Fascinující spojení hudby Salvatora Sciarrina a Luigiho Nona v DOX
PRAHA, OSTRAVA: Ve čtvrtek 21. listopadu od 19 hodin se uskuteční v holešovickém DOX+ po roce další koncert Ostravského centra nové hudby. Tentokrát nabízí unikátní představení třech vrcholných skladeb pro sóla a orchestr jedinečného italského umělce Salvatora Sciarrina. Po přestávce dojde na radikální a nekompromisní dílo Luigiho Nona (letos 100 let od jeho narození) s hostujícím milánským Quartetto Prometeo. Velmi náročný pěvecký part v Sciarrinově Pouličním zápisníku provede sólista mnichovské opery Otto Katzameier, do „ladění“ rádia a jeho nostalgických středních vln se ponoří Sciarrinova múza, mezzosopranistka Anna Radziejewska z Varšavy a houslový koncert Alegorie nočních zvuků provede Hana Kotková z Lugana. Ostravskou bandu s členy ONO – Ostrava New Orchestra povede Petr Kotík.
ESSENTIAL SCIARRINO+
21. listopadu 2024
19:00 Multifunkční sál DOX+
"Hudba tajemná, introvertní, tajuplná, křehká. Hudba intelektuální, jemná, plná šelestů, skřípění, šustění. Hudba nekompromisní. Hudba jednoho z nejvýznamnějších skladatelů současnosti již brzy v Praze."
Otto Katzameier, baryton
Hana Kotková, housle
Anna Radziejewska, mezzosoprán
Ostravská banda a členové ONO
Quartetto Prometeo
Petr Kotík, dirigent
S. Sciarrino: Il silenzio degli oracoli (1989)
S. Sciarrino: Quaderno di strada (2003)
S.Sciarrino: Efebo con radio (1981)
S. Sciarrino: Allegoria della notte (1985)
– přestávka –
L. Nono: Fragmente – Stille, an Diotima (1979–80)
Salvatore Sciarrino (1947), skladatel s výjimečným hudebním jazykem, vytváří zvukové světy, které se pohybují na hranici slyšitelnosti a přetváří tóny v subtilní, téměř křehké struktury. Pro jeho tvorbu je typické používání extrémních dynamických změn a zvuků na hranici slyšitelnosti. Jeho styl je znám jako "akustické divadlo", které propojuje tóny a ticho v neobvyklých, fascinujících texturách. Ve své hudbě často kombinuje prvky, které se objevují a mizí jako záblesky vzpomínek nebo příběhy starých mýtů, čímž posluchače vtahuje do intimních světů zvukových obrazů.
Sciarrinova skladba Il silenzio degli oracoli (Ticho věštců) symbolicky zkoumá vztah mezi zvukem a tichem. Autor zde vychází z dávných obrazů a mýtů, jež navozují atmosféru tajuplného nočního světa, kde se každý tón stává šeptem a ticho rezonuje jako tajuplné poselství, stav zachycující jakési čekání na věštbu.
„Pokaždé bychom dali přednost neklidu dálky, ale volíme uklidňující každodennost.
K všeobecné úlevě byl tedy umělec v této společnosti ,propuštěn’.
A tak věštci umlkli.“
Salvatore Sciarrino
Sciarrinova skladba Quaderno di strada (Pouliční zápisník) z roku 2003 představuje autorovo zachycení fluktuace vzpomínek a příběhů sebraných z pouličního ruchu. V ní se barytonista Otto Katzameier ujme naprosto virtuózního sólového partu. Zápisník popsaný skladatelským těsnopisem, texty posbírané po cestě, z útržků, z nápisů na zdech, z nejrozličnějších zdrojů, a to vše zhuštěno v metafory – někdy se blížíme bizarnosti a absurditě, někdy lakonickému přichýlení k všednosti. První text ze zápisníku:
kdy, když ne teď?
kde, když ne tady?
kdo, když ne ty?
(na jedné zdi v Perugii, 2001)
V kompozici Efebo con radio (Eféb s rádiem) z roku 1981, Sciarrino obratně využívá zvuk starých rádiových přístrojů, což skladbě dodává nostalgický nádech padesátých let. Toto dílo přináší atmosféru, ve které se setkává dětství, vzpomínky a kulturní odkazy na zvukový svět éry rozhlasového vysílání, a vyjadřuje melancholii a radost z přepínání kanálů a hledání nových zvuků. V sólovém partu se představí mezzosopranistka Anna Radziejewska, jejíž rozmanité hlasové projevy se zde přizpůsobují různým úrovním slyšitelnosti a dynamickým proměnám díla.
„Nejsem žádný hudební barbar: přitahují mě odkazy, paralely a kulturní vlivy, které se v populární hudbě odrážejí, nikoliv však ona samotná, ta má svých posluchačů dostatek.“
Salvatore Sciarrino
Allegoria della notte (Alegorie noci). Sciarrinův houslový koncert zahraje s orchestrem vynikající Hana Kotková. S velkým úspěchem jej provedla na festivalu Ostravské dny.
„Představte si, že posloucháte Mendelssohnův houslový koncert. Skrze momenty vědomí (nebo výpadky paměti) proniká jiná hudba, jakoby ozvěna Mendelssohnova lyrického rozletu. Ta ozvěna pokračuje stále dál a vede nás do jiného, paralelního prostoru: jako bychom se ocitli na odvrácené straně Mendelssohnovy planety – té neobydlené. A když se probereme, zjistíme, že Mendelssohnův koncert stále pokračuje.“
Salvatore Sciarrino
Luigi Nono (1924–1990) patřil k nejvýznamnějším skladatelům poválečné avantgardy, jeho tvorba byla nejen uměleckým, ale i společenským manifestem. Jeho kompozice propojují moderní hudební techniky s humanistickými ideály a levicovým přesvědčením. Nono, člen Italské komunistické strany, vnímal hudbu jako prostředek k sociální změně, který má oslovit lidské svědomí a vyzývat k zamyšlení nad stavem světa. Hudebník podle něj neměl zůstat pasivním pozorovatelem, ale aktivně se zapojovat do aktuálních společenských a politických otázek. Ve skladbě Fragmente – Stille, an Diotima však Nono obrací svůj zrak do nitra a vytváří dílo plné introspekce a ezoterických nálad, smyčcový kvartet, který otevírá meditativní prostor, střídá se v něm ticho s jemnými tóny, a vede posluchače k zamyšlení nad lidskou existencí a nadějí.
Cena vstupenek: 450 Kč / 250 Kč (studenti, senioři). Vstupenky k dostání v síti GoOut.
Koncert pořádá Ostravské centrum nové hudby ve spolupráci s Centrem současného umění DOX.
Za finanční podporu děkujeme Ministerstvu kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy, Statutárnímu městu Ostrava, Institutu umění – Divadelnímu ústavu, Perform Czech a Národnímu plánu obnovy, Moravskoslezskému kraji, Veronice a Liborovi Winklerovým, Martinovi a Haně Vohánkovým, Státnímu fondu kultury a Italskému kulturnímu institutu.
Kde nás najdete:
www.newmusicostrava.cz
YouTube: newmusicostrava
Facebook: ocnhOva
Instagram: ocnh
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818