Kdo je komu po válce co dlužen, ptá se krutě rozdivočelé komedie HORRI-BILI-CRIBRI-FAX
PRAHA: V sobotu 21. září představí Geisslers Hofcomoedianten premiéru krutě rozdivočelé poválečné komedie HORRI-BILI-CRIBRI-FAX, inspirované satirickým dílem Andrease Gryphia. Jak naložit se svobodou v poválečné době, kdy ne vše je tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát? Hra s podtitulem Poválečný mortal kombat sleduje osudy tří veteránů po skončení třicetileté války a s nadsázkou a ironií upozorňuje na stinné stránky lidského chování, které nikdy nepřestanou být aktuální.
Místo oslav vestfálského míru přichází chudoba, mor a hladomor. Válka sice skončila, ale její pachuť ve všech zůstává. Kdo je komu po válce co dlužen, ptá se inscenace HORRI-BILI-CRIBRI-FAX a sleduje, jak tři váleční kapitáni mohou srovnat účty v mírovém období. Co teď? A kdo vůbec zná pravidla míru?
Inscenace je vyvrcholením válečné trilogie, která sice sleduje období třicetileté války, zároveň ale přináší obecný pohled na válečný konflikt bez ohledu na historické období, v němž se odehrává. Série je započatá exekuční show 27, která přibližuje osudy sedmadvaceti představitelů stavovského povstání popravených na Staroměstském náměstí. Pokračuje pak inscenací Simply Simplicius, která je příběhem obyčejného kluka procházejícího bojišti třicetileté války a zároveň svědectvím o tom, co válka dělá s lidmi. Pro dnešní dobu aktuální je i nejnovější příběh tří válečných veteránů inspirovaný komedií Horribilicribrifax od Andrease Gryphia z roku 1663.
Andrea Gryphius (1616–1664), vlastním jménem Andreas Greif, je vrcholným představitelem druhé Slezské školy. Do jeho života významně zasáhla třicetiletá válka, vůči níž se vymezuje v celém svém básnickém i dramatickém díle. Jeho dílo přibližuje pohled barokního člověka na život a smrt ve své antitetičnosti. Po válce pak Gryphius změnil žánr na komedii a ve svých dílech uplatňoval společenskou satiru. Jeho hra Horribilicribrifax je satirickou komedií z roku 1663 (poprvé ale byla uvedena až v roce 1674, tedy deset let po smrti autora), která se vysmívá pompéznímu a vypočítavému chování lidí v poválečném období.
Geisslers Hofcomoedianten již přes dvacet let tvoří současné hravé divadlo inspirované barokem. Neusilují ale o rekonstrukci původních barokních her a předloze dávají současný rozměr, objevují nadčasová témata, zapomenuté příběhy, odkazy slavných divadelních osobností a paralely mezi minulostí a současností. Od roku 2014 pravidelně hrají na jevišti Divadla VILA Štvanice, kde také od roku 2015 pořádají festival pro rodiny s dětmi VILOmeniny. Od svého počátku jsou součástí festivalu barokního divadla a hudby THEATRUM KUKS, každé léto vyrážejí na turné napříč Českem a pod hlavičkou Festivalu zámeckých a klášterních divadel oživují místa s divadelní historií.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818