Umělecké poklady v Muzeu Šumavy – výstava k 100. výročí založení muzea v Kašperských Horách
KAŠPERSKÉ HORY: Hned dvojím způsobem se letošní rok 2024 dotýká Muzea Šumavy v Kašperských Horách. Jednak z důvodů stavební rekonstrukce interiérů hlavní muzejní budovy bylo třeba pro veřejnost dočasně uzavřít větší část stálých expozic, a jednak právě a zároveň na letošní rok připadlo sté výročí založení tohoto regionálního muzea. Aby muzeum z dané situace vyšlo se ctí, rozhodli se jeho pracovníci uspořádat ve své muzejní galerii čp. 141 mimořádnou reprezentativní výstavu „Umělecké poklady horního Pootaví“, která v přehledu návštěvníkům zpřístupňuje výběr z nejcennějších regionálních uměleckých památek ze sbírek muzea včetně dalších vzácných výtvarných děl, která byla muzeu zapůjčena jinými institucemi k ochraně a veřejné prezentaci.
Vzhledem k tomu, že většina těchto památek je odrazem kulturního bohatství kraje, podmíněného místní těžbou zlata, byl do této expozice vklíněn expoziční oddíl přibližující ve zkratce slavnou hornickou minulost Kašperských Hor a okolí. Výstava se zaměřuje na dvě významná umělecká období – pozdní gotiku a barok.
Mezi gotickými památkami zvláště vynikají díla anonymního sochaře zvaného Mistr Oplakávání Krista ze Zvíkova, předního umělce české pozdní gotiky, jehož největší počet prací z doby kolem 1510 – 1520 se spojuje s Kašperskými Horami. Ve výstavě tak můžete vidět mistrovy polychromované dřevořezby Madony, sv. Markéty, Ukřižovaného Krista i sv. Máří Magdalény – součásti někdejší velké reprezentativní archy pro hlavní kostel ale rovněž i některá díla z jeho tvůrčího okruhu. Místního původu je také unikátní skříňový oltář se sochami a obrazy – Archa Panny Marie Ochranitelky z konce 15.století. Gotické umění zastupuje řada dalších vynikajících řezbářských prací jako Madony - z Velkého Boru, Dobrše a Mouřence, nebo sochy světců a světic včetně monumentální plastiky sv. Mikuláše z Kašperských Hor, ve které můžeme dobře vystopovat umělecké vlivy nedalekého Podunají. Krajovým ochranným symbolem se během staletí stala nádherná životní socha Nezamyslické Madony, která vznikla už někdy po roce 1420 nepochybně mecenášským přispěním rábských pánů - Švihovských z Rýzmberka. Svého druhu jako historická vzácnost zdobí výstavu také milostná socha poustevníka Vintíře - Gunthera ze světcova kostela v Dobré Vodě u Hartmanic z konce 15. století. K unikátům klenotnického umění v kraji se řadí goticko-barokní monstrance z Kašperských Hor se zavěšenými hrudkami místního zlata.
Také barokní kultura se čitelně zapsala do minulosti našeho kraje díky aktivitě měst, církevních řádů, místní šlechty i podnikatelů. Z vystavených sochařských památek zaujmou svou kvalitou alegorické figury ze zpovědnic hlavního kostela v Kašperských Horách, připisované dílně Matyáše Bernarda Brauna, Sv. Augustin z Kepelského Zhůří od domažlického řezbáře Františka Ringelhahna, Sv. Jan Nepomucký ze zámku v Dolejším Krušci - dílo slavného Jana Brokoffa, nebo monumentální nadživotní dřevořezba Boha – Otce z doby kolem roku 1700, pro nápadnou podobnost s jedním Michelanglelovým dílem zvaná lidově „Mojžíš“. Z barokních pláten lze připomenout Svatou Rodinu od Jana Kryštofa Lišky a Bitvu s Turky rakouského mistra Martina Altomonte. Výstavu doplňují rovněž jedinečné ukázky dobového nábytku a zvonařského umění. Z pohledu dějin umění i kulturního života regionu je tato expozice pozoruhodným výstavním počinem. Proto to stojí zato vypravit se letos do Kašperských Hor.
PhDr. Vladimír Horpeniak
Muzeum Šumavy
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818