STARÉ MĚSTO: Z trezoru Slováckého muzea – Zlato Velké Moravy, to je název krátkodobé výstavy originálů zlatých velkomoravských šperků, nejhodnotnějších archeologických nálezů ve sbírkách Slováckého muzea. Koná se ve dnech 17. až 20. října od 9 do 17 hodin v Památníku Velké Moravy – Cyrilometodějském centru ve Starém Městě.
Výstava je realizovaná u příležitosti Mezinárodního dne archeologie a sta let od zahájení prvního záchranného výzkumu ve staroměstské lokalitě Na Valách. Ten zde v roce 1924 započal muzejní spolek „Starý Velehrad – Staré Město“ pod vedením učitele Antonína Zelnitia. A právě z této etapy výzkumu, z hrobových nálezů z kostelního pohřebiště, šperky pocházejí.
Poloha Na Valách představovala centrální archeologické naleziště v aglomeraci Starého Města. Amatérské výzkumy zde byly prováděny již od 80. let 19. století (F. Myklík, M. Kříž, I. Tkáč) v blízkosti vodního mlýna a v přilehlých zahradách. V roce 1897, po otevření tzv. Klečkova písečníku, byly narušovány velkomoravské kostrové i žárové hroby, jejichž počet již není možné zjistit. Záchranné výzkumy zahájil až v roce 1924 právě výše zmiňovaný spolek.
Hlavními exponáty výstavy jsou soubory pocházející z hrobů č. 96 a č. 106. V hrobě č. 96 bylo mimo jiné objeveno honosné velmožské nákončí (součást opasku) zdobené 12 sklíčky a polodrahokamy. V hrobě č. 106 byl potom v roce 1928 odkryt celý poklad: „7. dubna na Bílou sobotu zjištěn v hloubce 310 cm dětský hrob č. 106. Kolem hlavy byl rozložen celý poklad tj. 4 dkg zlat: 2 náušnice měsíčkovité, zdobené řetízky, 2 byzantské náušnice tvaru broukovitého a 2 gombíky knoflíčkovitými křížky poseté. Potom 2 a 2 náušnice stříbrné, hrozníčkovité a 2 gombíky stříbrné podoby zlatých. Konečně dva korálky ze sklovité hmoty namodralé, zeleně žlutě a červeně vzorkované. Jedna je oblá a podlouhlá, 3 křížky zdobená. Druhá trojhranná, pouze modrobíle pruhovaná. Z dítěte zbyly pouze 2 korunky zoubků.“
„Tyto předměty jsou vystavovány pouze při zvláštních příležitostech. V minulých letech je mohli návštěvníci obdivovat před skoro deseti lety v Brně, Praze a Bratislavě na mezinárodní výstavě „Velká Morava a počátky křesťanství“. V objektu nového Cyrilometodějského centra se jedná vůbec o první krátkodobou výstavu,“ doplňuje k výstavě její kurátor a vedoucí památníku Tomáš Chrástek.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.