KUKS: Už potřiadvacáté ožije ke konci srpna kukské údolí kulturou jako za časů hraběte Šporka. Multižánrový festival THEATRUM KUKS nabídne od 21. do 25. srpna 2024 pět dní divadla, vážné hudby, tance či loutkových představení nejen pro děti. Letošní ročník oslaví 300. výročí prvního uvedení italské opery v českých zemích, které se odehrálo právě v Kuksu, a bude se věnovat i alchymii…
„Alchymie v tom nejširším slova smyslu je obsahem každého ročníku festivalu – každoročně namícháme návštěvníkům výživný elixír toho nejlepšího barokního a barokem inspirovaného umění. Spojujeme vysoké s nízkým, komické s vážným, život a smrt, jednotlivé umělecké žánry jako divadlo, tanec a hudbu – vždyť co jiného je operní Gesamtkunstwerk než alchymie…“ říká ředitelka festivalu Kateřina Bohadlová.
„Festival nabídne více než 40 bodů programu v celém areálu Kuksu, v interiérech (nejen) hospitálu i pod širým nebem, na levém i pravé břehu Labe,“ popisuje Bohadlová s tím, že některé produkce jsou tradičně zdarma či s dobrovolným vstupným. „Letošní ročník bude hostit řadu zahraničních umělců, již nyní probíhá v Kuksu izraelská taneční rezidence, následovat bude workshop komedie dell’arte s italským lektorem a také italsko-česká hudební rezidence k výročí prvního uvedení benátské opery v Kuksu,“ vyzdvihuje ředitelka festivalu.
Byla to epochální událost dějin hudebního divadla v Čechách. Patnáctého srpna 1724 se v Kuksu odehrálo operní představení Zuřivý Roland Antonia Bioniho a panství hraběte F. A. Šporka se stalo první pravidelnou operní scénou v českých zemích. Po 300 letech se do Kuksu v rámci 23. ročníku festivalu THEATRUM KUKS symbolicky vrátí italští sólisté, studenti benátské konzervatoře Conservatorio di musica Benedetto Marcello, aby společně s českými hudebníky pod vedením Tomáše Hanzlíka nazkoušeli Bioniho dochované dílo. Samotná opera Zuřivý Roland se až na předehru, bohužel, nedochovala.
Operní tradici Kuksu ale připomene třeba i koncert předního kontratenoristy mladé generace Vojtěcha Pelky, poctu hraběti Šporkovi, Antoniu Vivaldimu či alchymistům připravila známá sopranistka Markéta Fassati. Diváci se mohou těšit i na magickou noční varhanní show Vox organi varhanice KATTY s jejím na míru vyrobeným bílým nástrojem.
Divadelní otevření festivalu jako tradičně obstarají se zrodem Theatra spojení Geisslers Hofcomoedianten s premiérou inscenace HORR-BILI-CRIBRI-FAX, která je závěrem jejich válečné trilogie (a na programu bude i Simply Simpicius). Kukský hřbitov ožije také Tancem smrti, jedno z letošních festivalových témat zastoupí interaktivní „laboratoř“ Alchymisti - Zlatodějný teatrolab, na závěr festivalu je pak symbolicky v programu derniéra legendární „Geissleří“ inscenace Magdaléna lascivní a kajícná.
Barokně rozmanitá programová skladba festivalu ale naservíruje také například improshow souboru My kluci, co spolu chodíme, zábavné kraťasy Divadla DNO či loutkovou operu pro teenagery o vyhynutí dinosaurů. Na své si přijdou i ti menší a nejmenší, dojde na kabaret studentů DAMU nebo taneční performanci izraelských umělkyň. Svým nadšením pro folklor roztančí nádvoří Kuksu národopisný soubor Kohoutek, pompézní hudebně-divadelní hostinu Triomphez nachystá v rámci tradičního výletu uskupení Veselé chvíle.
Díky mezinárodnímu programu We can change the world přivezou do Kuksu své nejnovější ekologicky zaměřené inscenace dva zahraniční soubory - italské Teatro dei Navigli s částečně novocirkusovými Obrazy vody a Waggonhalle Marburg (Německo), jež se s nadhledem zabývá otázkami, které přináší klimatická změna, v inscenaci CHANGE?!
„Festival vrchovatě naplní své poslání vrátit do Kuksu alespoň na chvíli živé umění a připomenout jeho slavnou éru evropského kulturního centra. Na týden propojí oba břehy Labe v jeden celek a unikátní historická památka se tak stane místem setkávání lidí, kultur a umění mezi barokem a současností,“ uzavírá Kateřina Bohadlová.
Kompletní program festivalu najdete na webových stránkách www.theatrum-kuks.cz
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.