jsou plné zajímavých podnikatelských příběhů, a proto se zástupci beskydských obcí rozhodli představit desítku vybraných podnikatelů. Příběhy a fotografie vycházely během léta na webu www.progresko.cz a nyní vyšly také ve fyzické podobě Diáře podnikatele.
Křest Diáře se uskutečnil ve středu 20. listopadu v Kulturním centru ve Frýdlantu nad Ostravicí. O svůj příběh se podělili malí podnikatelé a živnostníci z beskydských obcí, přičemž se jedná již o 2. ročník této aktivity. „V obcích našeho Mikroregionu máme spoustu šikovných podnikatelů a jsem rád, že se nám povedlo najít způsob, jak přiblížit jejich příběh. Na naši výzvu se nám přihlásily na tři desítky zájemců, ze kterých jsme vybrali finálních deset. Každý z představených podnikatelů získal profesionální fotografie od fotografky Lucie Deutsch a rozhovor, který přiblížil jeho činnost,” uvádí předseda Mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy, David Pavliska.
Kdo jsou představení podnikatelé?
- Prostě chleba, pekárna, Janovice (rozhovor)
- Tvoření od Kačky, smyslohraní pro děti, Ostravice (rozhovor)
- Papírnictví SEKAS, Frýdlant nad Ostravicí (rozhovor)
- Kožené výrobky KM Saddlery, Metylovice (rozhovor)
- Úklidový servis Ani Smítko, Pržno (rozhovor)
- Obchod Rukodělka, Ostravice (rozhovor)
- Dekor z hor, dřevěné dekorace, Čeladná (rozhovor)
- Keramický ateliér Bracket ateliér, Frýdlant nad Ostravicí (rozhovor)
- Vzorkovna a návrhy interiérů Bydlení na míru a Podle tebe, Frýdlant nad Ostravicí (rozhovor)
- Dřevěná světla a lampy Venee, Metylovice (rozhovor)
Diář podnikatele je jednou z aktivit Akademie pro podnikatele z Beskyd, která je díky podpoře obcí Mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy pro účastníky ZDARMA. Zapojit se mohou podnikatelé, ale i zájemci o daná témata z 13 obcí mikroregionu. Organizátory programu jsou Mikroregion Frýdlantsko-Beskydy, Místní akční skupina Frýdlantsko-Beskydy a nezisková organizace Progresko. Mediální partner Diáře: Positiv.cz
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Jedna z nejdéle fungujících veřejných sbírek v Česku započala svou činnost v roce 1991. Od té doby rozdělila mezi neziskové organizace více než 299 milionů korun. Loňský ročník byl zatím nejúspěšnější, podařilo se vybrat téměř 23 milionů. Všechny čtyři koncerty odvysílá program ČT1 vždy v neděli od 17:30. Letos poprvé koncerty zamíří i do regionů.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818