Od MICHELANGELA po CALLOTA – UMĚNÍ GRAFIKY MANÝRISMU

Manýrismus, zrozen na počátku 16. století v Itálii z výtvarného jazyka vrcholné renesance, vplul do širokého povědomí jako styl mezinárodní. Stal se oblíbeným plností své bohaté fantazie a zálibou v symbolech a skrytých významech. Jako umělecký směr se rozšířil do různých částí tehdejší Evropy. V tom sehrála mimořádnou úlohu grafika s rozvojem klasických technik rytiny. V 16. století se stala samostatným výtvarným oborem a dosáhla technické i umělecké dokonalosti. A v tehdejším století také vznikala významná centra grafického umění v Itálii, Nizozemí, Francii a také v Praze a na území Německa. Působili v nich vynikající grafici a rytci, především Schiavino, Parmigianino, Cornelis Cort, Hendrick Goltzius, Aegidius Sadeler, Jacques Bellange a další.

Se stěžejními díly Michelangela, Raffaela, Giulia Romana i s nádherou výzdobou například zámku francouzských králů ve Fontainebleau se lidé Evropy seznamovali prostřednictvím grafických tisků. Díky nim si mohli prohlédnout například i fresku, kterou vytvořil Michelangelo v Sixtinské kapli ve Vatikánu: u takové osobnosti pak rytci i vydavatelé usilovali o možnost reprodukce jeho maleb a jejich šíření. I jeho významných soch, takže se zejména pohřební kaple Medicejů ve Florencii s plastikami stala pro další umělce školou, kdy obdiv k sochám, plným energie a emocí, vkládali do svých kopií. To vše si na výstavě uvědomíme, navíc najdeme zde vůbec poprvé u nás vystavenou i originální kresbu Michelangela. A kromě zmíněných již autorů jsou tu díla Breughela, Hanse von Aachena a dalších, až po grafiky mistrů ryteckého umění, zejména zmíněného Jacquese Callota.

Výstava Národní galerie v Praze ve spolupráci s Musée de Louvre ukazuje úlohu manýrismu v umělecké výměně Itálie a zemí Evropy a v provázanosti na ostatní druhy výtvarného umění. A to v kolekci i z grafické sbírky Muzea de Louvre, především z té, jíž věnoval muzeu bankéř, filantrop a sběratel umění E. de Rotchild. Též v sériích grafik, vystavených vůbec poprvé, které zapůjčila řada zahraničních a tuzemských institucí: Bibliothéque nationale de France, vídeňská Albertina, amsterdamské Rijkmuseum, Pinacoteca Nazionale di Siena, Státní oblastní archiv v Plzni-Klášter, Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Národní knihovna ČR, Národní muzeum v Praze, Sbírky Pražského hradu, Kanonie Premonstrátů na Strahově, Národní památkový ústav v Praze, Regionální muzeum v Chrudimi a další. A také v dílech soukromníků.

Výstava ve Valdštejnské jízdárně v Praze  – od 17. května do 11. srpna 2024 – je první ze dvou velkého projektu Umění grafiky 16. století, na nějž naváže v roce 2025 druhá výstava v Louvru, zaměřena na umění spojené s objevováním přírody na dvoře Rudolfa II.

Olga Szymanská

dle tiskové zprávy